Donald Trump má za sebou první rok ve funkci americké hlavy státu. Ještě jako politicky nezkušený podnikatel v předvolební kampani nešetřil sliby. Čím větší cíle před sebe kladl, tím větší očekávání jeho nová funkce vzbuzovala. Aktivní byl už od prvních okamžiků v Bílém domě. Jaké představy dokázal za uplynulý rok prosadit a s čím naopak narazil?
1) ZPŘÍSNĚNÍ PŘISTĚHOVALECKÉ POLITIKY
Z omezení počtu nově přicházejících migrantů do Spojených států udělal Trump jednu z priorit, na které stavěl svou předvolební kampaň. Na adresu uprchlíků se vyjadřoval nekompromisně, mluvil také o zákazu vstupu lidí z „teroristických států a národů“ a o „extrémně detailních prověrkách“ muslimů přicházejících do země.
Celkem v této věci vydal tři dekrety, které však měly soudní dohru. První exekutivní příkaz, který dočasně zmrazil uprchlické programy a zakázal občanům sedmi muslimských států vstup do země, podepsal 27. ledna. Pak následovala právní bitva a řada protestů. Prezident od něj posléze pod tlakem upustil.
Začátkem března podepsal nový dekret, který na tři měsíce zakazoval vydávání víz občanům tentokrát šesti převážně muslimských zemí (Íránu, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu) a na čtyři měsíce pozastavoval americké uprchlické programy. Ze seznamu tehdy vypadl původně zmíněný Irák.
„Irák je významným spojencem v boji proti Islámskému státu,“ zdůvodnil změnu dekretu ministr zahraničí Rex Tillerson. Bagdád krok ocenil. I platnost nového dekretu však několik amerických soudů pozastavilo.
Zářijový výnos, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům osmi států (KLDR, Čadu, Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Sýrie a Venezuely), pak v říjnu zablokoval federální soud v Honolulu a pak i v Marylandu. V prosinci ale Nejvyšší soud USA povolil Trumpově administrativě, aby i přes nedokončené soudní pře zatím protiimigrační dekret plně uplatňovala.
Trump také zrušil program pro dětské migranty (DACA) a podepsal memorandum, které výrazně snižuje strop pro přijímání běženců. Ten by měl být maximálně 45 tisíc lidí za rok.
2) ZEĎ NA HRANICÍCH S MEXIKEM
Dalším předvolebním slibem Donalda Trumpa bylo vybudování 3200 kilometrů dlouhé bariéry na hranici s Mexikem. Exekutivní příkaz ke stavbě „velké krásné zdi“ vydal krátce po převzetí úřadu. Ambiciózní plán, který se setkal s odporem ze strany Mexika, ale zatím ztroskotává na otázce financí.
Cena za stavbu by se měla vyšplhat na 33 miliard dolarů. Trump je kvůli financím ve při s Kongresem, po kterém chce v rámci rozpočtu schválit počátečních 1,6 miliardy dolarů (zhruba 32 miliard korun) na ostré zahájení výstavby. Se zkušební fází stavby prvních dílů bariéry začala vláda USA v září. V příštích deseti letech chce do výstavby zdi investovat 18 miliard dolarů.
Stavbu podle prezidenta ale „přímo nebo nepřímo“ zaplatí Mexiko, které má v obchodu s USA „absurdní přebytek 71 miliard dolarů“. Třicetimiliardová stavba je podle Trumpa „zlomek ve srovnání s tím, jak Mexiko na USA vydělává“.
Mexická vláda představy Bílého domu o platbě za hraniční zeď odmítá dlouhodobě. Vztahy mezi zeměmi se kvůli tomu vyostřily. Mexický prezident Enrique Peňa Nieto dokonce loni v lednu na základě sporu zrušil návštěvu USA.
Stavbou zdi chce Trump zabránit ilegálnímu pronikání migrantů a pašování drog. Připustil, že některé části budou průhledné a v chráněných přírodních rezervacích zeď nebude, s čímž se podle něj „nikdy ani nepočítalo“.
3) ZRUŠENÍ OBAMOVY ZDRAVOTNÍ REFORMY
Už během kampaně Trump sliboval zrušení zdravotní reformy, která se stala jednou z programových priorit prvního funkčního období jeho předchůdce Baracka Obamy. Takzvanou Obamacare Trump označil za „katastrofu“.
Krátce po inauguraci podepsal první exekutivní příkaz, ve kterém nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou s tímto zdravotním programem, než bude úplně zrušen.
Během loňského roku se postupně několikrát pokusil předložit návrhy zákonů, které by systém pojištění pro nejchudší zrušily. Jednohlasný odpor demokratů a nejednota republikánů ale veškerou jeho snahu splnit zásadní bod jeho volebního programu zhatily. Ve Sněmovně republikáni své záměry prosadili, v Senátu ale hlasy nenašli.
