Téma V souvislostech strana 4 z 5

Nigerijská vláda odmítla, že by se podílela na pronásledování křesťanů. Prezident USA Donald Trump v pátek umístil tuto africkou zemi bohatou na ropu na černou listinu a pohrozil jí vojenským zásahem. Tvrzení o nigerijské „genocidě křesťanů“ šíří v USA někteří pravicoví politici, známé osobnosti i křesťanské organizace. Z dostupných dat ale vyplývá, že terčem útoků jsou i další skupiny v čele s muslimy. O genocidě nelze hovořit ani podle expertů.

Celý moderní svět je založený na tom, že komunikace mezi počítači je v zásadě bezpečná, neměla by se dát odposlouchávat, narušit, a už vůbec ne bez dovolení měnit. Změnit to může kvantové šifrování. Proto se státy – včetně Česka – připravují, aby takovému scénáři dokázaly zabránit.

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Šestá nejoblíbenější kniha v Česku – Egypťan Sinuhet od Miky Waltariho – vyšla poprvé v češtině před šedesáti lety. Historický román o egyptském lékaři tehdy přeložila Marta Hellmuthová, která si knihu přečetla poprvé právě při svém pobytu v Egyptě. Rozhodla se dokonce sama naučit finsky, aby román mohla přeložit přímo z originálu. Pro komunisty se i se svým manželem ale stala nepohodlnou a překlad oblíbené knihy musela dokonce dokončit jako politická vězenkyně ze mřížemi v Pardubicích.

Ve světě bují byznys se žoldnéři. Oblibě se těší zejména kolumbijští veteráni, kteří mají mnohaletou bojovou praxi z vlasti. Stovky Kolumbijců se zapojily do konfliktu v Súdánu na straně Jednotek rychlé podpory (RSF). Jejich úkolem je i výcvik dětských vojáků. Podle Chartúmu vyslaly Kolumbijce do války Spojené arabské emiráty (SAE). Podle médií tak činí pomocí sítě soukromých bezpečnostních firem. Abú Dhabí to popírá.

Spojené státy převzaly do vazby zprostředkovatele drogových obchodů Č' Tung Čanga, který působil v Mexiku a Číně jako klíčová spojka mezi jednotlivými zločineckými organizacemi. Těm mimo jiné zajišťoval praní špinavých peněz. Podle odborníků se jedná o postavu se značným vlivem, kterou může být složité nahradit. Oproti tomu dosavadní úspěchy amerických a mexických úřadů v odstraňování šéfů kartelů mnohdy přinesly další násilí a vzestup nových bossů.

Prvního listopadu letošního roku vstoupí v účinnost nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Do českého právního řádu zavádí mimo jiné změny dané evropskou směrnicí NIS2. Podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) je hlavním cílem nastavit alespoň základní míru zabezpečení v organizacích, které poskytují služby v ekonomicky, bezpečnostně či společensky významných odvětvích. Nová norma se má dotknout tisíců firem, úřadů a organizací.

Drony se používají v zemědělství stále častěji a jejich zavádění neustále zrychluje, říká nová analýza, která vyšla v odborném časopise Science. Pomáhá to zbavit se té nejhorší práce, ale současně to může ohrozit zaměstnanost na venkově, varují vědci.

Jen v Evropské unii žije zhruba 4,5 milionu ukrajinských uprchlíků. Celkový rozsah nuceného vysídlení způsobeného ruskou agresí je ale mnohem větší. Často opomíjeným faktem je, že asi čtyřicet procent všech lidí, kteří utekli z domovů, zůstává uvnitř hranic samotné Ukrajiny. Mezi vnitřně vysídlené osoby neboli IDPs patří zhruba každý osmý obyvatel země. Každodenní život vnitřních uprchlíků poznamenává chudoba, obtížné hledání práce a nedostatek bydlení. Stát se uprchlíkům snaží pomoci mnoha způsoby, ale zdaleka ne vždy efektivně. O situaci po cestě na východ Ukrajiny píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.