Vladimir Putin strana 5 z 5

Do sítě protikorupční kampaně v Číně padly další politické špičky – bývalý šéf komise pro regulaci cenných papírů a vlivný diplomat s kontakty na Západě. Protikorupční tažení prezidenta Si Ťin-pchinga trvá už přes deset let a zasahuje civilní i armádní elity. V době napjatých geopolitických vztahů a obchodní války se čínská komunistická strana připravuje na velké říjnové zasedání.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Britský premiér Keir Starmer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o způsobech, jak zvýšit podporu Ukrajinu a vyvinout větší tlak na ruského vládce Vladimira Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou. „Putin mě zklamal,“ řekl Trump. Tématem jednání byla také válka v Pásmu Gazy a dohoda o technologické spolupráci obou zemí.

Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla na Telegramu vdova po opozičním předákovi Julija Navalná. Dlouholetý kritik ruského vůdce Vladimira Putina zemřel loni v polovině února náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Jeho rodina a spolupracovníci už dříve tvrdili, že byl zavražděn. Podle ruských úřadů byla jeho smrt přirozená.

Rakušan Jan Marsalek, jehož hledá Interpol a který je kromě finančního podvodu podezřelý také ze špionáže pro Rusko, podle společné investigativy několika médií žije a pracuje v Moskvě pro tajnou službu FSB. Jeho nynější přítelkyně dle zjištění přepravovala ukradené mobilní telefony rakouských vysoce postavených úředníků do ruské metropole.

Ve snaze zničit ukrajinskou identitu odvlekla Moskva od února 2022 podle Kyjeva minimálně dvacet tisíc ukrajinských dětí. Je mezi nimi i pět desítek dětí mladších pěti let, které okupanti odvezli ze sirotčince v Chersonu. Tento i další případy únosů ukrajinských nezletilých a jejich následné indoktrinace v duchu ruské propagandy, z nichž první sahají do začátků ruské agrese v roce 2014, mapovala pro Reportéry ČT zpravodajka Barbora Maxová.

Musíme si všichni říci, že sankce bolí, a to nejen ty, proti kterým jsou uplatňovány, ale i ty, kdo je uplatňují, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Michael Žantovský. „A otázka je, jestli máme dost zodpovědnosti, abychom byli ochotni něco obětovat z vlastního pohodlí a vlastní prosperity, nebo jestli se chceme koukat na to, jak ta válka pokračuje další rok, dva roky nebo pět let,“ dodal k ruské agresi na Ukrajině.

Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.

Ve dvaceti ruských regionech vybírají nové gubernátory. Výsledek voleb je podle analytiků předem zřejmý – favority hlasování jsou kandidáti strany ruského vládce Vladimira Putina Jednotné Rusko. K jasnému vítězství jim v případě potřeby může pomoct nekontrolovatelné elektronické hlasování.

Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social. Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Bělorusko propustilo 52 vězňů různých národností. Oznámil to ve čtvrtek litevský prezident Gitanas Nauséda a později to potvrdilo i Bělorusko, které krok zdůvodnilo humanitárními důvody. S americkou delegací, která jejich propuštění vyjednala, propuštění zamířili do Litvy, uvedl podle agentury Reuters mluvčí velvyslanectví USA ve Vilniusu.

Nezávislí novináři z Nové gazety v Moskvě se už několik měsíců snaží o výměnu vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou. Redakce navrhuje, aby se na Ukrajině dostali na svobodu přívrženci Vladimira Putina a takzvaného ruského světa a z ruských věznic mají být propuštěni odpůrci války. „Každý člověk je pro mě mnohem důležitější než osud celé planety,“ uvedl v rozhovoru pro ČT novinář a laureát Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov s tím, že počet lidí, kteří jsou ve vězení za svoje antiválečné postoje po začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Rusko oficiálně svou válečnou agresi nazývá, je zhruba tisíc nebo tisíc sto. Celkem je podle něj politických vězňů nyní více než za Sovětského svazu. Dodal, že podle průzkumů je polovina lidí v Rusku pro zastavení bojů. „V parlamentu ale není nikdo, kdo by tyto názory prosazoval,“ míní.

Rusové v noci na neděli provedli další masivní útoky na ukrajinská města. Kromě raket použili rekordní počet dronů, přes osm set. V Kyjevě svými údery zabili několik lidí včetně malého dítěte a další dvě desítky včetně těhotné ženy zranili. V důsledku úderu utrpěla škody i hlavní vládní budova. Cílem ruských útoků se stala také města Kryvyj Rih, Kremenčuk, Záporoží či Oděsa. Ukrajina zasáhla ruský ropovod Družba v Brjanské oblasti na západě země.

Až válka skončí, ukrajinská armáda bude nejsilnější armádou v Evropě, takže je chceme mít na své straně, řekl v pořadu 90' ČT24 bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip M. Breedlove. Reagoval tak na otázku moderátorky Nikoly Reindlové, co by z vojenského pohledu přineslo členství Kyjeva v NATO.

Kreml rozhodně odmítl, že by bezpečnostní garance Ukrajině mohly poskytovat zahraniční vojenské kontingenty z Ameriky nebo Evropy. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov státní agentuře RIA Novosti, která jeho vyjádření zveřejnila v pátek. Ruský vůdce Vladimir Putin později zopakoval, že vojska NATO na Ukrajině by byla pro Moskvu legitimním cílem.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) podpořil bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, jež se od února 2022 brání plnohodnotné ruské vojenské invazi. Po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se Fico rovněž vyslovil za co nejrychlejší nastolení míru v rusko-ukrajinské válce. Současně poukázal na přetrvávající rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem v otázce energetiky. Zelenskyj označil setkání za smysluplné. Vzájemný dialog podle něj bude pokračovat.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho byl čtvrteční summit zástupců koalice ochotných klíčový, jelikož došlo k doladění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ty budou podle něj nastavené tak, že ruský vládce Vladimir Putin už na Evropu nikdy nezaútočí. „Jde o vzkaz Moskvě, aby se už nikdy nepokoušela obsadit ani jeden čtvereční kilometr ukrajinského území,“ řekl Rutte v rozhovoru pro ČT, který vedl Martin Řezníček.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Indický premiér Naréndra Módí udělal krok ke zlepšení vztahů se svým asijským rivalem a po sedmi letech navštívil Čínu u příležitosti summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Fotoaparáty ho zachytily v objetí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Indie přitom dlouho budovala vztahy se Spojenými státy americkými.

Američtí vojáci zůstanou v Polsku a Spojené státy jsou připravené navýšit jejich počet, pokud to Varšava bude chtít, prohlásil ve středu americký prezident Donald Trump při návštěvě polské hlavy státu Karola Nawrockého v Bílém domě. Informují o tom agentury PAP a Reuters.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Rusko v noci na středu provedlo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu. Použilo při něm 502 dronů a 24 střel s plochou dráhou letu, informovalo ukrajinské letectvo. Zásahy utrpěla železniční a energetická infrastruktura. Kvůli útoku vzlétly v Polsku stíhačky. Rusko tvrdí, že jeho vojska pronikla do centra Kupjansku a ovládají polovinu tohoto města v ukrajinské Charkovské oblasti. Ukrajinci zprávu popřeli.