Sankce strana 5 z 5

Zástupci členských států Evropské unie se shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, pak formálně v Bruselu schválili i unijní ministři pro evropské záležitosti.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Slovensko v pátek umožní schválení 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Ve videu zveřejněném na Facebooku to ve čtvrtek večer oznámil slovenský premiér Robert Fico (Smer), který řekl, že další odmítání podpory nových sankcí by poškodilo slovenské zájmy.

Dodávky amerických zbraní již směřují na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to prohlásil prezident USA Donald Trump. Dodal, že za vojenské dodávky zaplatí NATO a Spojené státy nevyšlou na Ukrajinu žádné vojáky. Napadená země mezitím hlásí další mrtvé po ruských útocích.

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.

Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při středečním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko. Bratislava chce další jednání s Evropskou komisí a do vyjasnění návrhu jejích záruk ohledně dodávek zemního plynu bude žádat odklad hlasování, řekl premiér Robert Fico (Smer).

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.

Evropská unie v úterý neschválila osmnáctý balík sankcí proti Rusku, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání s ministry zahraničí EU. Evropská komise (EK) reagovala na požadavky Slovenska, nyní je míč na druhé straně, sdělila. Očekává, že ke schválení dojde ve středu. Před tiskovou konferencí Kallasové slovenský premiér Robert Fico (Smer) oznámil, že slovenský zástupce požádal o odklad hlasování o balíku sankcí. Bratislava chce podle něj výjimku na dovoz ruského plynu do roku 2034.

Z ruského vládce Vladimira Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil, sdělil v rozhovoru pro britskou BBC americký prezident Donald Trump. Interview poskytl několik hodin poté, co Moskvě pohrozil až stoprocentními cly, pokud do padesáti dní neuzavře dohodu o ukončení války s Ukrajinou. Britské stanici šéf Bílého domu také řekl, že věří v kolektivní obranu. NATO přitom dříve opakovaně kritizoval jako zastaralé.

Premiér Petr Fiala (ODS) dopisem požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica (Smer), aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený osmnáctý balík protiruských sankcí. Uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.

Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, EU bude moci přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí. Vyplývá to z prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica (Smer).

Mezi současnou syrskou prozatímní vládou, vedenou osobami spjatými s islamistickým uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS), a sítí al-Káida nejsou žádné aktivní vazby. Podle agentury Reuters to v dosud nezveřejněné zprávě OSN tvrdí nezávislý panel odborníků monitorující dodržování sankcí. Tento závěr by podle agentury mohl posílit očekávaný tlak USA na zrušení sankcí OSN uvalených v minulosti na HTS a jeho někdejšího vůdce Ahmada Šaru, který se v lednu stal prozatímním syrským prezidentem.

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nezavedly Spojené státy žádné nové sankce proti Rusku. Některé naopak administrativa uvolnila. Moskvě to umožňuje získávat technologie pro její válku proti Ukrajině. Tři demokratičtí senátoři už kvůli Trumpově přestávce v sankcích spustili vyšetřování.

Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Prezident Petr Pavel bude o možném obcházení sankcí mluvit s premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS).

Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.

Bělorusko nedávno propustilo skupinu politických vězňů včetně vůdce opozice Sjarheje Cichanouského. Stalo se tak v den návštěvy amerického vyslance Keitha Kellogga v Minsku. Podle analytiků usiluje běloruský vůdce Alexandr Lukašenko o zmírnění sankcí a izolace své země, USA se zase snaží získat Minsk pro ukončení ruské války na Ukrajině. Cíle obou ale narážejí na limity.

Navýšení stabilizačního příplatku pro Vězeňskou službu (VS) o tři tisíce korun ve středu schválila vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že rozhodnutí se týká také celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vláda také oznámila, že zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medvěděva.

Od začátku „zapomenuté“ korejské války uplynulo 75 let. První velký konflikt studené války za sebou zanechal společnost rozervanou vedví. Z demokratického Jihu se stal asijský tygr, zatímco obyvatelé Severu žijí v bídě a represích. Diktatura v KLDR mezitím navzdory sankcím dál rozšiřuje svůj raketový a jaderný arzenál. Brutální režim podpírá Čína s Ruskem – tradiční spojenci z dob korejského konfliktu, který stále oficiálně neskončil.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.

V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum. Třídenní program zahájil projev prezidenta Petra Pavla, podle něhož na sebe musí vzít Evropa větší zodpovědnost. On-line se připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na důležitost posílení obranných kapacit a zintenzivnění výroby dronů. Vystoupil rovněž premiér Petr Fiala (ODS). Ten bezpečnostní krizi označil za „test evropské politiky“.

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.

Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.