Demokraté slaví několik volebních vítězství, Mamdani povede New York

Nahrávám video
Události: New York bude mít prvního muslimského starostu
Zdroj: ČT24

Příštím starostou New Yorku bude Zohran Mamdani, který se označuje za demokratického socialistu. Ve volbách porazil demokratického exguvernéra státu New York Andrewa Cuoma, jenž kandidoval jako nezávislý a jehož podpořil republikánský prezident Donald Trump. V noci na středu to napsaly agentury Reuters a AP. Demokratické kandidátky uspěly i ve volbách guvernéra ve Virginii a v New Jersey. Hlasování podle experta mohl ovlivnit takzvaný shutdown vlády.

„Donalde Trumpe, vím, že se díváte, a mám pro vás tři slova: zesilte si zvuk,“ prohlásil Mamdani ve svém povolebním projevu. New York podle něj zůstane městem imigrantů. „Od dnešního večera je veden imigrantem“, citoval ho server The New York Times.

Mamdani dále poděkoval široké škále obyvatel města, kteří přispěli k úspěchu jeho kampaně – Uzbekům, Etiopanům a „tetám nejrůznějšího původu“. Dodal, že vybuduje radnici, která „bude pevně stát po boku židovských Newyorčanů“. Reagoval tak na kritiku z kampaně, že jeho protizraelský postoj je antisemitský.

Mamdani ve volbách porazil sedmašedesátiletého Cuoma, který odešel z guvernérského postu před čtyřmi lety kvůli obvinění ze sexuálních přečinů. Nezávislý kandidát varoval před nebezpečnou cestou, která město podle něj čeká. Zdůraznil, že téměř polovina Newyorčanů Mamdaniho plány nepodpořila.

Ve volbách neobstál ani republikán Curtis Sliwa, který uznal Mamdaniho vítězství. „Máme zvoleného starostu. Samozřejmě mu přeji hodně štěstí, protože pokud se bude dařit jemu, bude se dařit i nám,“ řekl před svými příznivci Sliwa.

Expert: Mamdani dával populistické sliby

Politolog Jakub Dopieralla přiblížil, že Mamdani sliboval řadu populistických kroků, jako je třeba veřejná autobusová doprava zadarmo, bezplatná péče o děti v předškolním věku, navýšení minimální mzdy na 30 dolarů (637 korun) za hodinu do roku 2030 nebo zřízení městem vlastněných obchodů s potravinami, které by měly nízké ceny.

Podle kritiků příštího starosty je řada slibů nerealistická. AP poznamenává, že zatím není jasné, jak by Mamdani tyto kroky finančně pokryl, zvlášť když demokratická guvernérka New Yorku Kathy Hochulová jasně odmítá jeho výzvy ke zvýšení daní nejbohatším.

Nahrávám video
Politolog Jakub Dopieralla k volbám newyorského starosty
Zdroj: ČT24

Vysoká volební účast

Newyorská volební komise podle stanice BBC informovala o nejvyšší volební účasti za více než pět desetiletí. „Oficiálně jsme dosáhli dvou milionů hlasů – poprvé od roku 1969,“ sdělila na síti X v době, kdy bylo ještě možné volit.

Více než dva miliony Newyorčanů odevzdaly svůj hlas. Tento počet byl téměř dvojnásobný oproti 1,1 milionu lidí, kteří volili starostu před čtyřmi lety. V některých oblastech Brooklynu, Queensu a Manhattanu se účast blížila úrovni prezidentských voleb, napsal NYT.

Po sečtení více než 90 procent hlasů měl Mamdani, jehož AP charakterizuje jako krajně levicového, podporu 50,4 procenta voličů, zatímco sedmašedesátiletý Cuomo 41,6 a republikán Curtis Sliwa 7,1 procenta.

Kritika ze strany Trumpa a republikánů

Mamdani je jedním z hrstky prominentních amerických levicových politiků, kteří se označují za demokratické socialisty. Kromě toho, že se po svém zvolení stane prvním muslimem v čele New Yorku, bude také prvním Američanem s indickými kořeny na postu newyorského starosty. Trump a další republikáni Mamdaniho opakovaně označují za komunistu, což politik Demokratické strany odmítá.

