Financování strana 2 z 5

Přes 1850 z téměř 4500 pracovníků České televize a Českého rozhlasu podepsalo do úterního podvečera prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Cestu k tomu vidí ve vládním plánu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a podle signatářů tedy i vládní kontrolu. Prohlášení je dostupné na webu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to, že by cílem bylo ovládnutí veřejnoprávních médií, odmítl.

Gruzínská vláda oznámila na konci ledna záměr sloučit dvě nejvýznamnější vysoké školy v zemi, což vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů obávajících se o budoucnost obou institucí. Kabinet nakonec v této věci postoj korigoval – školy se spojovat nebudou, ale ke změnám dojde. Celé to zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě loni – zahrnují například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn se obávají zvýšení státní kontroly.

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.

Americký prezident Donald Trump nabídl, že přestane blokovat financování výstavby tunelu pod řekou Hudson v New Yorku, pokud lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer podpoří přejmenování Dullesova letiště ve Washingtonu a nádraží Penn Station v New Yorku po Trumpovi. Schumer to rázně odmítl s tím, že nemá pravomoc přejmenovávat významné budovy.

Někteří američtí republikánští senátoři uvažují, že letos nepojedou na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která začíná příští týden. Mohou za to spory o financování ministerstva pro vnitřní bezpečnost, napsal server Politico. Podle něj mezi senátory, kteří zvažují, že se do Evropy nevydají, je i vlivný republikán Lindsey Graham.

Část radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaslala členům vlády a poslancům otevřený dopis s výzvou k dialogu s odbornou veřejností o financování médií veřejné služby. Kvůli záměru vlády zrušit poplatky za televizi a rozhlas se obávají o budoucnost veřejnoprávních médií. Dopis podepsalo jedenáct z nynějších sedmnácti radních ČT a jeden ze stávajících sedmi radních ČRo.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý přijala návrh zákona zajišťující další financování federální vlády. Ukončila tím od soboty trvající částečný shutdown, tedy omezení chodu některých federálních úřadů. Zákon, který podle agentury AP stanoví výdaje v hodnotě přibližně 1,2 bilionu dolarů (24,7 bilionu korun), následně podepsal americký prezident Donald Trump.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že speciální programy, které mají vědcům usnadnit získávání prestižních evropských grantů ERC, fungují. Když začali vědci tuto podporu využívat, jejich úspěšnost v soutěži o granty stoupla. NKÚ ale našel i nedostatky.

Vláda Spojených států v sobotu kvůli neschválenému financování začala fungovat v nouzovém režimu označovaném jako shutdown. Americký Senát již sice schválil návrh, který zajišťuje financování federálních úřadů, odsouhlasit ho ale ještě musí Sněmovna reprezentantů. Ta by se měla sejít v pondělí. Výpadek ve financování vlády tak zřejmě bude pouze krátký a mnozí Američané ho možná ani nezaregistrují, píše agentura Bloomberg.

Kraje půjčují sociálním službám stovky milionů korun, aby jim na začátku roku nechyběly peníze především na mzdy. Peníze od státu přicházejí se zpožděním každý rok, letos je ale situace složitější kvůli rozpočtovému provizoriu. Při větším výpadku financování by mohlo hrozit omezení nebo dokonce ukončení provozu některých služeb. Organizace budou muset peníze vrátit do konce června, kdy už by mělo být jejich financování jasné.

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.

Vláda v úterý odmítla emisní povolenky ETS 2, které se vztahují na emise oxidu uhličitého ze spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, řekl po jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů také odmítla migrační pakt EU. Naopak souhlasila s převodem 7,9 miliardy korun z rezerv VZP šesti menším zdravotním pojišťovnám. Krok má stabilizovat jejich financování, VZP prý neohrozí. Kabinet také přijal nový stavební zákon. Ten zavádí centrální stavební správu či stanovuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Už rok vědí české úřady o tom, že v tuzemsku má dům a firmu osoba zapojená do financování teroristické organizace Hamás. Americké ministerstvo financí na Hamída al Ahmara i na jeho firmy uvalilo sankce loni v říjnu. Úřady mají za prokázané, že hraje významnou roli ve struktuře, která zajišťuje předákům Hamásu luxusní život v zahraničí. Po stopách jemenského podnikatele pátrali Reportéři ČT v Teplicích a okolí, kde má vilu a kde také žije početná arabská komunita. Natáčel Jan Moláček.

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.

Evropská komise navrhla dvě řešení na podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle Komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

V Budapešti vrcholí spor o městský rozpočet. Vedení tvrdí, že docházejí peníze a hrozí kolaps dopravy či veřejných služeb. Primátor Gergely Karácsony tvrdí, že na vině je vláda, která údajně nevrací dlužné částky. Kabinet to odmítá a obviňuje magistrát. Ve čtvrtek ale slíbil pomoc, pokud bude potřeba.