Financování strana 2 z 4

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se shodl s odboráři a zástupci školských organizací na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima ve středních školách. Stejné snížení navrhuje ministr i pro základní školy, ale o tom bude dál jednat, schůzka k tématu má proběhnout 4. ledna. V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent stávajícího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Po polovině ledna plánuje Bek pokračovat i v debatě o nepedagogických pracovnících.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Maďarská vláda se připravuje na evropské volby a chce mimo jiné omezit peníze ze zahraničí. Politikům, kteří je přijmou, by mohly hrozit přísné tresty včetně vězení. Vedení země to má za ochranu národní suverenity, podle kritiků jde ale o další posílení vlády na úkor opozice.

Německo zachová kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Během nočního jednání se na tom shodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Německo také omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.

Odborové a profesní svazy umělců se obrací na vládu prostřednictvím nové iniciativy Nenechme kulturu utichnout. Vyjádřili obavy z vládního návrhu zákona o veřejných kulturních institucích a rozpočtu na příští rok. Podle nich stát kulturu dostatečně finančně nepodporuje. Ministerstvo kultury říká, že jde o dlouhodobý problém. Na ohrožení kultury a otázky s tím spojené upozorňuje iniciativa happeningy.

Pražské arcibiskupství dostalo souhlas z Vatikánu, aby mohlo prodat středověkou Jindřišskou věž v Praze hlavnímu městu, řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Arcibiskupství podle něj čeká na další jednání pražského zastupitelstva, jestli prodej schválí. Arcibiskupství se podle Graubnera také rozhodlo prodat za 308 milionů korun hotel Clara Futura v Dolních Břežanech.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bude ve vládě prosazovat, aby v příštím roce zůstal počet školníků, kuchařů, uklízečů a dalších nepedagogických pracovníků stejný jako letos. Řekl to po jednání s odbory. Resort financí navrhl dvacet tisíc těchto míst zrušit. Do budoucna by Bek chtěl, aby nepedagogičtí pracovníci nebyli financováni z rozpočtu ministerstva.

Ministerstvo kultury stavbu Vědecké knihovny v Ostravě, takzvané Černé kostky, finančně nepodpoří. Původní příslib byl přitom 800 milionů korun. Chybějící peníze kraj zafinancuje ze svého rozpočtu, s pracemi by se mohlo začít příští rok na jaře. Rozpočet na stavbu Černé kostky je přes 2,5 miliardy korun.

V Akademii věd (AV) ČR se podle interního auditu její účetní uzávěrky za rok 2022 nehospodárně utrácely peníze ze státního rozpočtu. Kontroloři AV mimo jiné zjistili porušení rozpočtové kázně či zákona o zadávání veřejných zakázek, nedostatečnou kontrolu dotací nebo umělé navyšování nákladů na činnost ústavu. Uvedl to server Seznam Zprávy, který má audit k dispozici. Zjištěními se zabývá ministerstvo financí i ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová uvedla, že se mu bude věnovat i vedení ústavu.

Do roku 2033 je potřeba postavit 600 kilometrů dálnic, aby byla síť kompletní, řekl v pořadu Intervew ČT24 ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podotkl, že je to reálné a už je pro to nachystaný přehled financování. Dodal, že vše míří k tomu, aby se také už v příštím roce otevřelo více než 115 kilometrů nových dálničních úseků. V souvislosti se změnou silničního zákona zmínil, že se systém zjednodušuje a navíc v některých částech působí preventivně.

Policie v neděli zadržela bývalou skotskou premiérku Nicolu Sturgeonovou v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním financování Skotské národní strany (SNP). Večer ji propustila bez obvinění. Informovala o tom BBC. Kvůli stejnému vyšetřování byl už na začátku dubna zadržen, vyslechnut a poté bez obvinění propuštěn i manžel bývalé předsedkyně SNP a skotské expremiérky Peter Murrell, který v březnu rezignoval na funkci výkonného ředitele SNP. Tehdy policisté prohledali rovněž dům Sturgeonové a sídlo strany v Edinburghu.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Ve Fakultní nemocnici Motol vznikne výzkumné a diagnostické onkologické centrum. Projekt ve středu představil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a bude součástí projektu Motolského onkologického centra, které se má vybudovat za 4,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy financovaného EU. Hotovo má být v březnu 2026.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Penzijní reformu řeší čeští politici bez většího výsledku již desetiletí. Místo hledání systémových řešení ale vedla politická reprezentace bitvy, domnívá se předseda představenstva investiční společnosti Avant a bývalý předseda Komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk. Současná snaha vládní koalice o úpravu penzí tak přichází „pět minut po dvanácté,“ uvedla emeritní rektorka Mendlovy univerzity Danuše Nerudová v pořadu Události, komentáře. Hosty v něm byli i další bývalí členové důchodových komisí – exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a Martin Potůček z Institutu sociologických studií na Univerzitě Karlově.

Nikdy v historii novodobého Česka se nestavělo tolik silnic najednou. Pracuje se na víc než dvou stech čtyřiceti kilometrech nových dálnic a silnic první třídy. Řidiči to ale pocítí až příští rok, protože letos se otevřou spíš jen krátké úseky. Otazník se navíc vznáší nad financováním, ani rozpočet na letošek není zdaleka zajištěný. A v dalších letech bude zřejmě ještě hůř.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Bývalého místopředsedu rakouské vlády Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ) v úterý vídeňský soud zprostil obžaloby v případu údajné politické korupce. Uvedla to agentura APA, podle níž od soudu bez trestu odešel i spoluobžalovaný šéf vídeňské soukromé kliniky Walter Grubmüller, který měl Strachemu dát úplatek.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila návrh zákona o vládních výdajích v objemu 1,66 bilionu dolarů (37,9 bilionu korun). Zahrnuje i pětačtyřicet miliard dolarů pro Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters řekl, že návrh podepíše, jakmile ho dostane na stůl.

Horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má stát podle zjištění České televize 19 miliard korun. Podle současného vedení by měl město zbavit závislosti na ruském plynu a zajistit spolehlivé dodávky tepla. Hlavním investorem čtyřicet kilometrů dlouhého zařízení by podle vládních materiálů, které má ČT k dispozici, byly Teplárny Brno. Detaily projektu by měla v prosinci projednat vláda.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.