Vladimir Putin strana 3 z 5

Ruská invazní armáda na Ukrajině už řadu měsíců nasazuje k bojům i vězně. Úřady jim trest zmírnily či přímo odpustily výměnou za účast v bojích. Po návratu do vlasti se statusem válečného veterána se mnoho z nich dopouští násilí, za které byli v minulosti odsouzeni. Upozorňuje na to zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva pro Rusko Marijana Kacarovová. Podle ní ruští vězni-vojáci odcházejí od soudu po nových přečinech s minimálními tresty, zpravidla pokutami.

Ruský režim podle Indie donutil 91 jejích občanů narukovat do invaze na Ukrajinu. Desítkám z nich už se podařilo dostat se zpět domů, řada dalších ale na svůj návrat do vlasti stále čeká. Jejich příběh popsala britská stanice BBC.

Pokračující agrese Moskvy na Ukrajině vnesla do ruské společnosti postupem času další problém – z vlasti odchází mnoho Rusů. Ať už proto, že s invazí nesouhlasí, nebo proto, že nechtěli narukovat do armády. Velká komunita těchto nových migrantů tak vznikla v Srbsku. Desítky tisíc lidí si balkánský stát vybraly mimo jiné kvůli silným historickým a kulturním vazbám.

Ruské regionální „volby“ podle očekávání opanovala vládní strana Jednotné Rusko. V některých oblastech dokonce posílila. Překvapivý byl nejčastější způsob hlasování. Zatímco elektronicky v Moskvě hlasovaly tři miliony lidí, klasický lístek do urny vhodilo jen 142 tisíc voličů. Elektronické hlasování bylo povoleno ve 25 regionech. Podle analytiků během něj docházelo k podvodům. „S volbami to nemělo nic společného,“ okomentoval v Událostech, komentářích ruské hlasování politolog Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.

Rusko se mělo podle plánů vůdce Vladimira Putina stát vědeckou velmocí první kategorie. Ale plány na rozpočet na další dva roky říkají, že výdaje na výzkum se budou snižovat.

Ruským silám se daří stále postupovat na východní ukrajinské frontě. Invazní armáda si pravidelně připisuje další územní zisky v Doněcké oblasti, a to hned v několika směrech. Velmi pomalu, nicméně vytrvale posunuje frontu od Bachmutu na Časiv Jar a bojuje ve východních čtvrtích Torecku. V posledních týdnech ale především výrazně ruské síly postoupily od Avdijivky na strategicky položený Pokrovsk.

I přes všechny perzekuce se matky školáků zabitých před dvaceti lety v Beslanu nebojí vyčíst ruskému vládci Vladimiru Putinovi do očí nepovedený pokus o záchranu rukojmí. V Událostech, komentářích to uvedla bývalá vedoucí Východoevropského programu Člověka v tísni Ivana Skálová. Beslanské ženy podle ní cítí frustraci z toho, že Moskva případ dosud řádně neprošetřila a nepotrestala viníky. V severoosetském Beslanu zemřelo 334 rukojmí, z toho 186 dětí. Škola se v posledních dnech proměnila v pietní místo plné svíček a květin.

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Západní země by měly být připraveny na dobu, až se situace v Ruské federaci změní, a pak rychle jednat, uvedl na konferenci Globsec v Praze kritik Kremlu Michail Chodorkovskij. Kdyby západní svět reagoval s takovou razancí jako nyní hned v únoru 2022, konflikt na Ukrajině by už skončil, míní bývalý ropný magnát, který strávil roky v ruském vězení. Opozice se podle něj musí snažit o vytvoření protiváhy vůči režimní propagandě a o vytvoření vize pro budoucnost.

Novinář, poradce a blízký přítel zavražděného politika Borise Němcova, opoziční politik, ale také politický vězeň, který byl začátkem srpna součástí výměny vězňů mezi Západem a Ruskem. Vladimir Kara-Murza se v sobotu účastnil pražské konference Globsec. Připomněl, že důvodem jeho zatčení byla práce na Magnitského zákonu. Doplnil také, že v dnešním Rusku je více politických vězňů než za Sovětského svazu.

Sedm mrtvých a nejméně 77 zraněných si v pátek vyžádal ruský úder v Charkově. Řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště, mezi obětmi je i čtrnáctiletá dívka. Terčem ruského ostřelování se v Charkově stávají i školy. Tamní děti proto začátkem září neusednou do lavic, ale budou pokračovat v on-line výuce. Město jako první na světě otevřelo také školu v podzemí.

