Téma V souvislostech strana 3 z 5

Evropská agentura pro životní prostředí vydala velkou zprávu, která hodnotí, jak se vyvíjí životní prostředí členských zemí Unie. Co říká o stavu Česka?

Tržby za představení v Kennedyho centru, jedné z nejprestižnějších amerických kulturních institucí, jsou nejhorší od pandemie covidu-19. Upozornila na to analýza deníku Washington Post. Centrum v hlavním americkém městě se potýká s kritikou od doby, kdy dohled nad programem, který považoval za příliš woke, převzal coby předseda prezident Donald Trump a do vedení dosadil republikánské sympatizanty.

Ukrajinský Cherson si připomíná třetí výročí svého osvobození. Svobodný ale stále není – sužuje ho ruský dronový teror zpoza okupovaného druhého břehu Dněpru či záplavy po zničení Kachovské přehrady. Patří tak k nejzkoušenějším místům na Ukrajině, přesto v něm navzdory velkému nebezpečí zůstává 70 tisíc lidí. Od léta roku 2022 podnikl do Chersonu štáb ČT s reportérkou Barborou Maxovou a kameramanem Liborem Ungermannem šest cest. Pro pořad Reportéři ČT tak zachytil, jak se město pod tlakem ruských okupantů mění.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.

Ruští okupanti používají v bojích o ukrajinský Pokrovsk taktiku infiltrace, která spíše než k obklíčení města vede k jeho „pohlcování“, uvádějí analytici. Kyjev podle nich při rozhodování o dalším postupu čelí dilematu: setrváváním v místě riskuje těžké ztráty, zatímco stažení by bylo propagandistickým vítězstvím Moskvy, která by ho využila v nátlaku na Spojené státy.

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.

Zohran Mamdani po vítězství ve volbách bude prvním muslimem a prvním Američanem s indickými kořeny na postu newyorského starosty. Je členem Demokratické strany a organizace Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA), která sdružuje politiky či aktivisty na americké levici. Jeho úspěch může naznačit, jaký postup demokraté zvolí před volbami do Kongresu v roce 2026. Americký prezident Donald Trump a další kritici Mamdaniho označují za komunistu, což politik odmítá.

Při pádu společnosti Glocin zmizely miliardy korun a o peníze přišly tisíce lidí. Firma slibovala vysoké zhodnocení investic, ale teď je v insolvenci. O jejím pádu se mluví jako o historickém krachu. Oklamaní klienti i policisté říkají, že mohlo jít o takzvané letadlo. Tedy že firma ve skutečnosti peníze neinvestovala, ale žila jen z příjmů od nových klientů. A když zdroje vyschly, padla. Stál za ní mimo jiné i člověk, který byl v minulosti souzen v případu Radovana Krejčíře. Pozadí jednoho z největších krachů současnosti rozplétali Reportéři ČT Barbora Loudová a Petr Vodseďálek.

Při příjezdu nebo odjezdu z Arménie už lidé nedostanou do pasu razítko s horou Ararat. Počínaje listopadem její silueta z razítek zmizela. Vláda to zdůvodňuje mimo jiné potřebou akceptovat Arménii v jejích současných, nikoliv historických hranicích, opozice to ale považuje za zbytečný ústupek Turecku a Ázerbájdžánu. Ararat je totiž jedním z nejdůležitějších národních symbolů Arménie.