Vladimir Putin strana 2 z 5

Ruský vládce Vladimir Putin nevydal nařízení k prodloužení jím vyhlášeného velikonočního příměří ve válce s Ukrajinou. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Klid zbraní, který ale podle Kyjeva Moskva opakovaně porušovala, vyprší o půlnoci moskevského času (23:00 SELČ). Rusko tvrdí, že klid zbraní naopak nedodržoval Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navrhl na 30 dní přerušit útoky na civilní infrastrukturu raketami a drony s dlouhým doletem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Ruskem proklamované velikonoční příměří v sobotu večer navrhl, aby klid zbraní trval i po 20. dubnu, pokud se skutečně ujme. Moskva podle něj ale zatím stále útočí. Vůdce Kremlu Vladimir Putin dříve během dne prohlásil, že Rusko zastaví boje od pozdního odpoledne do půlnoci na 21. dubna. Ruská plnohodnotná invaze proti sousední zemi začala před více než třemi roky.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) označil v sobotu večer na ČT24 vyhlášení krátkodobého příměří vládcem Kremlu Vladimirem Putinem za klasickou ruskou taktiku. Dneska vidíme, že Putin jednostranně tvrdí, že vyhlašuje velikonoční příměří, a zároveň posílá drony, které opět bombardují civilisty a ukrajinská města, upozornil. Putin podle něj neslevil z cílů, které si vytyčil, když rozpoutal ruskou agresi proti Ukrajině. To znamená, že různými prostředky pokračuje v tom samém a neměli bychom se tím nechat rozhodit nebo zastrašit, dodal ministr.

Evropská komise vydala zaměstnancům, kteří cestují do Spojených států, kvůli obavám ze špionáže nové pokyny – mají si s sebou vzít jen staré tlačítkové telefony a obyčejné notebooky, napsal list Financial Times (FT). Jde přitom o opatření, které bylo tradičně vydáváno spíše v souvislosti s cestami do Číny, podotýká. Do USA směřuje příští týden i český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN).

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Invaze, kterou Kreml zahájil před více než třemi lety, ukrajinské seniory tvrdě zasáhla. Čtvrtině obyvatel Ukrajiny je přes 60 let, zároveň však senioři loni představovali téměř polovinu civilních obětí v blízkosti fronty, vyplývá z dat OSN. Starší lidé často opouštějí frontová území jako poslední. Říkají, že nemají peníze ani sílu na přesun, popřípadě se nechtějí loučit se svým domovem.

Slovenský parlament rozhodl, že nevládní organizace v zemi budou mít nové povinnosti, včetně vykazování dárců. Schválenou předlohu ještě posoudí prezident. Opozice označila novelu za hanebnou, jejím cílem je podle ní šikana mimo jiné neziskových organizací či nadací, které upozorňují na pochybení úřadů či vlády.

Ruský generál Ivan Popov, propuštěný v roce 2023 po kritice vedení armády, se zřejmě vrátí na frontu. Píše to americká stanice CNN. Popov, který čelí obvinění ze zpronevěry, by se mohl vyhnout vězení, Moskva mu ale svěřila nelehký úkol: má velet praporu bývalých vězňů, který dříve utrpěl na Ukrajině obrovské ztráty. Podle expertů se tak může jednat de facto o „rozsudek smrti“.

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.

Německo je ochotné poslat Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, prohlásil nastupující spolkový kancléř Friedrich Merz. Zdůraznil, že je třeba donutit ruského vládce Vladimira Putina k ústupkům. Merz vysvětlil, že rakety by Ukrajině předal, pokud by se tak stalo v koordinaci s evropskými spojenci. „Musíme se na tom společně dohodnout,“ dodal. Ukrajina se brání otevřené ruské agresi přes tři roky.

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.

V Petrohradě v pátek večer skončila po více než čtyřech hodinách schůzka ruského vládce Vladimira Putina se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem, která se soustředila na hledání mírové dohody v rusko-ukrajinské válce. Informovala o tom agentura Reuters. Výsledky jednání nebyly bezprostředně známy.

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

V české pravoslavné církvi se odehrává boj o to, jestli se přikloní více k Rusku. Rozkol, který v organizaci panuje, sledují i úřady. Situace je podle nich vážná a jde o bezpečnost země, obávají se posilování ruského vlivu v rámci této církve u nás. Situaci mapovali Reportéři ČT, kteří se dostali také na akci, kde arcibiskup Michal Dandár – bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti – slavil deset let ve funkci. Po jeho boku se objevil například duchovní, o jehož klášter se zajímají ukrajinské bezpečnostní složky kvůli prokremelské propagandě. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka už v minulosti řekl, že se arcibiskup Michal a řada lidí kolem něj kloní k moskevskému patriarchátu. Mluvčí duchovního ale uvádí, že československá pravoslavná církev není pod žádným vedením té moskevské.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Ve vztazích Spojených států a Ruska je po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa pozitivní dynamika a obě země pracují na obnovování kontaktů, řekl po jednání ve Washingtonu zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Jednání zprostředkovaná Trumpem podle něj přinesla vyhlídku na mír v rusko-ukrajinské válce, Moskva ale považuje za důležité zohlednění svých bezpečnostních požadavků.

Vysoce postavený ruský vyjednavač a zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev se ve čtvrtek ve Washingtonu opět setká s vysokými americkými představiteli. Dmitrijev také uvedl, že dialog mezi Ruskem a Spojenými státy je zásadní pro celý svět. Putinův zmocněnec už ve středu jednal se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem.

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.