Evropská komise ve středu navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy.
Evropská komise navrhla zablokovat Maďarsku miliardy z fondů EU, chce další reformy
Události ČT: Blokace EU fondů pro Maďarsko (zdroj: ČT24)
Komise zároveň schválila maďarský plán obnovy, na jehož základě má Budapešť dostat 5,8 miliard eur z mimořádného krizového fondu. Výplatu peněz však komise podmínila zavedením dalších reforem.
Maďarsko doufá v uvolnění peněz z EU v příštím roce, středeční návrh EK otevírá dveře ke konečné dohodě, uvedl maďarský ministr pro místní rozvoj Tibor Navracsics, zodpovědný za jednání o fondech EU. Podle agentury Reuters dodal, že zablokování některých fondů způsobila zčásti skutečnost, že některé návrhy zákonů stále čekají na schválení.
Komise, europarlament i řada členských zemí Unie dlouhodobě kritizuje vládu premiéra Viktora Orbána kvůli nedostatkům v kvalitě právního státu včetně systému rozdělování unijních peněz, který podle nich není dostatečně zabezpečen proti korupci a klientelismu. Budapešť, která se potýká s vážnými ekonomickými problémy a peníze z unijní kasy nutně potřebuje, provedla sadu 17 reforem dohodnutých s komisí.
„Maďarsko se bezpochyby vydalo správným směrem. Riziko pro rozpočet EU však nadále trvá, protože v ústředních částech reforem zůstávají mezery,“ prohlásil však ve středu eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise posílá členským zemím analýzu maďarských reforem s doporučením, aby schválily zablokování zmíněné částky. Ta představuje 65 procent maďarského podílu na trojici fondů určených pro podporu méně rozvinutých regionů v rámci kohezní politiky ve víceletém rozpočtu EU pro období 2021 až 2027.
„Maďarská vláda nesmí dělat úhybné manévry“
Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové sice Budapešť přišla po dlouhých letech sporu o právní stát s konkrétními návrhy, část reforem je však zatím pouze na papíře. Jde podle ní například o veřejný registr smluv či o pravomoci vyšetřovacích orgánů. Komise požaduje záruky, aby se případné podezření na korupci nebo na podvod dokonale vyšetřilo a nebyly možné „úhybné manévry“ ze strany vlády, uvedla.
„Jestli chce Maďarsko peníze, bude muset pokračovat,“ prohlásila Jourová. Budapešť podle ní o peníze nepřijde nadobro a Komise je připravena udělat novou analýzu a navrhnout rozmrazení fondů v případě maďarského pokroku.
Členské státy rozhodnou
Zablokování peněz, jejichž první část by do Maďarska za normálních okolností putovala zhruba ve druhé polovině příštího roku, je tak nyní v rukou členských států.
Hlasovat by o něm mohli příští úterý ministři financí, krajní termín pro rozhodnutí je 19. prosince. Ke schválení návrhu je potřeba kvalifikovaná většina hlasů.
Komise zároveň po mnohaměsíčním dialogu s Budapeští ve středu schválila maďarský investiční a reformní plán, který může zemi otevřít cestu k mimořádným dotacím určeným zejména na zmírnění následků koronavirové krize. Maďarsko však musí splnit 27 podmínek týkajících se rovněž nezávislosti justičních orgánů a dalších otázek právního státu.
Stát může podpořit stavbu Paks II
Unijní soud ve středu zároveň rozhodl o tom, že maďarská státní podpora stavby jaderné elektrárny Paks II je v souladu s právem Evropské unie. Soud zamítl žalobu Rakouska proti rozhodnutí Evropské komise povolit vládě v Budapešti finančně podporovat stavbu dvou bloků elektrárny. Rozhodnutí je podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) důležité i pro tuzemskou stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
Unijní exekutiva se v roce 2017 usnesla, že Maďarsko smí dotovat dostavbu své jediné jaderné elektrárny. Rakousko však považovalo tuto státní pomoc za nepřípustnou s ohledem na pravidla hospodářské konkurence a v roce 2018 se obrátilo na justici EU. Podle Vídně také rozšíření jaderné elektrárny poškozuje snahy o podporu obnovitelných energií. K rakouské žalobě se přidalo Lucembursko.
Tribunál Evropské unie ve středu uvedl, že komise postupovala správně při posuzování podpory podle pravidel vnitřního trhu i zadávání veřejných zakázek. Soud odmítl také rakouský argument, že podpora jaderné elektrárny znevýhodňuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Unijní soud připomněl, že „členské státy mohou svobodně určit složení svého energetického mixu a komise nemůže požadovat, aby státní financování bylo určeno pro alternativní zdroje energie“.
Ministr Síkela řekl, že Česko ve sporu podpořilo Evropskou komisi. Podle něj je rozhodnutí dobrou zprávou i pro tuzemský notifikační proces při chystané stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech.
Elektrárna Paks, která leží asi sto kilometrů jižně od Budapešti, je v provozu od roku 1982. Nyní má čtyři reaktory, které pokrývají asi 50 procent energetické potřeby Maďarska. Zahájit stavbu dalších dvou reaktorů má v nejbližší době ruský koncern Rosatom, hotova má být podle představ maďarské vlády do roku 2030. Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 310 miliard korun).
Rakousko dlouhodobě vystupuje proti výrobě energie z jádra v okolních zemích. Vídeň má možnost se proti rozsudku odvolat k unijnímu soudu nejvyšší instance.