Trump dokonce tvrdil, že by Mamdaniho, který americké občanství získal až v roce 2018, mohl nechat deportovat.

Současný republikánský šéf Bílého domu v týdnu před volbami prohlásil, že Newyorčané nemají jinou možnost, než zvolit starostou Cuoma. Trump zároveň ostře zkritizoval Mamdaniho a prohlásil, že jeho zvolení by pro New York znamenalo zkázu. Zároveň americký prezident uvedl, že by velmi pravděpodobně zablokoval federální financování New Yorku, pokud by se Mamdani do čela města dostal.

Dopieralla přiblížil, že Trump v omezené míře může financování New Yorku omezit, například v některých dotačních projektech pro infrastrukturu. Nicméně i tak je v jiných výdajích vázán zákonem. Trump podle politologa může vyostřit vztah mezi městem a federální vládou, ale takový krok by podle něj politicky pomohl Mamdanimu. Prezident je totiž ve městě velmi nepopulární.

Nahrávám video
Zahraniční zpravodaj ČT Václav Černohorský k volbám newyorského starosty
Zdroj: ČT24

Návrat latinskoamerických voličů v New Jersey

V USA se konaly i guvernérské volby. V New Jersey zvítězila demokratická kandidátka Mikie Sherrillová, která byla poprvé zvolena do Kongresu v roce 2018 během Trumpova prvního funkčního období. Porazila republikánského podnikatele a bývalého kongresmana Jacka Ciattarelliho.

Demokratická kandidátka překonala odhady předvolebních průzkumů a dosáhla 56,2 procenta hlasů, zatímco její republikánský protivník získal 43,2 procenta. Vyplývá to z výsledků, které zveřejnil NYT, když bylo sečteno víc než 95 procent hlasů.

Vítězství Sherrillové je podle serveru The Wall Street Journal (WSJ) signálem, že Demokratická strana získala zpět alespoň část latinskoamerických a černošských voličů, kteří v prezidentských volbách v roce 2024 hlasovali pro republikány. Trump tehdy po celé zemi zaznamenal výrazný nárůst hlasů voličů mezi etnickými menšinami. New Jersey sice v roce 2024 hlasovalo pro demokraty, ale s menším náskokem než v roce 2020.

Demokraté znovu získali post guvernéra ve Virginii

Ve Virginii bývalá agentka Ústřední zpravodajské služby (CIA) a v minulosti třikrát zvolená kongresmanka za Demokratickou stranu Abigail Spanbergerová porazila ve volebním souboji o post guvernérky republikánku Winsome Earleovou-Searsovou, veteránku námořní pěchoty a Trumpovu příznivkyni. Spanbergerová se tak stane první ženou – guvernérkou v tomto státě.

Výsledek demokratické kandidátky ve Virginii dosáhl horní hranice předvolebních průzkumů. Spanbergerová získala 57,5 procenta hlasů, zatímco Earleovou-Searsovou vybralo 42,3 procenta voličů. Vyplývá to z údajů NYT, které zveřejnil, když bylo sečteno víc než 95 procent hlasů.

I když se Virginie v posledních letech ve volbách přikláněla k demokratům, voliči tam v roce 2021 podpořili republikánského guvernéra. Demokratům se ho o čtyři roky později podařilo znovu získat.

Trump podle agentury AFP reagoval na prohry republikánů nebo jím preferovaných kandidátů prohlášením na své síti Truth Social, kde napsal, že důvody pro tento neúspěch jsou dva: „Trump nebyl na volebním lístku a shutdown (omezení chodu federálních úřadů )“. Ve středu vstoupil takzvaný shutdown do 36. dne, a stal se tak nejdelším od roku 1976, kdy začal fungovat současný model.

Vliv shutdownu

Dopieralla míní, že shutdown ovlivnil výsledky voleb. Podle něj měl dopad především ve státě Virginie, ke kterému přiléhá hlavní město USA Washington, a proto tam žije vysoký počet zaměstnanců federální vlády, kteří jsou v současnosti na nucené dovolené a nedostávají mzdu.

