Jaderná elektrárna strana 2 z 5

Korejská společnost KHNP odmítla, že by od tamní vlády obdržela dotace či jejich příslib, které by mohly ovlivnit výsledek českého jaderného tendru. Podle firmy se navíc na tuzemský tendr nevztahují aktuální pravidla EU o zahraničních subvencích. Reagovala tak na stížnost francouzské společnosti EDF k Evropské komisi.

České firmy by mohly na výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech získat zakázky až za 240 miliard korun. V Plzni to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS), který s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem navštívil podniky Doosan Škoda Power a Škoda JS, jež mají být významnými subdodavateli korejské společnosti KHNP. Podle rozhodnutí vlády KHNP postaví dva nové bloky v Dukovanech. Smlouva má být podepsána do března 2025. Podle Fialy by se také korejské firmy mohly zapojit do PPP projektů při výstavbě vysokorychlostních železnic nebo dálnic v Česku. Podpořil i společný výzkum.

Návrh na přezkoumání tendru na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) také francouzská společnost EDF. Už dříve oznámil podání odvolání americký Westinghouse. Firmy protestují proti průběhu tendru a výběru korejské společnosti KHNP. Oznámil to v úterý ÚOHS, který v současnosti oba návrhy analyzuje. Podle ČEZu má tendr bezpečnostní výjimku, a není tak možné proti průběhu řízení podávat odvolání. EDF k podanému rozkladu sdělila, že jím chce zajistit dodržení zásad férovosti a transparentnosti soutěže.

Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v Kurské oblasti. Nedávný ruský postup na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě způsobil stažení Ukrajinců z některých pozic na tomto úseku fronty, uvádí ve své nejnovější analýze americký Institut pro studium války (ISW). Podle něj se ale Rusům nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti.

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Ukrajinské jednotky posílily své pozice v ruské Kurské oblasti a rozšířily území, které stabilně ovládají, hlásil velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Mimo jiné Ukrajinci zničili most přes řeku Sejm. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že ruské síly odrazily v Kurské oblasti útoky tří ukrajinských brigád ve třech obcích. Tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.

Vysoce radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva v Česku dosud každoročně vznikne zhruba osmdesát až sto tun, přičemž se plánují dva nové reaktory v Dukovanech. Stavět je má jihokorejská KHNP. A Česko čeká výběr místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. První takové skladiště na světě plánují už příští rok otevřít Finové. S ukládáním toho méně radioaktivního odpadu už mají státy víc zkušeností.

ČEZ tento týden zahájil debatu s jihokorejskou společností KHNP o stavbě dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Finální znění smlouvy by mělo být hotové v prvních měsících příštího roku. České firmy by se na zakázce mohly podílet zhruba z šedesáti procent. Opozice se chce ptát zejména na financování druhého bloku. Právě to má navrhnout pracovní skupina ministerstva financí, průmyslu a společnosti ČEZ do konce roku.

Dostavba dvou nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech má až ze dvou třetin jako subdodavatele využít české firmy. Byl to jeden z „trumfů“, s nimiž jihokorejská společnost KHNP uspěla. Mezi prvními se přihlásily dvě plzeňské společnosti, Doosan Škoda Power a Škoda JS.

Výstavba nových jaderných zdrojů v Česku může podle vlády znamenat výraznou příležitost i pro české firmy a ekonomiku jako celek. Na středeční oznámení vítěze tendru, kterým se stala jihokorejská společnost KHNP, už reagovaly domácí firmy: na zakázce se chtějí podílet co nejvíc. KHNP počítá s tím, že by se mohly zapojit až z 65 procent.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého platí povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zástupci polostátní firmy na její valné hromadě dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Ještě před dvaceti lety tvořila elektřina z uhlí hlavní část zisku firmy, v současnosti nejvíce elektřiny ČEZ vyrábějí jaderné elektrárny.

