Maďarské úřady odvádějí vodu do Dunaje a kontrolovaně potápějí dva říční čluny ve snaze zvýšit kriticky nízkou hladinu řeky a zabránit dalšímu uzavření jaderné elektrárny Paks. Informoval o tom server Euronews. Úterý a středa budou pravděpodobně kritické, protože se předpokládá, že hladina Dunaje klesne o dalších 14 až 15 centimetrů. Situace by se však mohla začít zlepšovat od čtvrtka, kdy by srážky v rakouském povodí Dunaje měly začít hladinu řeky zvyšovat, píše Euronews.
Od pondělního poledne se do hlavního toku Dunaje u Dömsödu, asi 50 kilometrů jižně od Budapešti, vypouští z Ráckeve-Soroksárského ramene Dunaje dalších 20 metrů krychlových vody za vteřinu. Díky tomuto opatření se hladina řeky zvýšila přibližně o dva centimetry.
Dále po proudu u Paksu, asi 100 kilometrů jižně od maďarského hlavního města, se navíc připravují dva říční nákladní čluny k řízenému potopení. Do jejich trupů se čerpá voda, aby klesly na dno řeky a vytvořily dočasný práh, jehož účelem je zvýšit hladinu vody v blízkosti jaderné elektrárny, napsal server Euronews. Úředníci doufají, že tento zásah zabrání dalšímu odstavení předposlední provozované turbíny elektrárny.
Práce probíhají také na trvalém říčním prahu mezi elektrárnou v Paksu a vesnicí Dunaszentbenedek na protějším břehu. Maďarská vláda tento nouzový projekt schválila minulý týden po prohlídce místa a na základě jednomyslného doporučení odborníků na vodní hospodářství, energetiku a obranu.
Projekt postupuje „zběsilým tempem“
Na stavbu bude nejprve použito 35 tisíc metrů krychlových horniny a později se toto množství zvýší na 110 tisíc metrů krychlových. Server Euronews citoval maďarské úředníky, podle nichž projekt postupuje „zběsilým tempem“.
„V Paksu nás čekají dva kritické dny, ale díky koordinované práci několika stovek lidí můžeme být opatrně optimističtí,“ napsal v pondělí na facebooku maďarský premiér Péter Magyar, který na místo dorazil.
Jaderná elektrárna Paks za běžných okolností pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie v zemi, nyní ale celkový výkon elektrárny klesl pod 25 procent běžné kapacity. Důvodem je kritický nedostatek vody, kterou elektrárna potřebuje k ochlazování. Během letních veder má navíc voda v Dunaji vysokou teplotu, což snižuje její ochlazovací potenciál.
