Rubrika Svět strana 3 z 5

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Iráčtí jezídové patřili k nejpostiženějším skupinám v éře takzvaného Islámského státu (IS). Porážka teroristů přinesla této početné náboženské komunitě záchranu před existenční hrozbou, jejich utrpení ale pokračuje dál. I po válce jsou pohřešovány tisíce unesených. Jejich záchrana je mimořádně komplikovaná, někdy téměř nemožná.

Podmořský optický kabel, který spojuje Finsko a Německo, přestal fungovat. Mohla ho poškodit „vnější síla“, oznámila finská státem kontrolovaná telekomunikační společnost Cinia, jež kabel spravuje. Obě země nad incidentem podle agentury AP vyjádřily znepokojení.

Deset lidí zabil a dalších téměř padesát zranil pondělní ruský raketový útok na Oděsu, informovala oblastní správa. Mezi zraněnými je několik dětí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jde o demonstrativní úder mimo jiné po „telefonátech a setkáních (západních představitelů) s (ruským vůdcem Vladimirem) Putinem“. Dvě děti zabili Rusové v Sumách, kde je po jejich nedělním útoku nejméně dvanáct mrtvých a přes osmdesát zraněných.

Moskva hrozí odpovídající reakcí na rozhodnutí Bílého domu umožnit Ukrajině udeřit v Rusku raketami dlouhého doletu ATACMS. Podle experta Vlastislava Břízy americký prezident Joe Biden načasoval krok až na dobu po prezidentských volbách, aby v nich nenahrál Donaldu Trumpovi. Zrušení limitů již uvítal Brusel, Praha i Berlín. Ten dosud odmítal dodat Kyjevu rakety Taurus, situace by se ale mohla změnit po předčasných volbách. Kriticky se ke kroku Washingtonu vyjádřilo Maďarsko i Slovensko.

O prezidentovi Spojených států amerických se říká, že je to nejmocnější člověk na světě. Pozoruhodné ale je, jak málo se to odráží ve finančním ohodnocení jeho práce.

Filipíny sčítají škody po supertajfunu Man-yi, který minulý týden udeřil na filipínské pobřeží. O život na souostroví připravil nejméně osm lidí. Přinesl totiž prudký vítr a silné deště, které způsobily sesuvy půdy. Jde o šestou bouři, která zasáhla Filipíny za poslední měsíc. Vítr dosahoval rychlosti až 195 kilometrů za hodinu. Mnohé škody také napáchal na největším filipínském ostrově Luzon.

Zastánce těžby fosilních paliv a klimatický skeptik Chris Wright míří do křesla amerického ministra energetiky. Příští prezident USA Donald Trump si jej vybral jako někoho, kdo sdílí jeho odpor k mezinárodní spolupráci v boji proti změnám klimatu a kdo umožní soukromým společnostem masivně navýšit těžbu ropy a zemního plynu.

Kolumbie vytáhla do boje proti drogovým kartelům distribuujícím kokain. Prezident země Gustav Petro minulý měsíc oznámil, že vláda začne od zemědělců vykupovat koku, z níž se droga vyrábí. Podle španělského deníku El País tak v Kolumbii výrazně vzrostly ceny, za něž drogové gangy od domorodých pěstitelů vykupují pastu z koky. Podle serveru ale záměr vlády může způsobit více škody než užitku.

Francouzská společnost EDF podala rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v závěru října zamítl její námitky proti průběhu tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Francouzi protestují proti postupu zadavatele a výběru korejské firmy KHNP jako preferovaného uchazeče. Námitky vůči tendru podala také společnost Westinghouse, která se zatím ke svému dalšímu postupu nevyjádřila. Antimonopolní úřad potvrdil, že oba rozklady obdržel.