Ruské imperiální ambice nemají žádné hranice, dokud je neurčíme, uvedl v projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Moskvy by podle něj vedlo k nestabilitě Evropy. Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití vojenského materiálu, Lipavský nicméně chápe, že někteří spojenci musí řešit určitá dilemata. Za zrušení limitů týkajících se hlavně střel dlouhého doletu a letounů F-16 orodovala na konferenci také dánská premiérka Mette Frederiksenová či finský prezident Alexander Stubb.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

V Rusku může ministerstvo vnitra vyhostit ze země cizince v některých konkrétních případech i bez rozhodnutí soudu. Právní normu schválily ve zrychleném řízení obě komory parlamentu a podepsal ji vůdce Vladimir Putin. Cizinci, u kterých ruské ministerstvo vnitra už rozhodlo o jejich vyhoštění, mohou v závažných případech skončit i ve vazbě. Ta má trvat maximálně 48 hodin. Kvůli možnému zneužití nový zákon kritizují ruští lidskoprávní aktivisté i někteří právníci.

Napětí mezi Ukrajinou a Běloruskem trvá. Minsk soustřeďuje na vzájemných hranicích značný počet vojáků a techniky, podle analytiků ale stojí za manévry Kreml. Vladimir Putin chce totiž prostřednictvím Minsku odvést pozornost ukrajinských vojáků od Kurské oblasti, aby zmírnil tlak na svou armádu. Kyjev mezitím varoval, že při případném narušení hranice ze strany Běloruska přijme nezbytná opatření k obraně země.

Rusové za pomoci dronů a střel v noci na úterý opět zaútočili na Ukrajinu. Ve městě Kryvyj Rih zasáhli hotel, kde zabili nejméně dva lidi a pět zranili. Další tři mrtvé a pět zraněných hlásí po ruských útocích i Záporožská oblast, nejméně dva mrtví jsou ve městě Záporoží. Rusko vypálilo na Ukrajinu přes devadesát dronů a raket, protivzdušná obrana zlikvidovala více než dvě třetiny z nich, uvedlo letectvo.

K dialogu Ukrajiny s Ruskem o ukončení války vyzval indický premiér Naréndra Módí v Kyjevě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Páteční návštěva je první oficiální cestou indického premiéra do Kyjeva v moderních dějinách Ukrajiny, která v roce 1991 získala nezávislost na Sovětském svazu. V červenci šéf indické vlády navštívil Moskvu, kde se setkal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Ukrajinští vojáci nepatrně postoupili v Kurské oblasti. Nedávný ruský postup na východoukrajinské město Pokrovsk zřejmě způsobil stažení Ukrajinců z některých pozic na tomto úseku fronty, uvádí ve své nejnovější analýze americký Institut pro studium války (ISW). Podle něj se ale Rusům nepodařilo Ukrajince u Pokrovska takticky obklíčit. Ukrajinští vojáci mezitím podle serveru The Kyiv Independent a ruské služby BBC oznámili, že zahájili protiútok v Charkovské oblasti.

Invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měla odpůrce i mezi některými lidmi v Sovětském svazu. Veřejně protestovat se ale odhodlalo jen pár nejodvážnějších. Komunistický režim proti nim tvrdě zakročil. Někteří přišli o práci, většinou ale skončili ve vězení nebo v psychiatrických léčebnách.

Ruský vůdce Vladimir Putin přijel na nečekanou návštěvu Čečenska – poprvé od roku 2011. Schůzka s blízkým spojencem Ramzanem Kadyrovem přichází tři týdny po ukrajinském postupu za hranice Ruska. A právě u hranic působily i čečenské jednotky, jejichž příslušníci jsou mezi stovkami vojáků zajatých Ukrajinci. Čečensko je pro šéfa Kremlu důležité i historicky, a v době množících se problémů kvůli vlastní agresi tak Putin znovu sází na tuto kartu.

První večer volebního sjezdu americké Demokratické strany patřil nejen její kandidátce na prezidentku Kamale Harrisové, ale také prezidentovi Joeu Bidenovi, který se v projevu ohlížel za svým působením a zároveň předával vedení strany do rukou své viceprezidentky. Ostatní řečníci mu děkovali za jeho vůdcovství a sálem v Chicagu se opakovaně rozléhal pokřik „milujeme tě, Joe“. Biden kromě vyzdvihování Harrisové ostře kritizoval lídra Republikánské strany a svého předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa.