První jadernou elektrárnu v Polsku bude stavět Westinghouse, uvedl Morawiecki

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. V pátek večer to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Morawiecki na Twitteru napsal, že polský jaderný projekt využije „spolehlivé a bezpečné technologie (společnosti) Westinghouse“. Podle něj o tom polská vláda oficiálně rozhodne ve středu. Vládní mluvčí Piotr Müller řekl agentuře PAP, že „Američané postaví první (polskou) jadernou elektrárnu“. Nevyloučil ale, že by Varšava mohla navázat spolupráci s jinými zeměmi v dalších projektech.

„Polsko vybralo americkou vládu a společnost Westinghouse jako partnery pro svou jadernou energii,“ uvedl americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski.

Polský vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.

„Chápeme to tak, že rozhodnutí (polské vlády) se bude týkat prvních tří reaktorů,“ řekl nejmenovaný americký představitel agentuře Reuters s tím, že o dalších třech reaktorech Varšava rozhodne později. Washington však očekává, že Westinghouse postaví i zbylé tři bloky. Podle amerického představitele spolupráce na stavbě jaderné elektrárny posílá do Moskvy signál o síle vztahů mezi Polskem a USA.

Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu šedesát let.

Před rokem podala předběžnou nezávaznou nabídku na stavbu jaderné elektrárny francouzská elektrárenská skupina EDF, letos v dubnu pak s technickou a finanční nabídkou přišla jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Před měsícem oficiální nabídku podala americká společnost Westinghouse v konsorciu s firmou Bechtel. EDF, KHNP a Westinghouse mají v Česku zájem o dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...