Rusové ostřelovali Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti

Ruské okupační síly ostřelovaly Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedla v pondělí ukrajinská energetická společnost Enerhoatom. Reaktory podle ní nebyly poškozeny a pracují normálně. Ruské okupační síly v noci na pondělí ostřelovaly mimo jiné i město Záporoží.

Podle společnosti Enerhoatom raketa dopadla asi dvacet minut po půlnoci místního času (v neděli v 23:20 SELČ) přibližně tři sta metrů od reaktorů Jihoukrajinské jaderné elektrárny a poškodila její budovy. Útok poničil také nedalekou hydroelektrárnu a elektrické vedení. 

Záběr z bezpečnostní kamery zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil ruské síly, že ohrožují celý svět. Podle fotografií přímo z elektrárny tentokrát dopad rakety způsobil jen malé materiální škody.

„V současné době fungují všechny tři bloky Jihoukrajinské jaderné elektrárny normálně. Naštěstí žádný ze zaměstnanců elektrárny nebyl zraněn,“ píše Enerhoatom na telegramovém účtu, kde rovněž zveřejnil snímky, které jsou podle něj z místa. Na některých je vidět kráter v zemi, na dalších rozbitá okna budov. 

Rusko se zatím k informacím o ostřelování Jihoukrajinské jaderné elektrárny nevyjádřilo, poznamenala agentura Reuters. Kyjev a Moskva se už dříve vzájemně obvinily z ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské invazní síly.

Další Černobyl jen tak nehrozí, uklidňuje politolog

Podle odborníka na jaderné zbraně Vlastislava Břízy z katedry mezinárodních vztahů Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd UK takovýto útok nemohl elektrárnu ohrozit. „Je to poprvé v historii, co se jaderné elektrárny používají jako vojenský cíl ve válce. Jinak je útočení na ně podle mezinárodních smluv a konvencí přísně zakázáno. Nicméně k tomu, aby v jaderné elektrárně došlo k nehodě až černobylského typu, by bylo zapotřebí zcela jiného typu útoku, než byl k vidění v noci,“ řekl politolog ve vysílání Horizontu ČT24.

Důvodů je podle něj hned několik. „Jedním z mála pozitivních efektů nehody v Černobylské jaderné elektrárně je, že tento typ reaktoru již není na Ukrajině v provozu. Všechny typy, které jsou v současnosti v provozu, jsou typu VVVR, tedy takové, jaké známe z Temelína či Dukovan. A tyto mají mohutnou jadernou schránku, což Černobyl neměl.“

„Takže pokud by mělo k nehodě dojít, musela by se nejdřív tahle schránka porušit, a to bez cíleného útoku, pokud ne několika desítkami, tak možná i jednotkami střel přímo na reaktor, nelze. A hlavně i v takovém případě by byl rozptyl radioaktivního materiálu obrovský a zasáhl by i území Ruské federace, což předpokládám, že ani oni nechtějí,“ zesumarizoval své úvahy Bříza.

Ruské okupační síly v noci na pondělí také provedly raketový útok na město Záporoží, oznámil už dříve náčelník oblastní vojenské správy Oleksandr Staruch. Podle něj Rusové vypálili nejméně osm střel. Starosta města Anatolij Kurtjev upřesnil, že podle předběžných informací byly zasaženy dva objekty městské infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 21 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...