Trump nejednotný postoj republikánských senátorů opakovaně kritizoval a 27. září prohlásil, že v roce 2018 chce o náhradě Obamacare jednat s demokratickými zákonodárci. „Budu vyjednávat s demokraty, ale z republikánského pohledu, máme totiž hlasy,“ řekl Trump s odkazem na fakt, že republikáni mají v Kongresu většinu, byť dnes už jen těsnou. „Uvidíme, jestli dokážeme (s demokraty) zdravotní systém ještě více vylepšit,“ dodal.
„Šokující je, že čím větší vedl Trump proti Obamovu systému pojištění kampaň, tím více začala veřejnost tento program podporovat,“ uvedla profesorka mezinárodních vztahů z Londýnské univerzity Leslie Vinjamuri pro list Times of Malta.
4) DAŇOVÁ REFORMA
Spojené státy zažijí největší daňovou revoluci od dob Ronalda Reagana. Takto silně mluvil Trump v kampani o změnách v ekonomické sféře. Návrh daňové reformy představil Bílý dům 26. dubna 2017, svým podpisem ji americký prezident stvrdil těsně před koncem roku 22. prosince.
Trump prosazením největší daňové reformy za uplynulých 30 let dosáhl zároveň největšího úspěchu za první rok svého funkčního období.
Hlavním principem reformy je podle Bílého domu zjednodušení a snížení daní většině Američanů a podniků. Reforma podle Trumpa uleví střední třídě. Jednorázová sleva by pak měla přimět velké korporace, aby do Spojených států vrátily peníze uložené v zámoří.
On sám prý bude tratit. „Bude mě to stát majlant – věřte mi. Pro mě to nebude dobré. Mám spoustu velmi bohatých přátel, kteří ze mě teď nemají radost,“ pronesl šéf Bílého domu.
Prezidentovi kritici ale tvrdí opak. Třeba kvůli postupnému rušení daní z nemovitostí, které jsou hlavním pilířem jeho rodinného byznysu. Hlavě státu pomůže i plánovaný konec takzvané alternativní minimální daně, kterou platí bohaté firmy a podnikatelé, kteří ve svém přiznání nakombinují tolik odpočtů a úlev, že by daňové povinnosti prakticky unikli.
5) ODSTOUPENÍ OD PAŘÍŽSKÉ DOHODY O KLIMATU
Trump je známý svým skeptickým postojem ke globálnímu oteplování. Už během kampaně mluvil o zrušení mezinárodní klimatické dohody, která byla přijata pod záštitou OSN na konferenci v Paříži v prosinci 2015. A jak řekl, tak i udělal. Dlouho očekávaný krok odstoupení od dohody oznámil 1. června 2017. Země ovšem může odstoupit od nové dohody nejdříve tři roky poté, co vstoupí v platnost (tedy 4. listopadu 2019).
Pro Američany je podle něj dohoda neúnosně drahá. Dokument také prý nezajistí, aby světové teploty klesly dostatečně rychle, a měly tak zásadní vliv na ochranu životního prostředí. Washington je zároveň otevřený vyjednávání o smlouvě nové, která by byla k USA spravedlivější, poznamenal.
Prezidentův krok vyvolal negativní odezvu jak ve Spojených státech, tak po Evropě. Smlouvu na omezení emisí skleníkových plynů podepsalo v roce 2015 celkem 195 zemí světa.
6) ZRUŠENÍ TRANSPACIFICKÉ OBCHODNÍ SMLOUVY (TPP) A SEVEROAMERICKÉ DOHODY O VOLNÉM OBCHODU (NAFTA)
Také odstoupení od TPP sliboval Trump v kampani. Exekutivní příkaz podepsal 23. ledna s tím, že smlouvu nahradí dvoustrannými dohodami. Obchodní dohodu dvanácti tichomořských zemí uzavřela vláda Baracka Obamy.
Dohodu NAFTA mezi USA, Kanadou a Mexikem Trump také během kampaně opakovaně označoval za nevýhodnou pro Spojené státy a slíbil, že ji zruší. USA podle něj na dohodu, která byla uzavřena před 25 lety, doplácejí ztrátou pracovních míst, které se přesunula do Mexika s levnější pracovní silou. V půlce května pak vláda USA oficiálně zahájila proces jednání o změně NAFTA.
„Je tu vidět důraz na dvoustranné dohody, odstupování od těch multilaterálních velkých dohod, snaha řešení problémů s konkrétní zemí,“ uvedl bývalý zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček k Trumpově zahraniční politice.
7) ZLEPŠENÍ VZTAHŮ S RUSKEM
Zprvu se zdálo, že nástup Trumpa by mohl pozitivně proměnit rusko-americké vztahy. Trump dal v prvních dnech v úřadu najevo respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. Naznačil, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou, pokud by Rusové pomohli v boji proti terorismu. Před přílišnou vstřícností vůči Kremlu však Trumpa varovali někteří světoví lídři.
Pak ovšem Trumpovy sympatie k Rusku prudce ochladly. Vztahy s Washingtonem poškodily opakovaně se objevující podezření z údajného ruského vlivu na americké volby, nebo v létě schválené sankce proti Rusku (zaměřené na energetiku, finanční sektor či dopravu), které sice Trump podepsal, ale zároveň označil za „vadné“.
