Téma Podcast strana 4 z 5

Podepsal bych petici za to, aby němečtí politici přestali konečně říkat, že jsme země východní Evropy, říká v podcastu Background ČT24 Martin Jonáš. Podle moderátora České televize je tohle totiž jedním z důvodů, proč toho Němci o Česku vědí tak málo. Česko až na výjimky nepokrývají ani tamní média. „Můj známý a velice vážený novinář to označil jako zdvořilý nezájem,“ vysvětluje někdejší zpravodaj ČT v Německu. Jak těžké je udělat rozhovor s německým politikem a kdo je tedy podle Němců součástí střední Evropy? I na to v podcastu odpovídá Jonáš.

Mlha přikryla 5. prosince 1952 Londýn jako poklička. Byla tak hustá, že jí nepronikly sluneční paprsky ani teplo. Velkoměsto pod ní zůstalo uvězněné pět dní, lidé se ocitli v chladu a temnotě. Do plic jim pronikal vzduch, který páchl a štípal. A zabíjel.

Je důležité, aby dál pracovaly tiskárny Mafry v Praze a v Olomouci, protože vybudovat dnes novou tiskárnu je už prakticky nerentabilní, říká ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. „Vždycky tady budou silní miliardáři, kteří asi budou něco v médiích vlastnit,“ doplňuje k aktuálnímu nákupu Mafry podnikatelem Karlem Pražákem. V podcastu Background ČT24 někdejší komentátor serveru Aktuálně.cz mimo jiné prozrazuje, proč píše vlastní newsletter nebo proč vystudoval ekonomický obor během pandemie koronaviru, tedy až dlouho poté, co o ekonomice začal psát.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.