Téma Podcast strana 4 z 5

Mlha přikryla 5. prosince 1952 Londýn jako poklička. Byla tak hustá, že jí nepronikly sluneční paprsky ani teplo. Velkoměsto pod ní zůstalo uvězněné pět dní, lidé se ocitli v chladu a temnotě. Do plic jim pronikal vzduch, který páchl a štípal. A zabíjel.

Je důležité, aby dál pracovaly tiskárny Mafry v Praze a v Olomouci, protože vybudovat dnes novou tiskárnu je už prakticky nerentabilní, říká ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. „Vždycky tady budou silní miliardáři, kteří asi budou něco v médiích vlastnit,“ doplňuje k aktuálnímu nákupu Mafry podnikatelem Karlem Pražákem. V podcastu Background ČT24 někdejší komentátor serveru Aktuálně.cz mimo jiné prozrazuje, proč píše vlastní newsletter nebo proč vystudoval ekonomický obor během pandemie koronaviru, tedy až dlouho poté, co o ekonomice začal psát.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.

V rámci své práce se novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková s lidmi často baví o citlivých tématech, ať už jde o sexuální násilí, úmrtí dítěte, nebo vykořisťování. „Nechtěla bych se dostat do situace, kdy se na lidi, kteří se sami rozhodnou svěřit, koukám jako na zdroje, které můžu vytěžit a jít zase dál,“ říká. Podle ní si v některých případech nejde držet profesní odstup. „Je ale nutné dodržovat profesní standardy,“ dodává. V českých médiích chybí ženě, která velkou část své novinářské kariéry spojila se serverem Alarm, větší diverzita. I o tom mluví v podcastu Background ČT24.

Jako novinář pracuje Lukáš Valášek už od studií na vysoké škole. I po letech zkušeností bojuje se stresem. Vyrovnat se s ním mu pomáhá také zpětná vazba těch, kterým se ve svých textech často věnuje – politiků. „Když na vás útočí, znamená to, že děláte svoji práci dobře. Pokud chválí, není to pro investigativního novináře úplně dobrá vizitka,“ říká investigativec, který mimo jiné rozpletl případ neexistující mluvčí někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje.

Společně s reportérkou Darjou Stomatovou zůstali jako poslední zahraniční štáb v Ruskem ostřelovaném Charkově. Z Ukrajiny tehdy za CNN Prima News reportovali do celého světa. Nebyla to první zkušenost s válkou, kterou kameraman Ján Schürger zažil. Ačkoliv ho natáčení v zemích zmítaných násilím velkou část kariéry živí, je Schürger proti válce. Válečná reportáž vám vezme kus duše. Čím častěji do těch zemí jezdíte, tím to bude horší, nakonec se z vás stane cynik, vysvětluje kameraman v podcastu Background ČT24.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo jedním z důvodů, proč se novinářka Jana Ciglerová přestěhovala s rodinou na Floridu. Kvůli vyhlídce jeho návratu teď ale zvažuje přinejmenším přesun do jiného státu. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ přiznává zahraniční reportérka Deníku N, která dříve psala pro prestižní britské noviny nebo vedla módní časopis Elle. „Občas se mi podaří zpracovat nějaké lifestylové téma a vždy u toho ožiju,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Útok na Kapitol byla bezprecedentní situace, která se stala před mýma očima, vzpomíná na události z ledna 2021 teď už bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba, který strávil v USA šest let. Míra, se kterou v jednu chvíli Trump šířil lži a dezinformace, byla podle Kaliby už extrémní. Novinář by ale měl už z principu přistupovat podezřívavě ke každé hlavě státu, upozorňuje. Co byl při natáčení reportáží pro něj největší oříšek? A jak se ze „sporťáka“ stal zahraničním reportérem? I o tom mluví Kaliba v podcastu Background ČT24.

Investigativní žurnalistika ji sice stresuje, její přínos pro společnost ale považuje za zásadní. „Zachovat si chladnou hlavu a nepřepálit, co můžete doložit. A neudělat zbytečnou botu, na kterou vás někdo chytí,“ radí hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, která za svoji investigativní práci získala dvě novinářské ceny. Kromě toho v médiích vysvětluje ekonomická témata nebo reportuje o energetice, svém srdečním tématu. V podcastu Background ČT24 mluví i o řízení redakcí či mladých novinářích.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.