Evropa strana 3 z 5

Američanům se vrátila hrdost a americký sen je nezastavitelný, řekl v projevu k oběma komorám Kongresu šéf Bílého domu Donald Trump. Úvod proslovu narušili demokraté pískáním, jeden z kongresmanů byl pak vyveden ze sálu. Trump slíbil zachránit ekonomiku před inflací, daňové úlevy či boj s ilegální imigrací. Zmínil také, že obdržel dopis od ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského, v němž vyjádřil ochotu jednat. Ukrajinská média s odvoláním na tamní činitele ovšem poznamenala, že Trump citoval Zelenského internetové vyjádření, nikoliv dopis.

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.

Spojené státy a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Brzké uzavření dohody v neděli popřel americký ministr financí Scott Bessent, Reuters ale tvrdila, že americký prezident Donald Trump měl dohodu oznámit v projevu v Kongresu v noci na středu středoevropského času. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Zelenskyj v noci na pondělí také uvedl, že dohoda s Ruskem je ještě velmi daleko, za což ho Trump opět kritizoval.

Evropská komise navrhuje úpravu systému pokut pro automobilky, které neplní emisní cíle. Nově by měly vykazovat plnění cílů za tříleté období – doteď to bylo za každý rok. Změna by jim poskytla více času a umožnila vyhnout se placení pokut v letošním roce. Akcie evropských automobilek začaly po této zprávě sílit. Česko následně opět oznámilo, že bude usilovat o prodloužení hodnoticího období ze tří na pět let.

Kandidát na slovenského ministra cestovního ruchu a sportu Rudolf Huliak a prezident Peter Pellegrini při pondělním jednání nedospěli k tématům, na nichž by se neshodli, řekl Huliak po schůzce, kterou hlava státu zatím nekomentovala. Návrh na jmenování Huliaka členem vlády podal premiér Robert Fico (Smer) minulý týden ve snaze, aby tříčlenná vládní koalice opět měla většinu ve sněmovně.

Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil Pentagonu zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Učinil tak ještě před páteční roztržkou prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, píše list The New York Times (NYT). Podle deníku jde zřejmě o součást úsilí dostat Moskvu k jednacímu stolu.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Česko získalo 51,7 bodu ze 100 za přístup k moderní antikoncepci. Vyplývá to z Antikoncepčního atlasu Evropy 2025, který už poosmé zpracovávalo Evropské parlamentní fórum pro sexuální a reprodukční práva (EPF). Se získanými body se Česko umístilo šestatřicáté ze 47 hodnocených zemí Evropy. Atlas Česko hodnotí nízko především kvůli absenci hrazené hormonální antikoncepce z veřejného pojištění. Nejvíce bodů získaly Francie a Lucembursko, poslední skončilo Polsko.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.

Nastal čas začít uvažovat o „široké koalici ochotných“ za spravedlivý mír na Ukrajině, napsal na síti X prezident Petr Pavel. Svobodný svět se podle něj musí postavit zlu. Jeho vyjádření přichází den po roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem a před nedělním jednáním evropských lídrů v Londýně.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského vůdce Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

Před pěti lety zaznamenalo Česko první potvrzené případy covidu-19. Virus se v tu chvíli už rozšířil do velké části světa. Začalo dlouhé období, kdy se střídavě omezoval a znovu rozvolňoval život společnosti. Tehdy se také do veřejného prostoru začaly ve velkém dostávat informace, které nebyly vždy založené na ověřených faktech. A to o samotném viru, ale také o možnostech předcházení nákaze či o léčbě onemocnění.

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině. Pozval na něj více než deset vrcholných evropských politiků včetně představitelů Česka, Německa, Francie či Itálie. Česko bude reprezentovat premiér Petr Fiala (ODS).

Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent. Během prvního zasedání své vlády to ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března, informují agentury. Evropská komise večer uvedla, že je připravena rychle zareagovat odvetnými cly.

Francie je připravená nahradit Američany, pokud by stáhli svůj jaderný arzenál z Německa, napsal britský server The Telegraph (TT) s odkazem na anonymní zdroj z nejvyšších pater francouzské politiky. USA mají v Evropě sto tisíc vojáků a stovku jaderných pum B-61. Kromě nich mají na kontinentu atomové zbraně už jen Londýn a Paříž.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.

Hosté Událostí, komentářů k třetímu výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyjádřili optimismus, že válka skončí. Europoslanec Jan Farský (STAN) zdůraznil, že je nutné nalézt trvalé a spravedlivé řešení. Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Brabec (ANO) a předseda SPD Tomio Okamura zmínili, že role Evropy v mírovém vyjednávání není silná. Podle Brabce „hraje roli, která na ni zbyla“.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na dotaz ohledně harmonogramu vstupního procesu Ukrajiny do EU. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.

Do Česka se postupně vracejí první čápi bílí. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) se tito ptáci od začátku února uhnízdili převážně na západě Čech. Další jedinci tohoto druhu by podle ornitologů mohli z teplých krajin přiletět v následujících týdnech. Jejich dřívější návrat ovlivňuje mimo jiné trend mírnějších zim. Někteří čápi z Česka dokonce neodlétají vůbec nebo se přizpůsobili klimatickým podmínkám a místo Afriky migrují na jih Evropy.

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.