Vladimir Putin strana 3 z 5

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby se mohla bránit proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.

Po útoku ukrajinských sil na přehradu nedaleko ruského města Bělgorod z ní prosakuje voda, která zaplavuje okolí. Podle médií poškození přehrady pocítí ruské jednotky, které útočí v sousední Charkovské oblasti. Některé z jejich pozic v okolí města Vovčansk tak byly fakticky odříznuty od hlavních invazních sil. Sobotní útok potvrdil o den později velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. Obě válčící strany proti sobě v noci na pondělí vyslaly další bezpilotní letouny.

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o povolebních vyjednáváních možné budoucí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Předseda hnutí ANO a možný budoucí premiér Andrej Babiš v týdnu odjel na dovolenou, jednání nechal na místopředsedech hnutí ANO Karlu Havlíčkovi a Aleně Schillerové. Tématem debaty bylo také zrušení setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina v Budapešti nebo loupež šperků v pařížském muzeu Louvre.

Mistr a Markétka, román Michaila Bulgakova, se nedávno dočkal filmové adaptace. Natáčelo se v roce 2021 za podpory ruského státního Fondu kina, premiéra ale byla v Rusku o rok pozdržena. Snímek navíc prošel cenzorskými zásahy. „Některé scény, které jsme považovali za typické pro třicátá léta, při střihu najednou vystihovaly i cenzuru a diktaturu režimu (ruského vládce Vladimira) Putina,“ uvedl režisér Michael Lockshin, který představil plnou verzi filmu v Praze.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nesetká, dokud nebude možné uzavřít mírovou dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, píše Reuters.

Jednání s americkou stranou i s prezidentem Donaldem Trumpem nejsou nikdy jednoduchá, ale rozhodující je výsledek, míní někdejší ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis, který nyní působí jako náměstek na ukrajinském resortu zahraničí. Myslí si, že jsou nyní Washington a Kyjev spojenci. Doufá také v to, že lídři Evropské unie v prosinci budou souhlasit s tím, aby zmrazená ruská aktiva byla použita na pomoc Ukrajině. Mluvil o tom v Interview ČT24 s Danielem Takáčem.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlásil premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi Budapešti. Chtěli tím ukázat sílu maďarského premiéra, jehož příští rok na jaře po patnácti letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby. Na čtvrtek naplánovalo shromáždění také opoziční uskupení TISZA.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským vládcem Vladimirem Putinem uprostřed ruské války na Ukrajině. Podle webu CNN to po středeční schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Prezident USA Donald Trump by se měl setkat v Budapešti se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, aby jednali o ukončení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. I když termín není zatím vůbec jasný, na místu setkání je shoda. Maďarsko zve Putina do své země mezinárodnímu zatykači navzdory, ruský vůdce musí navíc v případě přeletu nad státem Evropské unie požádat o výjimku. Tu už odmítlo udělit Polsko. V minulosti však už ruským představitelům státy EU v žádosti vyhověly.

Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský vládce Vladimir Putin na něco takového přistoupí.

Ruské drony ve středu zasáhly mateřskou školu v Charkově, uvedl starosta města Ihor Terechov. Všech 48 dětí podle něj přežilo v jednoduchém úkrytu. Jeden člověk ovšem při útoku v Charkově zemřel. Prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve informoval o šesti obětech ruských nočních útoků, které mířily na Kyjev i další města. Rusové útočili brzy poté, co ukrajinská armáda informovala o zásahu ruského chemického závodu v Brjanské oblasti. Exploze se ozvaly také v továrně na munici v Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu.

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času.

Evropské země připravují společně s Ukrajinou dvanáctibodový návrh na ukončení ruské invaze na stávající bojové linii, informovala v úterý s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg s tím, že na plnění plánu by měl dohlížet mírový výbor pod předsednictvím amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„Já nevím, co si myslí odpůrci podpory Ukrajiny, že se stane, pokud se Ukrajina vzdá. To nebude mír. To bude jen přestávka, než Putin zaútočí znova. To bude jen posunutí fronty,“ říká k jednání o Ukrajině nově zvolená poslankyně Katerina Demetrashvili (Piráti). „Samozřejmě si cením Trumpovy iniciativy a kohokoliv, kdo se snaží dojednat mír, ale je faktem, že při takovémto způsobu vyjednávání, kdy Trump vůbec netlačí na Putina a jen dává ultimáta Zelenskému, tak to nikam nepokročí,“ dodává poslankyně. Blokace nového balíčku sankcí EU proti Rusku Maďarskem je pro ni dostatečným argumentem pro zrušení veta v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie. I o jejím osobním vztahu k situaci na Ukrajině a v Rusku nebo o povolební politické situaci v rámci domácí politiky hovořila pirátská politička v Interview ČT24.

Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.

Největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině na celém světě je nyní Německo. I to může být důvodem, proč se podobně jako další evropské státy stává dějištěm stále více dronových incidentů. Politici proto hledají rychlá řešení, jak zemi zajistit lepší ochranu a účinněji reagovat. V cestě jim ovšem stojí směsice zákazů a předpisů, včetně omezení z dob po druhé světové válce. Vláda, která nemá v parlamentu ústavní většinu, chce některá pravidla změnit za použití právní kličky.

Šéf Kremlu Vladimir Putin během srpnového setkání na Aljašce poučoval prezidenta Donalda Trumpa o ruských středověkých a raně novověkých vůdcích, čímž šéfa Bílého domu zaskočil. Píše to deník Financial Times (FT) s odkazem na své zdroje. Trump ze summitu podle listu málem odešel poté, co Putin odmítl dohodu o příměří a požadoval, aby Ukrajina postoupila další území. Od té doby americká podpora Kyjeva sílí, podotýká FT.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil páteční jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Ukrajina po USA žádala také střely dlouhého doletu Tomahawk, o nich je podle ukrajinského prezidenta potřeba dále jednat. „Sázíme na to, že Trump donutí (ruského vládce Vladimira) Putina válku ukončit,“ sdělil rovněž Zelenskyj, který po jednání podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry.

Oznámená schůzka představitelů Ruska a Spojených států se má uskutečnit v Budapešti. Pokud k ní opravdu dojde, mezinárodní izolace, ve které se ocitlo Rusko, a zejména vládce Vladimir Putin, se opět výrazně posune. Pro země Evropské unie je Putin persona non-grata. Ve všech státech sedmadvacítky by navíc měl být v platnosti zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. Maďarsko ale již loni v listopadu přijmutím izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dalo najevo, že soud nehodlá respektovat.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek v Bílém domě setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten neskrýval, že hodlá Trumpa požádat o další rakety Patriot k posílení protivzdušné obrany a také o střely s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska. Ve čtvrtek Trumpovi zavolal ruský vládce Vladimir Putin, aby jej od dodávky tomahawků Ukrajině odradil.