Téma Podcast strana 3 z 5

Tři týdny před Vánocemi roku 1984 se indickým městem Bhópál začala šířit neviditelná smrt. A zůstala v něm dodnes – chemikálie, které se tehdy uvolnily, ještě do roku 2010 zabíjely každý den jednoho člověka. Děti přicházejí na svět nevyléčitelně nemocné. A to vše kvůli šetření nákladů na údržbu.

Z reportáže musí být cítit zaujetí tématem, nejlepší je, když dokáže diváka strhnout, myslí si moderátor České televize Tomáš Šponar. Na přelomu století byl zpravodajem na Slovensku, reportoval také z inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy. „Moje nejoblíbenější role je dramaturg a editor,“ říká ale Šponar, který pracoval i pro cestovatelský pořad Objektiv a aktuálně moderuje Horizont. Byl hostem v podcastu Background ČT24.

V Clevelandu se zrodila snaha Čechů a Slováků získat společný stát. Narodila se tu postava komiksového hrdiny Supermana, ale také tu vznikla touha a potřeba chránit přírodu. Jenže k tomu by nedošlo, nebýt jedné velké katastrofy.

Dne 29. září 1957 v přepracovatelském závodě Majak poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti SSSR vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Protože ani město Ozersk, ani výrobní komplex Majak označovaný také jako Čeljabinsk-40 nebyly zaneseny na mapách, označuje se katastrofa podle nejbližšího „oficiálního“ města – Kyštymu.

Podepsal bych petici za to, aby němečtí politici přestali konečně říkat, že jsme země východní Evropy, říká v podcastu Background ČT24 Martin Jonáš. Podle moderátora České televize je tohle totiž jedním z důvodů, proč toho Němci o Česku vědí tak málo. Česko až na výjimky nepokrývají ani tamní média. „Můj známý a velice vážený novinář to označil jako zdvořilý nezájem,“ vysvětluje někdejší zpravodaj ČT v Německu. Jak těžké je udělat rozhovor s německým politikem a kdo je tedy podle Němců součástí střední Evropy? I na to v podcastu odpovídá Jonáš.

Mlha přikryla 5. prosince 1952 Londýn jako poklička. Byla tak hustá, že jí nepronikly sluneční paprsky ani teplo. Velkoměsto pod ní zůstalo uvězněné pět dní, lidé se ocitli v chladu a temnotě. Do plic jim pronikal vzduch, který páchl a štípal. A zabíjel.

Je důležité, aby dál pracovaly tiskárny Mafry v Praze a v Olomouci, protože vybudovat dnes novou tiskárnu je už prakticky nerentabilní, říká ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. „Vždycky tady budou silní miliardáři, kteří asi budou něco v médiích vlastnit,“ doplňuje k aktuálnímu nákupu Mafry podnikatelem Karlem Pražákem. V podcastu Background ČT24 někdejší komentátor serveru Aktuálně.cz mimo jiné prozrazuje, proč píše vlastní newsletter nebo proč vystudoval ekonomický obor během pandemie koronaviru, tedy až dlouho poté, co o ekonomice začal psát.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.

V rámci své práce se novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková s lidmi často baví o citlivých tématech, ať už jde o sexuální násilí, úmrtí dítěte, nebo vykořisťování. „Nechtěla bych se dostat do situace, kdy se na lidi, kteří se sami rozhodnou svěřit, koukám jako na zdroje, které můžu vytěžit a jít zase dál,“ říká. Podle ní si v některých případech nejde držet profesní odstup. „Je ale nutné dodržovat profesní standardy,“ dodává. V českých médiích chybí ženě, která velkou část své novinářské kariéry spojila se serverem Alarm, větší diverzita. I o tom mluví v podcastu Background ČT24.

Jako novinář pracuje Lukáš Valášek už od studií na vysoké škole. I po letech zkušeností bojuje se stresem. Vyrovnat se s ním mu pomáhá také zpětná vazba těch, kterým se ve svých textech často věnuje – politiků. „Když na vás útočí, znamená to, že děláte svoji práci dobře. Pokud chválí, není to pro investigativního novináře úplně dobrá vizitka,“ říká investigativec, který mimo jiné rozpletl případ neexistující mluvčí někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje.