Vladimir Putin strana 4 z 5

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.

Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří. Německý kancléř Olaf Scholz to uvedl v reakci na hovor mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Ukrajinci musí sedět u jednání o míru s Moskvou.

Telefonát, který v úterý proběhl mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, vzbuzuje zásadní pozornost. Hovor se měl týkat možností ukončení ruské války proti Ukrajině. Oba muži o sobě v minulosti hovořili s respektem. Trump Putina označil za „silného a chytrého lídra“. Šéf Kremlu pak vzájemné vztahy popsal jako „pragmatické a důvěřivé“.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.

Mapa zveřejněná ukrajinským generálním štábem potvrzuje stažení vojáků z okresního města Sudža v ruské Kurské oblasti. Informují o tom ukrajinská média. Moskva nyní usiluje o vytlačení posledních Ukrajinců z Kurské oblasti, píše agentura Reuters s odkazem na ruské činitele a proruské válečné blogery.

Britský premiér Keir Starmer na virtuálním summitu světových lídrů věnovaném Ukrajině, která se brání ruské invazi, vyzval k tlaku na Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří. Lídři se shodli na zvýšení restrikcí vůči ruské ekonomice, aby Moskva zastavila válečnou mašinérii. Premiér Petr Fiala (ODS) státníky informoval o dodávkách munice na Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump v návaznosti na čtvrteční jednání mezi Washingtonem a Moskvou v pátek uvedl, že existuje velmi dobrá šance, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro Ukrajinu Keith Kellogg byl ale vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.

Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, uvedly v pátek diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle bruselských médií zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko stáhly svou blokaci. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců. Nyní jsou tedy platné do 15. září.

Na festivalu Jeden svět se představuje dokumentární snímek o ruském učiteli, který zoufale vzdoruje státní propagandě po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Aby nezradil své hodnoty, rozhodne se riskovat vše. Hrdina snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin v Událostech, komentářích popsal, že po začátku rozsáhlé invaze měly být děti dle představ Kremlu loajální vládě a podporovat válku. „Je to má vlast, místo, kde mám rodinu. Ale je to také agresor a válečný stroj na propagandu,“ řekl.

Rusko má výhrady k návrhu na zastavení bojů, Podle Vladimira Putina by měly vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.

Ukrajinské jednotky se v ruské Kurské oblasti místy stahují na výhodnější pozice, připustil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Na předměstí města Sudža podle něj pokračují boje. Šéf ruské armády Valerij Gerasimov zase tvrdí, že jeho jednotky v rámci protiofenzivy v Kurské oblasti na několika místech vstoupily do ukrajinské Sumské oblasti.

Poslanec a předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) by považoval za nezodpovědné, pokud by se zástupci opozice nezúčastnili čtvrteční schůzky předsedů parlamentních stran iniciované premiérem Petrem Fialou (ODS). Řekl to v pořadu Události, komentáře, jehož hostem byl rovněž poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD). Podle něj platí, že se hnutí SPD schůzky nezúčastní, mimo jiné proto, že nesouhlasí s kroky vlády ohledně formy navyšování výdajů na obranu.

Ukrajina přijímá americký návrh na třicetidenní plné příměří v bojích s Ruskem, uvedl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Reagoval na výsledky úterního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Americký prezident Donald Trump doufá, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech. Ještě tento týden chce hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Rumunský ústavní soud zamítl stížnost krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca, který se k němu v pondělí odvolal proti rozhodnutí volební komise, jež mu v neděli zabránila kandidovat v květnových opakovaných prezidentských volbách. Georgescu je tak definitivně vyloučen z prezidentského klání, píše agentura AFP s odvoláním na rumunská média. Rozhodnutí ústavního soudu odsoudili někteří tamní krajně pravicoví politici.

Ukrajina v noci na úterý podnikla největší dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast od začátku plnohodnotné ruské invaze, uvedl Kyjev. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jde o dosud nejrozsáhlejší útok na Rusko od února 2022. Podle Ukrajiny by měl nálet přimět ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijal Kyjevem navrhované příměří ve vzduchu. Ruským náletům a ostřelování čelila v noci opět Ukrajina.

Tajné schůzky agentů ruské vojenské rozvědky i organizování akcí proti jiným státům Evropské unie. To jsou věci, které se měly podle českých tajných služeb odehrávat v areálu ruské pravoslavné církve v Karlových Varech. Kvůli jejím aktivitám se na ni zaměřily bezpečnostní složky. Souvislosti a podrobnosti případu zjišťovaly pro Reportéry ČT Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

„Je nesmírně důležité, abychom si sedli k jednomu stolu. Jakmile se jedná o bezpečnost, tak si myslím, že mají jít všechny šarvátky stranou,“ uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v souvislosti s chystanou čtvrteční schůzkou k bezpečnosti a růstu nákladů na obranu. Tu svolal premiér Petr Fiala (ODS) i se zástupci opozice. V pořadu hovořila i o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny a o situaci po svém rozhodnutí znovu nekandidovat.

Ruské síly se snaží uchytit v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, aby přerušily zásobovací trasy ukrajinských sil bojujících v sousední Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Další zdroje uvádějí, že se Rusové snaží Ukrajincům znemožnit i případný ústup k hranici. Jejich silám podle některých zdrojů tak hrozí obklíčení, což ale odmítl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.