Jaderná elektrárna strana 5 z 5

Ukrajinské úřady pustily novináře do Černobylu týden poté, co se z nechvalně proslulé jaderné elektrárny stáhla ruská vojska. Zaměstnanci zakonzervovaného zařízení poprvé popsali, v jakých podmínkách je okupanti víc než měsíc drželi. Potvrdili také, že radiace nepřekročila únosnou míru.

Jaderná elektrárna Temelín provede ve středu 6. dubna od 12:00 zkoušku sirén. Podle zákona ji musí dělat dvakrát ročně. Nepřerušovaný tón dlouhý 140 vteřin se v temelínském areálu rozezní čtyřikrát a mohou ho slyšet i lidé v okolí. Zkouška bude také v Jaderné elektrárně Dukovany, potvrdil mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták. Pravidlný celostátní cvičný poplach je ale ve středu zrušený, aby se v souvislosti s válkou na Ukrajině předešlo zbytečné panice.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.

Při ruské invazi na Ukrajinu umírají tisíce vojáků i civilistů, destrukci podléhá infrastruktura i průmysl. Ale podle ukrajinských ekologů jsou stejně zásadní i dopady na životní prostředí. Přestože musí pracovat v podmínkách války, zdokumentovali už velké množství zločinů proti ekosystémům.

Ukrajina vyčísluje dosavadní škody způsobené ruskou invazí na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu korun). Podle generálního štábu ukrajinské armády bylo Rusko nuceno stáhnout své síly z Kyjevské oblasti. Ukrajinské síly navíc znovu kontrolují město Irpiň, tvrdí jeho starosta Oleksandr Markušyn. Ve městě Černihiv jsou nadále uvězněny desetitisíce lidí. Humanitární koridory v pondělí nebudou, Kyjev se obává provokací.

Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole. Obě strany konfliktu se ve středu dohodly na vytvoření devíti humanitárních koridorů, mezi evakuovanými městy ale není přístav Mariupol.

Po celé Ukrajině se v úterý ráno opět rozezněly sirény leteckých poplachů. Podle listu The Kyiv Independent hlásí po ostřelování škody na obytných domech obce v Žytomyrské a Dněpropetrovské oblasti. Ukrajinská armáda uvedla, že osvobodila město Makariv západně od Kyjeva a že donutila k ústupu ruská vojska v Mykolajivu na jihu země. Podle britského ministerstva obrany se zdá, že ruské síly se zasekly na místě. Z bývalé jaderné elektrárny Černobyl byla propuštěna většina uvězněných zaměstnanců.

Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách České republiky, zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Mezi uchazeče na stavbu nového bloku patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.

Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici –⁠ je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.

Obyvatelé Mariupolu se v sobotu evakuace nedočkali. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Z Volnovachy se mělo do bezpečí dostat asi 15 tisíc civilistů, podařilo se to jen čtyřem stovkám. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské agresi, podobně jako Rusy obsazený přístav Berďansk.

Svět, kde bylo možné se spolehnout na to, že se na jaderné elektrárny neútočí, skončil. Únik radiace na jihu Ukrajiny by neznamenal pro obyvatele Česka přímé ohrožení, podotýká v rozhovoru pro ČT24 ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Rusko v týdnu během útoků na Ukrajině zasáhlo jeden z bloků Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě země. Energetické bloky zůstaly nedotčeny, radiace neuniká.

Při ruském útoku byl zasažen jeden z bloků Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo ukrajinské ministerstvo energetiky. V areálu vypukl požár, podle služby pro mimořádné situace oheň vzplál ve výcvikové budově. Požár se už podařilo uhasit. Ředitel elektrárny televizi Ukrajina 24 řekl, že bezpečnost týkající se radiace je zajištěna. Média zprvu informovala, že hasiči kvůli ruské střelbě nemohli dorazit na místo, později však server RBK Ukrajina i agentura Ukrinform informovaly, že jim byl přístup umožněn. Elektrárna se podle ukrajinských úřadů dostala pod kontrolu ruských vojáků, píší média.

Premiér Petr Fiala (ODS) v pátek navštívil velení 102. průzkumného praporu Armády České republiky. Posléze zdůraznil, že „nežijeme v bezpečném světě“ a je třeba být silní a připraveni sílu použít. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je podle vlády nutné posílit energetickou bezpečnost. Navýší se povinná úroveň zásob plynu v zásobnících a zároveň prodlouží doba, po kterou je v nich musí obchodníci držet. Potřebné kroky začne stát dělat okamžitě, uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Energetické bloky Záporožské jaderné elektrárny zůstaly nedotčeny. Pomocné budovy reaktorového prostoru prvního bloku útok poškodil, což ale nemá vliv na bezpečnost bloku. Elektrárny jsou stavěné tak, aby vydržely ledacos – například i náraz stíhačky.

Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.

Vláda Petra Fialy (ODS) na středečním jednání schválila, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podnikl potřebné kroky k vyhlášení tendru na výstavbu bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Na rozhodnutí kabinetu se čekalo, nyní ho akceleroval ruský útok na Ukrajinu a související hrozba energetické krize.

Rusko spustilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ostřelování se odehrává napříč Ukrajinou. Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z Krymu. Obsadily také černobylskou elektrárnu. Ukrajina uzavřela celý svůj vzdušný prostor pro civilní lety a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. V důsledku útoku přišlo o život 137 ukrajinských občanů, vojáků i civilistů. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno, uvedl Zelenskyj.

Japonsko hledá cesty, jak se zbavit kontaminované vody po havárii v jaderné elektrárně Fukušima. Radioaktivní kapalinu čistí a příští rok ji chce začít vypouštět do moře. Jde o víc než milion tun vody, proces může trvat až deset let. Vláda mluví o bezpečném plánu, jiné státy o velkém riziku. Kde je pravda, posuzuje od pondělí tým expertů. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uvedla v Horizontu ČT24, že proces je dobře připravený.

Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů, oznámil prezident Emmanuel Macron. Jadernou energii staví do centra úsilí země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050. Oznámil také, že chce prodloužit životnost starších jaderných elektráren ze současných čtyřiceti let na padesát a více, pokud to bude bezpečné.

Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na což mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států. Rakousko kvůli tomu podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš tvrdí, že bezpečnostní posouzení uchazečů o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude hotové do konce ledna. Následně může být vyhlášen tendr. Nový blok se spustí dle očekávání v roce 2036, prohlásil také Beneš v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Německá vláda návrh klasifikovat investice do energetických projektů využívajících plyn jako takzvaně zelené přivítala, dala však najevo, že její odpor vůči stejnému přístupu k jádru trvá.

Německo s koncem roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající tři pak podle dosavadních plánů vypne do konce roku 2022, čímž se po šesti desetiletích rozloučí s nukleární energetikou. Odstavení jaderných elektráren, likvidace radioaktivního odpadu, demontáž zařízení a následné demolice staveb jsou během na dlouhou trať. Než bude na místě reaktorů opět zelená louka a než bude jaderný odpad zabezpečen, mohou uplynout i desítky let.