Poprvé se Trump s ruským prezidentem Vladimirem Putinem osobně setkal na okraj summitu G20 v Hamburku loni v červenci. Setkání, které mělo podle původních předpokladů trvat zhruba hodinu, se nakonec protáhlo na dvě a půl hodiny.
Trump tehdy řekl, že s Putinem projednával řadu věcí a že tyto diskuze vedly správným směrem. „Jednání bylo velmi konstruktivní,“ konstatoval šéf americké diplomacie Rex Tillerson s tím, že Putin s Trumpem se „velmi rychle naladili na stejnou notu“.
7) VÁLKA V SÝRII
Vůbec první šrám ale vztahy s Ruskem utrpěly už v dubnu. Spojené státy zaútočily střelami Tomahawk na leteckou základnu syrské armády nedaleko Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún, při kterém zemřely desítky lidí. Na stranu Američanů se postavil Izrael, Saúdská Arábie, Austrálie, Francie, Polsko či Británie.
Podle Ruska, které podporuje režim prezidenta Bašára Asada a v zemi si vybudovalo svou strategickou základnu, šlo ale o jasné porušení mezinárodního práva a agresi proti svrchovanému státu. „Diplomatické styky mezi Ruskem a Spojenými státy jsou nejsložitější od konce studené války,“ napsalo tehdy ruské ministerstvo zahraničí.
Spojené státy stojí v Sýrii v čele mezinárodní koalice, která podporuje arabsko-kurdské milice. Rusko naopak podporuje Asadův režim.
Letos v lednu americký ministr zahraničí prohlásil, že si Spojené státy v rámci nové strategie nechají v Sýrii vojáky. Američtí vojáci podle něj budou v zemi působit jako pojistka před návratem teroristického hnutí Islámský stát a také jako protiváha režimu Bašára Asada a mocenských ambicí Íránu.
8) ZRUŠENÍ JADERNÉ SMLOUVY S ÍRÁNEM
„Příšerná.“ Tak označil Trump dohodu s Íránem, ve které se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. V roce 2015 ji uzavřelo šest velmocí (Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo). V dubnu americký prezident řekl, že Írán nejedná „v souladu s duchem dohody“.
Podle činitelů Bílého domu Trump jedná s evropskými partnery o změně formulací smlouvy. Požaduje dodatek, který by posílil režim inspekcí a umožnil Spojeným státům, aby sankce v plné míře obnovily, pokud Teherán smlouvu poruší. Proti ukončení smlouvy jsou však západní spojenci i Rusko.
V lednu ještě Trump prodloužil režim mírnějších protiíránských sankcí. Podle něj je to ale prý naposled, pokud se mu s Kongresem a evropskými státy nepodaří dojednat „silnější“ jadernou dohodu.
9) DALŠÍ TRUMPOVY ÚSPĚCHY A PÁDY
Samostatnou kapitolou byly takřka nepřetržité slovní přestřelky Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Krizi vystupňovala nejen série severokorejských jaderných a raketových testů, ale v červnu také smrt Američana Otto Warmbiera, který byl v severokorejském vězení téměř rok a půl.
„Tvrdý přístup, za který ho někteří kritizovali, může být samozřejmě bičem na Severní Koreu. Otázka je, zda je tohle výsledek nějaké promyšlené strategie, jakože se to v tuto chvíli nezdá, nebo zda je to skutečně jenom nespokojenost Donalda Trumpa s tím, jak Čína podle jeho názoru netlačí na Severní Koreu, nebo s tou situací obecně,“ uvedl bývalý zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Bouři především mezi arabskými zeměmi pak vyvolalo Trumpovo rozhodnutí o přesunutí ambasády USA z Tel Avivu do Jeruzaléma, čímž de facto uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Palestinské hnutí Hamas posléze vyzvalo k zahájení nové intifády proti Izraeli.
Protesty následovaly i Trumpovo rozhodnutí o obnovení stavby ropovodů Keystone XL a Dakota Access. Proti ropovodu Dakota Access bojují indiáni z kmene Siouxů v obavě, že jim poškodí zdroje pitné vody. V dubnu Trump vydal nařízení otevřít těžbu ropy a zemního plynu rozsáhlé oblasti v amerických vodách, včetně těch, jejichž rozvoj Obama zakázal.
Dlouhodobý boj vede Trump s americkými médii. Raději než přes ně proto komunikuje přes Twitter. Trump také změnil politiku otevřenosti vůči Kubě, kterou zdědil po Baracku Obamovi a na domácí scéně se mu podařilo prosadit například soudce Nejvyššího soudu Neila Gorsucha.
„Myslím si, že Donald Trump zůstal Donaldem Trupem, a ten, kdo očekával, že se nějak zásadně změní, tak se mýlil. Co se týče stylu, je to stále ten Donald Trump, jak jsme ho znali z kampaně,“ uvedl Řezníček.
Na hodnocení jeho práce je podle Řezníčka ještě brzy. „Mluvil jsem ve Spojených státech se spoustou lidí, kteří říkají, že on stále ještě může být úspěšným prezidentem,“ podotkl Řezníček s tím, že má Trump před sebou další tři roky.
