Žádné mutace. Vědci zkoumali psy žijící v Černobylu

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.

„Pracovali jsme se dvěma populacemi psů, které sice dělí pouhých šestnáct kilometrů, ale jsou geneticky velmi odlišné,“ uvedl onkolog Matthew Breen, který výzkum vedl. „Snažili jsme se zjistit, jestli nízká úroveň vystavení rizikovým vlivům, jako je radiace, olovo a další, může vysvětlit některé z těchto rozdílů,“ popsal vědec.

Jeho tým zkoumá tyto dvě skupiny psů delší dobu, takže zná dobře jejich genom. Během uplynulých let se podařilo analyzovat genetické varianty a najít v jejich genomu 391 oblastí, které se lišily mezi oběma populacemi. Některé z těchto oblastí obsahovaly geny spojené specificky s opravou poškození DNA. V této nové studii se vědci ponořili do genomů psů ještě hlouběji, s cílem najít důkazy o mutacích, které se mohly nahromadit v průběhu času.

„Nejprve jsme zjistili úroveň genetických rozdílů mezi dvěma populacemi psů, což ukázalo, že genetika psů z Černobylu je velmi podobná populacím psů v Rusku, Polsku a okolních oblastech,“ popisují vědci. „Díky tomu jsme mohli použít psy z Černobylu jako reprezentativní kontrolní populaci, kterou jsme mohli porovnat se psy žijícími přímo v zóně jaderné elektrárny.“

Vědci začali hledat rozdíly nejprve na úrovni chromozomů, poté na malých intervalech genomu a nakonec na rozdílech v jednotlivých nukleotidech. Tým sledoval jakékoliv abnormality a důkazy o nahromaděných mutacích DNA zárodečné linie, tedy změnách, které se vyskytují v DNA reprodukčních buněk a v průběhu času se předávají z rodičů na potomky.

„Víme, že například vystavení vysokým dávkám záření může vnést nestabilitu od chromozomální úrovně dolů. Ačkoli je tato populace psů vzdálena třicet nebo více generací od populace přítomné během katastrofy v roce 1986, mutace by pravděpodobně byly stále zjistitelné, pokud by těmto původním psům poskytovaly výhodu v přežití. U těchto psů jsme však žádné takové důkazy nenašli,“ vysvětlují.

Autoři nicméně dodávají, že to ale nevylučuje roli selekčních tlaků při vysvětlování rozdílů mezi oběma populacemi psů. „Z lidského hlediska by to bylo jako studovat populaci, která je o staletí vzdálená od populace přítomné v době katastrofy,“ popisují.

„Je možné, že psi, kteří přežili dostatečně dlouho, aby se mohli rozmnožovat, již měli genetické vlastnosti, které zvyšovaly jejich schopnost přežít. Možná tedy na začátku existoval extrémní selekční tlak a pak psi v elektrárně prostě zůstali odděleni od městské populace. Zkoumání této otázky je dalším důležitým krokem, na kterém teď pracujeme.“

K čemu výzkum je

Vědci zdůrazňují, že tato zjištění jsou pouze součástí širšího obrazu toho, jakou roli může hrát nepříznivé působení životního prostředí na zdraví nejen psů, ale i lidí. „Většina lidí považuje černobylskou jadernou havárii za radiační katastrofu v opuštěném koutě Ukrajiny, ale potenciální nepříznivé zdravotní důsledky jsou mnohem širší,“ říká Norman Kleiman, spoluautor studie, který pracuje na Kolumbijské univerzitě.

Důvodem je mnoho dalších toxinů – včetně těžkých kovů, olovnatého prášku, pesticidů a azbestu – uvolněných do životního prostředí během následného čištění a sanace v průběhu tří desetiletí.

„Zatímco v jaderné elektrárně ani v Pripjati už nikdo nežije, až do ruské invaze tam denně pracovalo mnoho tisíc lidí na sanačních a stavebních projektech v okolí,“ dodává Kleiman. „Studium společenských zvířat, jako jsou tito psi, nabízí pohled na druhy nepříznivých zdravotních rizik, kterým mohou lidé čelit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Cílem nacistů v Osvětimi bylo zlikvidovat co nejvíce lidí za co nejkratší dobu

Brána do továrny na smrt a na ní tři slova: Arbeit macht frei. Práce osvobozuje. Právě za ní, v polském městě Osvětim, vybudovali nacisté koncentrační tábor Auschwitz a vyhlazovací tábor Auschwitz Birkenau, v nichž zavraždili více než 1,1 milionu lidí. Před osmdesáti lety, 27. ledna 1945, byl tábor osvobozený Rudou armádou. Tématu se věnoval sobotní Hyde Park Civilizace.
25. 1. 2025

Vědci objevili hladové bakterie, kterým chutnají věčné chemikálie

Až doposud si lidstvo nedokázalo poradit s problémem takzvaných věčných chemikálií, které se šíří po celé planetě. Teď biologové zjistili, že se jeden druh bakterií naučil tyto látky konzumovat.
25. 1. 2025

Na jih USA vpadl arktický vzduch, sněžilo na Floridě a panovaly mrazy

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.
24. 1. 2025

Největší ledovec světa může zablokovat kolonie tučňáků, obávají se vědci

Tučňáky a ploutvonožce na ostrově Jižní Georgie v jižním Atlantiku ohrožuje blížící se obrovský ledovec, píše server britského deníku The Times. Vědci se obávají, že by na ostrově mohl vyhubit celé kolonie zvířat.
24. 1. 2025

Trump dočasně zakázal zdravotnickým organizacím komunikovat s veřejností

Americké federální zdravotnické organizace nesmí z rozhodnutí administrativy prezidenta Spojených států Donalda Trumpa dočasně komunikovat s veřejností. S odkazem na desítky současných i bývalých úředníků a dalších osob obeznámených s touto záležitostí to tvrdí deník The Washington Post. Organizace tak prý nesdílí ani pravidelné zprávy o nemocnosti, šíření nakažlivých chorob ani aktualizace týkající se vysoce nakažlivé ptačí chřipky.
23. 1. 2025

Australští vědci navrhují diskuzi o genetické úpravě lidských embryí

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.
23. 1. 2025

Solární elektrárny v EU loni poprvé vyrobily víc energie než ty uhelné

Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s jedenácti procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. Ve zprávě to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak ty obnovitelné dosáhly dosud nejvyššího podílu 47 procent na celkové výrobě.
23. 1. 2025

U Hradce se našly stopy po vojenských střetech z doby husitské

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.
23. 1. 2025
Načítání...