Téma Podcast strana 3 z 5

Šest dnů v týdnu tvrdé práce na jaderné bombě, v neděli výlet do divočiny. Tak vypadal každodenní život v tajném vědeckém centru Projektu Manhattan – na vrcholu stolové hory, víc než 2200 metrů nad mořem, obklopen propastmi a divočinou. Los Alamos bylo místem tajemství, konspirací a také zcela civilního života obyčejných lidí.

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.

„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.

Věda pomáhá stavět lepší a bezpečnější svět. Není nutné, aby ji lidé milovali nebo ji denně sledovali – ale měli by její výsledky respektovat, tvrdí fyzik Brian Greene, který se věnuje teorii strun, předkládající možnost toho, jaké jsou základní stavební kameny celého vesmíru.

Itálie pokračuje v úsilí osvobodit žurnalistku Cecilii Salaovou, která je od 19. prosince v íránském vězení. Zemi navštívila pracovně s platným novinářským vízem, pořizovala tam pro podcasty a svůj kmenový deník rozhovory s mladými Íránci, kteří vyhlížejí změnu tamního režimu. Podle íránských úřadů však Salaová porušila blíže neurčené zákony a vpředvečer odletu byla zadržena. Panuje podezření, že se novinářka stala rukojmí Teheránu pro možné propuštění a výměnu za Íránce zatčeného na žádost Washingtonu v Miláně.

Tři týdny před Vánocemi roku 1984 se indickým městem Bhópál začala šířit neviditelná smrt. A zůstala v něm dodnes – chemikálie, které se tehdy uvolnily, ještě do roku 2010 zabíjely každý den jednoho člověka. Děti přicházejí na svět nevyléčitelně nemocné. A to vše kvůli šetření nákladů na údržbu. Připomeňte si v den výročí text, který jsme vydávali v rámci série Past pokroku.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Na Slovensku se málem oženil, přesto si myslí, že by tam nikdy úplně nezapadl. „My Češi jsme takoví Němci střední Evropy, zatímco Slovensko je severní výběžek Balkánu kombinovaný s jižním Polskem,“ říká novinář Deníku Luboš Palata, který už přes třicet let píše o dění v různých evropských zemích. V podcastu Background ČT24 vzpomíná na krizové okamžiky z válek nebo komentuje aktuální krizi v televizi Markíza.

Loni jako první žena v Česku komentovala hokejové utkání, za sebou pak má čerstvou zkušenost z domácího mistrovství světa v hokeji. Darina Vymětalíková, sportovní redaktorka, moderátorka a dnes už také komentátorka České televize, se přitom sportovní žurnalistice vůbec věnovat nechtěla. „Asi je to můj osud,“ říká v podcastu Background ČT24.