Rubrika Svět strana 4 z 5

V Bělorusku propustili z vězení opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 uznal vinným z pokusu o státní převrat a poslal ho na deset let za mříže. Po jeho zatčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu. Informovala o tom agentura Reuters a server Naša Niva. Zprávy o jeho propuštění přišly den poté, co autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko podle státní agentury Belta podepsal zákon o amnestii a zmínil propuštění některých vážně nemocných politických vězňů. Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je přes 1400 lidí vězněných z politických důvodů.

Útok na ukrajinské Dnipro nepřežilo pět lidí, zraněny jsou desítky dalších, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho mrtvého a čtyři zraněné hlásí po ruských náletech také sousední Charkovská oblast. Útoky zaznamenala rovněž ruská strana, konkrétně černomořský přístav Novorossijsk, kde útočila skupina bezpilotních člunů. Podle tvrzení místních úřadů nezpůsobila významnější škody.

Kvůli konfliktu s ozbrojenými gangy, které ochromily obchodní cesty, čelí Haiti humanitární krizi. Zhoršená dostupnost zboží a násilí gangů vedly k tomu, že téměř polovina obyvatelstva trpí nedostatkem potravin. OSN a další organizace se snaží poskytovat humanitární pomoc, ale střelba a nepokoje často narušují jejich snahy. Navzdory příjezdu mezinárodních jednotek zůstává budoucnost nejistá a obyvatelé naléhavě volají po bezpečnosti a stabilitě, aby mohli znovu plnohodnotně žít a pracovat.

Šéf Bílého domu Joe Biden označil svůj chabý výkon v televizní debatě za důsledek únavy z opakovaných cest do Evropy, které mu způsobily jet lag. Podle některých představitelů, kteří s Bidenem poslední dobou přišli do styku, jsou ale prezidentovy lapsy stále častější. Bidenovo zmatené vystupování v debatě znepokojilo Demokratickou stranu, která se ocitla na rozcestí a řeší, zda by neměl Biden z klání odstoupit. Podle průzkumu CNN si 75 procent registrovaných voličů myslí, že strana má větší šanci uspět s někým jiným.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (v přepočtu přes bilion korun). Nenašli však shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jakou navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Do roku 2030 má Rusko v plánu vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice v prohlášení informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Vedle obranné války pokračuje Ukrajina v odminovávání rozsáhlých oblastí. Od začátku ruské invaze už místní pyrotechnici vyčistili víc než třicet tisíc kilometrů čtverečních, území velké zhruba jako Belgie. Zbývá ale ještě nejméně sto čtyřicet tisíc kilometrů čtverečních území a vodních ploch, kde je životu nebezpečné se pohybovat. Jak v terénu zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová, nejhorší je situace v Charkovské, Chersonské a také v Mykolajivské oblasti.

Jemenští hútíové jsou stále sebevědomější a slibují potopit americkou letadlovou loď Theodore Roosevelt, která do oblasti právě míří. Ozbrojenci už tři čtvrtě roku ohrožují mezinárodní obchod útoky na tankery a obchodní lodě na trase z Asie do Evropy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.