Financování strana 5 z 5

Do konce března má ministerstvo životního prostředí vydat stanovisko EIA k plánu prvních dílčích úseků vysokorychlostní trati v Česku. Konkrétně na trasy na Přerovsku, kde by se rychlost zvýšila zatím na 200 kilometrů za hodinu. Další ještě rychlejší tratě umožňující až 320 kilometrů za hodinu se mají od té chvíle začít budovat postupně do roku 2050 v celé zemi. Tématu se věnoval pondělní díl publicistického pořadu Bilance.

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) se brání chystanému ukončení financování stanice ze strany USA žalobou. O záchraně v Praze sídlící rozhlasové stanice jedná i česká vláda, která se snaží najít na půdě Evropské unie pro další chod rádia podporu. Programy stanice každý týden sleduje téměř padesát milionů lidí ve 23 zemích světa. Na to, co by jeho případný konec znamenal pro novináře, kteří v rádiu pracují, ale i pro země, do kterých vysílají, se zaměřil nedělní pořad Newsroom ČT24.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na pondělním jednání se svými protějšky ze zemí Evropské unie probrat téma pokračování Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL), jejíž financování americká vláda končí. Lipavský to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) by chtěla otázku další existence tohoto média, které sídlí v Praze, probrat i na jednání Evropského parlamentu.

Senát Spojených států v pátek schválil návrh zákona, který zajišťuje federální vládě financování do 30. září, tedy do konce amerického fiskálního roku. Odvrátil tak částečný shutdown, tedy omezení chodu federální vlády, který hrozil od půlnoci místního času (od soboty 05:00 SEČ). Informovala o tom agentura Reuters. Návrh ještě musí podepsat americký prezident Donald Trump.

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Praha i přes investice do vnějšího okruhu a stavby metra D hospodařila s přebytkem. Podobně jsou na tom i další města, obce i kraje. Dohromady na jejich finančních kontech za rok 2024 přibylo více než padesát miliard korun. Vyplývá to ze souhrnných čísel, která má Česká televize k dispozici. Někteří politici volají po změně rozdělování peněz mezi státní rozpočet a samosprávy.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Sněmovna o převodu financování nepedagogů ve školách na obce a kraje rozhodne nejdříve příští středu. Kvůli téměř dvouhodinové opoziční kritice tohoto záměru, který je součástí školské novely, její schvalování nedokončila.

Vláda se rozhodla odložit plánovaný začátek financování nepedagogických pracovníků obcemi a kraji z letošního září na leden 2026. Do konce roku bude platit školníky, uklízečky a kuchařky stát z rozpočtu, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Podle něj o úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy nabývá reálnějších obrysů. Lídři vládních stran totiž vážně zvažují, že změnu posunou ze září na leden, zjistila Česká televize. Důvodem jsou obavy některých starostů, hejtmanů i ředitelů škol, že krok není připravený. Kabinet ale ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.

Zakázka na motolské onkologické centrum by měla být v pořádku, uvedl po vypuknutí korupční kauzy spojené s motolskou nemocnicí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zároveň řekl, že všechny personální změny v nemocnici může provést její pověřená ředitelka. Má také přezkoumat nastavení kontrol kvůli jejich možným úpravám. Kauzu kolem bývalého vedení nemocnice označil ministr za vyděračské a mafiánské praktiky. Taky nemocnice vyjádřila politování nad korupční kauzou a ujistila pacienty, že úroveň zdravotní péče je zachována.

Loňský rok byl mimořádný z hlediska výzev a projektů, uvedla v Událostech, komentářích rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v reakci na kritiku výše odměn managementu univerzity. Vyjádření tiskového oddělení UK, které odměny dávalo do souvislosti s předloňskou střelbou na filozofické fakultě, však podle ní nebylo „šťastné“. Místopředseda akademického senátu školy a jeden ze signatářů dopisu Andrej Farkaš uvedl, že tragická událost se v minulosti použila k překrytí selhání.

Vltavská filharmonie v Praze už má hotovou podrobnější architektonickou studii i plán financování projektu. Na setkání s veřejností to řekl náměstek primátora hlavního města pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). Ten zároveň představil nové vizualizace i model budovy. Stavba by podle plánu měla začít v roce 2027 a trvat by měla pět let.

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypotéky za 22,6 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o pět procent. Většinou však objem nových hypoték klesá se začátkem roku podstatně razantněji. Nové úvěry bez refinancování klesly podobným tempem na 18,7 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v nepatrném poklesu a snížily se v průměru ze 4,8 procenta na 4,78 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.

Poslanecká sněmovna v noci na středu ve druhém čtení schválila novelu školského zákona. Největší kontroverze v ní vyvolává jiný způsob financování nepedagogických pracovníků, které přechází ze státu na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Novelu ve středečních Událostech, komentářích obhajoval ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová se domnívá, že nový model financovaní platů školníků, kuchařek či uklízeček je méně jistý a povede k „destabilizaci“.

Americké univerzity a další výzkumné instituce dostanou nižší granty na biomedicínský výzkum. Podle dotčených institucí to omezí jejich schopnost plnit jejich roli, administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak věří, že se tím stane systém efektivnějším. V související žalobě ze strany dvou desítek států vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla částečně zablokoval.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Obyvatelé Kosova, nejmladší evropské země, zamíří v neděli k volbám. Své místo v čele kosovské vlády hodlá obhájit stávající premiér Albin Kurti. Právě on je přitom příčinou jednoho z problémů, kterým země čelí. Evropská unie pozastavila vyplácení svých grantů na rozvoj Kosova kvůli tomu, že Kurti podle ní podněcuje etnické násilnosti na severu země.

Vládní výbor pro strategické investice na úterní schůzi projednal výsledky studie socioekonomických dopadů výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. „Z analýzy jasně vyplývá, že převažují pozitivní dopady nad negativními,“ poznamenal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle studie bude nutné region připravit na téměř deset tisíc nových obyvatel. Ministr míní, že je to zvladatelné.

Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.