Společnost ČEZ zúžila výběr subjektů, které by mohly stavět první modulární reaktor v Česku. Původně spolupracovala se sedmi firmami, nyní okruh omezila na čtyři. Vítěznou firmu chce vybrat do konce letošního roku. Polostátní společnost plánuje první z reaktorů postavit v polovině třicátých let v Temelíně. Další by pak mohly vyrůst v bývalých uhelných lokalitách. Do roku 2050 chce vláda v Česku postavit mezi šesti a deseti zařízeními o celkovém výkonu tři gigawatty.

Slovenská vláda má zájem postavit do státního vlastnictví nový jaderný blok s výkonem do 1200 megawattů, řekl premiér Robert Fico (Smer–SD). První rozhodnutí v této záležitosti by měl kabinet přijmout na svém nadcházejícím zasedání ve středu. Partnera pro výstavbu chce Bratislava vybrat v mezinárodním tendru, přičemž podle ministryně hospodářství Denisy Sakové (Hlas–SD) nemůže technologie pocházet z Ruska. Pro stavbu chce vláda využít stávající infrastrukturu v Jaslovských Bohunicích.

Finové letos jako první na světě dokončí hlubinné úložiště jaderného odpadu. Ten musí v podzemí vydržet stovky tisíc let. Na podzim začne zkušební provoz, kterému budou přihlížet i experti z dalších pěti států včetně Česka. Podobné, ale ještě rozsáhlejší úložiště radioaktivního odpadu by totiž mělo vzniknout i v tuzemsku.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Technici v Temelíně vyrobili speciální bezpečnostní kabel na výztuhu budovy kolem jaderného reaktoru. Ten pomůže kolegům z jaderné elektrárny Rovenská na severozápadě Ukrajiny. Dopravu i výrobu zařízení platí ministerstvo energetiky USA.

Malé modulární reaktory jako součást budoucnosti energetiky. Společnost ČEZ chce mít do konce tohoto roku jasno o firmě, která v Česku postaví vůbec první takové zařízení. Plánuje, že v Temelíně by měl menší reaktor stát v polovině třicátých let.

Vláda chce zmírnit negativní dopady chystané dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku na okolní obce a města, a naopak udělat z této strategické investice výhodu pro celý region. Na Vysočině, kde zástupci vlády jednali o socioekonomických dopadech v souvislosti se stavbou nových bloků v Dukovanech, to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Na dopravní stavby vyčlení skoro čtrnáct miliard korun. Kromě Fialy se jednání účastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr dopravy Martin Kupka ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš.

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní začít hledat zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Brňané by mohli teplo z horkovodu začít využívat v topné sezoně 2030/2031.

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

Jaderná elektrárna Temelín v neděli v poledne odpojila od přenosové sítě první výrobní blok kvůli opravě klapky na jednom ze tří systémů technické vody. Reaktor nechají operátoři v takzvaném nahřátém stavu, který umožní jeho rychlejší návrat do provozu. To se předpokládá v nadcházejícím týdnu, sdělil mluvčí elektrárny Marek Sviták. Druhý blok Temelína je na plném výkonu.

Velvyslanec Spojených států Bijan Sabet je velice potěšen, že v Česku zastupuje americký lid, který mimo jiné čeká opakování duelu Joe Biden versus Donald Trump. Sám je zvědavý, jak volby dopadnou. Nemá také pochybnosti o tom, že USA poskytnou další pomoc Ukrajině. Velvyslanec v Interview ČT24 ocenil, jak je Česká republika v této otázce aktivní a inspiruje další spojence. Vyzdvihl také americko-české vztahy.

Stoupenci takzvaného Islámského státu (IS) dále rozšiřují své působení severně od Sýrie a Iráku. Tuto radikální teroristickou skupinu nyní intenzivně vyšetřuje Turecko. Podle tamních bezpečnostních zdrojů protiteroristická policie mimo jiné zadržela podezřelého ruského občana, údajného člena IS, jenž pracoval na stavbě jaderné elektrárny Akkuyu. V posledních dvou týdnech zajistily úřady mnoho dalších osob podezřelých z vazeb na IS. Teroristická organizace se koncem ledna přihlásila také k útoku na katolický kostel v Istanbulu, při kterém dva radikálové zastřelili jednoho člověka.

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.