Sankce strana 2 z 5

Gubernátor ruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar oznámil, že jeho region bude muset snížit státní výdaje. Úvěry jsou pak příliš drahé na to, aby pokryly schodek rozpočtu. Sljusar ujistil, že se situace i navzdory škrtům nedotkne sociální sféry, poznamenal však, že za současných okolností bude muset oblast fungovat v extrémně napjatém rozpočtovém režimu.

Deset měsíců po pádu diktátora Bašára Asada se syrští váleční uprchlíci vracejí do vlasti. Domů jich zatím zamířilo kolem milionu. Nejvíc se jich vrátilo ze sousedního Turecka – přes 500 tisíc, celkem jich tam odešly přibližně tři miliony. Celkem od roku 2011 před konfliktem do zahraničí uteklo šest milionů Syřanů. Za léta v exilu jim propadly pasy, bez kterých se nemohou vrátit, což jim pomáhají vyřešit právní kanceláře. S řadou problémů se potýká i jejich domovina. V Sýrii zcela neskončilo násilí proti menšinám, ekonomika balancuje na hraně kolapsu, jih sužuje sucho a mezinárodní sankce brzdí obnovu země.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, píše Reuters.

Jednání s americkou stranou i s prezidentem Donaldem Trumpem nejsou nikdy jednoduchá, ale rozhodující je výsledek, míní někdejší ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis, který nyní působí jako náměstek na ukrajinském resortu zahraničí. Myslí si, že jsou nyní Washington a Kyjev spojenci. Doufá také v to, že lídři Evropské unie v prosinci budou souhlasit s tím, aby zmrazená ruská aktiva byla použita na pomoc Ukrajině. Mluvil o tom v Interview ČT24 s Danielem Takáčem.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na kolumbijského prezidenta Gustava Petra a obvinila ho, že odmítá zastavit tok kokainu do USA. Trump již ve středu zastavil platby Kolumbii určené pro boj proti drogám, Petra označil za „nelegálního drogového bosse“. Podle agentur USA sankcemi eskalují spor s Kolumbií.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině, však do prosince odložili, navzdory výzvě Volodymyra Zelenského k rychlému postupu. Moskva pohrozila bolestivou odpovědí, pokud by se EU pokusila zmrazená ruská aktiva zabavit. Na závěrech o Ukrajině se shodlo 26 zemí, nepodpořilo je Maďarsko.

Členské státy EU se shodly na devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedlo dánské předsednctví. Balík je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Významné židovské osobnosti z celého světa žádají v otevřeném dopise OSN a světové státníky, aby uvalili sankce na izraelské představitele a orgány za činy, které se podle nich v podstatě rovnají genocidě. Mezi více než 450 signatáři dopisu jsou bývalí izraelští představitelé, držitelé Oscarů, spisovatelé a intelektuálové, kteří žádají vyvození odpovědnosti za jednání Izraele v Pásmu Gazy, na okupovaném Západním břehu a ve východním Jeruzalémě.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, oznámilo podle agentury Reuters dánské předsednictví EU. Žádná členská země již nemá podle Kodaně vůči novým odvetným opatřením výhrady. Balíček sankcí, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Čína obchoduje s Íránem pomocí do značné míry tajného směnného systému a obchází tak americké sankce – Peking získává ropu a na oplátku buduje v islámské republice klíčovou infrastrukturu, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Bloomberg zase zmapovala, jak obě země směňují automobily za kovy. Podle izraelských médií sílí i čínsko-íránská vojenská spolupráce.

Některé indické rafinerie se připravují na omezení dovozu ruské ropy. Píše to agentura Reuters s odkazem na své zdroje obeznámené se situací. Prezident USA Donald Trump předtím oznámil, že mu indický premiér Naréndra Módí slíbil, že země přestane ruskou ropu nakupovat. Spojené státy chtějí ke stejnému rozhodnutí přesvědčit i Čínu. Moskva doufá, že obchod bude pokračovat.

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.

Francouzští vojáci u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle tamních úřadů součástí takzvané ruské stínové flotily. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na své reportéry. Zabavené plavidlo Paříž podezírá z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne. Dva členové posádky byli vzati do vazby.

Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět, informoval za Globsec Filip Nerad.

Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) schválila vláda. Netýká se například diplomatů, kteří jsou již v Česku akreditovaní, či těch, kteří přes Česko pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz za „další šílené opatření“, píše TASS.

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se odvolává na informace od rozvědky. Západ by měl podle něj zostřit sankce na ruskou stínovou flotilu. Opakované narušování vzdušného prostoru zemí NATO také obnovilo debatu o uzavření nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co USA, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.

Írán povolal ke konzultacím své velvyslance v Německu, Francii a Británii, které spustily mechanismus na obnovení sankcí OSN proti Teheránu kvůli jeho jadernému programu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na tamní média. Íránský prezident Masúd Pezeškján řekl, že Spojené státy Teherán vyzvaly, aby jim odevzdal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční odklad sankcí, což označil za nepřijatelné.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.