Jaderná elektrárna strana 2 z 5

Schůzka ruského vládce Vladimira Putina a maďarského premiéra Viktora Orbána na okraj summitu k čínskému projektu Pás a stezka vyvolala ostré reakce v zemích NATO. Velvyslanci se po jednáních shodli, že takové chování evropského lídra je velmi znepokojivé. Americký velvyslanec poukázal na to, že Orbán při rozhovorech slovo válka zaměnil za vojenskou operaci, čímž podpořil propagandistickou rétoriku Moskvy. Maďarský premiér se hájí slovy, že se snaží zachránit kontakty s Ruskem.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Úroveň radioaktivity ve vodě, kterou začalo Japonsko ve čtvrtek vypouštět do moře z poškozené jaderné elektrárny Fukušima, je hluboko pod povolenou normou. Podle agentury AFP to uvedla firma TEPCO, která elektrárnu provozuje, na základě rozboru vzorků odebraných z vypouštěné vody. Kritici procesu ale vyjadřují obavy z možných dopadů dlouhodobého vypouštění vody obsahující radioaktivní tritium do Tichého oceánu.

Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne (SE), podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny. V pátek to oznámily SE, podle kterých je cílem diverzifikace dodávek tohoto paliva. Slovensko, kde mají jaderné elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny, tak už nebude závislé na dovozu jaderného paliva z Ruska.

Oteplování globálního klimatu už dnes dělá paseku ve všem: od rostlin a živočichů po průmyslové aktivity. Uvádí to agentura Bloomberg, která vybrala čtyři příklady pro ilustraci života ve světě s teplotním průměrem o 1,2 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. V rozsáhlé analýze popisuje, jak měnící se klima zasahuje jaderné elektrárny ve Francii, sklizeň obilí v Indii, korály na Floridě i výskyt jistého amerického kůrovce.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Ukrajinská města podél zničené Kachovské přehrady trpí nedostatkem vody. Zůstal bez ní i Marhanec, který se navíc ocitl ve stínu další hrozící katastrofy. Pouhých patnáct kilometrů od obce se totiž nachází Záporožská jaderná elektrárna, kde mají základnu ruské jednotky, které město ostřelují. Marhanec se tak připravuje na nejhorší a radnice již preventivně vybrala evakuační cesty. Ve městě natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

Na Ukrajině roste informační napětí kolem Záporožské jaderné elektrárny. Ukrajinský generální štáb uvedl, že okupanti umístili neznámé předměty připomínající výbušniny na střechy dvou bloků. Ruské zdroje píší o údajném chystaném nočním ukrajinském útoku na zařízení.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

Spojené státy se snaží najít cestu z energetické krize mimo jiné vývojem nových atomových reaktorů. Nový experiment ale vyvolává kontroverze, protože má využívat jako palivo vysoce obohacený uran.

Energetická společnost ČEZ vypsala miliardový tendr na dodávku dvou generátorů pro Jadernou elektrárnu Temelín. Firmy se do výběrového řízení na klíčové zařízení, které vyrábí elektřinu pro pětinu Česka, mohou hlásit do 9. června. Generátory chce ČEZ měnit mezi roky 2028 až 2030, ty současné jsou v provozu od spuštění elektrárny v roce 2000. Cílem je zajistit dlouhodobý provoz elektrárny, generátory proto mají mít životnost aspoň čtyřicet let.

Zabezpečení jaderných elektráren patří ke klíčovým úkolům státu. Podle úřadů je na takové úrovni, že ho nebylo třeba zpřísnit ani v souvislosti s výbuchem v muničních skladech ve Vrběticích a ani poté, kdy Kreml připsal Česko na seznam nepřátelských zemí. V Česku jsou v provozu dvě elektrárny, v Dukovanech a Temelíně, energii vyrobenou z jádra zajišťují pro tuzemské odběratele i evropský export. Tématu zabezpečení jaderných elektráren se věnoval pořad Zóna ČT24.

První blok Jaderné elektrárny Temelín vyrábí jednu desetinu veškeré elektřiny, která se u nás za celý rok spotřebuje. Nyní do něj míří palivo ze zásob, které ještě pochází z Ruska. V budoucnu ho má nahradit palivo od společností z Francie a Spojených států.

Bavorsko s Českem i přes složitou historii pojí úzké přátelství, sdělil na výjezdním zasedání bavorské vlády v Řezně bavorský premiér Markus Söder svému českému kolegovi Petru Fialovi (ODS). Ten se jako první český předseda vlády spolu s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) zúčastnil jednání bavorského kabinetu. Söder na tiskové konferenci po jednání s Fialou řekl, že Bavorsko kvůli migrantům nepožaduje obnovení hraničních kontrol s Českem. Také prohlásil, že odstavení posledních tří německých jaderných elektráren byla chyba.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu. Největší evropská ekonomika tak uzavřela více než šedesátiletou éru získávání energie z jádra. Odpůrci jaderné elektřiny se rozhodli historický milník v několika německých městech oslavit manifestacemi. První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Informoval o tom mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

S přetrvávajícím nedostatkem antibiotik a dalších léčiv by Česku mohla pomoci Jižní Korea. Na Dálném východě tuto možnost vyjednala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s doprovodným týmem. Otevírá se také možnost, že by se některé léky mohly výhledově vyrábět s korejskými partnery.

Japonský rybář Haruo Ono za rozbřesku přijíždí s úlovkem domů. Na lodi má převážně okouny, kraby a platýse. Po dvanáctiletém čekání konečně může profitovat díky rostoucím cenám svého zboží. Ryby loví nedaleko fukušimské jaderné elektrárny, kde došlo v roce 2011 po zemětřesení a vlnách tsunami k rozsáhlé havárii. Nyní má Ono obavy z plánu společnosti Tepco, která chce vypustit vodu používanou k chlazení reaktorů po katastrofě. Ačkoliv voda prošla filtračním systémem, který má zajistit její bezúhonnost pro životní prostředí, obavy rybářů přetrvávají. Opětovné znečištění moře by totiž mělo fatální vliv nejen na mořský život, ale i na jejich živobytí.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.