Začíná trojboj o dohodu NAFTA. Američané chtějí velké změny, Kanada a Mexiko spíše modernizaci

Nahrávám video
Události: Začínají jednání o nové podobě dohody NAFTA
Zdroj: ČT24

Spojené státy usilují o zásadní změny Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), která značnému počtu Američanů nepřinesla to, co od ní očekávali. Před středečním začátkem prvního kola jednání mezi USA, Kanadou a Mexikem to řekl americký vyjednavač Robert Lighthizer. Zástupci dalších dvou zemí mluví spíše o modernizaci dohody než o potřebě velkých změn.

„Potřebujeme mít jistotu, že velké obchodní deficity se nebudou opakovat,“ řekl podle agentury Reuters Lighthizer, který je šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce. Dodal, že NAFTA by měla být pro všechny tři země vyvážená a vzájemně výhodná.

Washington si podle něj od úpravy paktu slibuje snížení obchodního deficitu a zvýšení amerického podílu na výrobě aut. Tedy aby více automobilů a dílů v nich obsažených bylo vyrobeno v Severní Americe i přímo v USA.

Experti před začátkem jednání očekávali, že k tak podstatným změnám, o které usiluje Washington, ve 23 let staré smlouvě nedojde. Kanada přímo pohrozila, že pokud budou Spojené státy trvat na změně článku, podle něhož mohou stížnosti některé ze zemí týkající se například dumpingu uznat či zamítnout pouze komise tvořené zástupci dvou států, tak od smlouvy odstoupí.

„Chceme se zbavit byrokracie a harmonizovat pravidla, udělat dohodu NAFTA progresivnější,“ uvedla kanadská ministryně zahraničí a hlavní vyjednavačka Chrystia Freelandová.

Mexický ministr hospodářství Ildefonso Guajardo Villarreal ve středu zase beze slov o velkých změnách označil za hlavní cíl vyjednávání „nerozbít něco, co fungovalo“, ale raději dohodu vylepšit. „Vždy říkám, že vyjednavač nemůže být optimista. Musí to být realista s pozitivním přístupem.“

Od středeční zahajovací schůzky se očekává spíše vymezení výchozích vyjednávacích pozic, první kolo jednání by mělo trvat až do 20. srpna.

Žádná lhůta pro dosažení dohody není, ale Mexičané napřesrok v létě volí prezidenta a Američané na podzim členy Kongresu. Obě země tak mají zájem jednání neprotahovat ani o den.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...