Vítězství Spanbergerové ve Virginii je proto pro demokraty signálem, že jejich strategie zahájení a prodlužování shutdownu zatím funguje. Demokraté totiž odmítají v Kongresu hlasovat pro jeho ukončení, dokud republikáni nebudou souhlasit s prodloužením dotací na zdravotní péči. Zatím většina průzkumů veřejného mínění ukazuje, že podle voličů za shutdown nesou větší vinu prezident a republikáni, ale jejich frustrace z obou stran je vysoká, napsal WSJ

„Republikáni v Senátu do této chvíle byli velmi odolní vůči jakémukoliv náznaku toho, že by měli ustoupit demokratům. Myslím si, že po těchto drtivých prohrách v jednotlivých státech se možná stanou ochotnějšími,“ míní Dopieralla.

Místní volby představují určitý barometr toho, jak Američané reagují na devět měsíců Trumpova působení v prezidentském úřadu, napsal Reuters. Agentura zároveň upozornila, že hlasování probíhalo v regionech tíhnoucích k demokratům.

Ve Spojených státech se nyní kromě voleb o post starosty New Yorku a guvernérů států New Jersey a Virginie konaly také volební klání o křesla starostů Atlanty, Bostonu, Clevelandu, Detroitu, Minneapolisu či Seattlu.

Změna volebních obvodů v Kalifornii

V Kalifornii voliči v referendu schválili přerozdělení volebních obvodů, což by mělo pomoci demokratům ve volbách do Kongresu v roce 2026 k získání dalších mandátů. Opatření již dříve přijali tamní zákonodárci.

Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom prohlásil, že se jedná o reakci na obdobný krok Texasu, který změnil volební mapu ve prospěch Republikánské strany. Reuters napsala, že kvůli tomu mohou republikáni v Texasu získat pět mandátů navíc. Podle Newsoma se případné volební zisky ovlivněné změnou okrsků vzájemně vyrovnají.

Jak rozdělení volebních okrsků může ovlivnit volby
Zdroj: Encyclopædia Britannica/mek

Trump na začátku roku 2025 vyzval texaské zákonodárce, aby přerozdělili tamní obvody mimo pravidelnou úpravu volebních map, kterou jednou za deset let dělá americký statistický úřad s ohledem na změny v počtu obyvatel jednotlivých států.

Účelové překreslení volebních obvodů, takzvaný gerrymandering, patří k tradičním nástrojům politického boje ve Spojených státech. Cílem je změnit skladbu obyvatelstva v obvodě a tím si vytvořit vhodnější podmínky pro volební vítězství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbán i Magyar vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic

Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své stoupence, aby v neděli vyšli do ulic Budapešti a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Očekává se účast až statisíců lidí. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
13:11Aktualizovánopřed 13 mminutami

Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
03:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

V Rakousku útočník s nožem zabil jednoho muže a dalšího těžce zranil

V centru rakouského města Linec v sobotu večer útočník s nožem pobodal dva muže z Afghánistánu, kteří se ho pokoušeli uklidnit. Jeden z nich krátce po převozu do nemocnice zemřel, druhý utrpěl těžká zranění, napsaly s odvoláním na policii agentury APA a DPA. Policie útočníka krátce po činu zadržela, zřejmě nejednal z politických důvodů.
01:32Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izrael ve velkém udeřil na Írán. Rijád i Emiráty likvidovaly drony

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 33 mminutami

Izraelské síly zabily na Západním břehu rodinu, uvedly palestinské úřady

Izraelské síly v neděli zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu čtyřčlennou palestinskou rodinu, prohlásily podle agentury Reuters palestinské zdravotní úřady. Ty rovněž oznámily smrt dalšího Palestince, kterého měli zabít izraelští osadníci. Izraelská armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
07:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
před 2 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 4 hhodinami

Ukrajina ukázala diplomatům materiály ohledně následků ruského útoku na Družbu

Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj představil zástupcům 31 zemí materiály, které mají ukazovat následky ruského útoku na ropovod Družba. Po lednovém přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto potrubím vlády v Bratislavě a v Budapešti opakovaně obvinily Ukrajinu, že obnovu provozu ropovodu záměrně oddaluje.
08:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...