Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o nových protiruských sankcích, které už dřív schválily velkou většinou hlasů obě komory Kongresu. Trump ale označil sankční zákon za vadný a některé jeho části za protiústavní. Moskva na balík nových sankcí reagovala už koncem minulého týdne oznámením, že americké zastupitelské úřady v Rusku musí opustit 755 ze 1210 pracovníků. Rusko rovněž uzavřelo rekreační a skladové objekty, které v Moskvě americká ambasáda využívala. Trump ve středu také uvedl, že má v úmyslu změnit zásady americké přistěhovalecké politiky.
Nové protiruské sankce jsou „výrazně vadné“, uvedl prezident Trump v prvním komentáři k novému balíku sankcí proti Rusku. Sankce podle něj obsahují protiústavní ustanovení, které omezuje autoritu hlavy státu. Trumpovi také vadí, že jisté části sankčního zákona mu ukládají, aby „jistým osobám“ zakázal vstup do země.
Prezident už v minulosti dával najevo výhrady vůči ustanovení sankčního zákona, které ho fakticky zbavuje možnosti sankce upravit, pozastavit nebo zrušit bez souhlasu Kongresu. V prohlášení Trump uvedl, že bude přihlížet k mínění Kongresu, ale „naplní ustanovení (sankčního zákona) způsobem slučitelným s ústavní pravomocí“ hlavy státu.
Prezident očekává, že Kongres nebude využívat „tento vadný zákon“ k tomu, aby torpédoval spolupráci s evropskými spojenci při řešení ukrajinského konfliktu, uvedl v prohlášení. Trump tak naznačil, že sankce mohou zúžit prostor pro jednání s Ruskem o řešení globálních problémů.
Zákon podle Trumpa omezuje pružnost jednání americké vlády. „Ztěžuje Spojeným státům vyjednat dohody dobré pro americký lid a přispívá ke sblížení Číny, Ruska a Severní Koreje,“ uvedl a poznamenal, že zákon přesto podepisuje „ve jménu národní jednoty“.
Podle komentáře listu The New York Times se Trump může pokusit řídit se zákonem jinak, než zákonodárci zamýšleli. Stejné obavy má i vůdkyně frakce demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová. „Trumpovo prohlášení vyvolává vážné otázky ohledně záměrů vlády respektovat zákon,“ řekla poslankyně. Vyslovila podezření, že Trump bude dál podporovat agresivní chování ruského prezidenta Vladimira Putina.
Trumpovo veto by Kongres přehlasoval
Trump měl ústavní právo zákon o sankcích vetovat, ale v Senátu a Sněmovně reprezentantů by podle všeho jeho veto přehlasovaly potřebné dvě třetiny poslanců a senátorů.
Kromě Ruska zavádí zákon sankce vůči Íránu a Severní Koreji. Na Teherán a Pchjongjang návrh zákona cílí kvůli testům balistických střel a k protiruským sankcím se Washington uchýlil po připojení Krymu Ruskou federací – následně přitvrdil po podezření z ovlivňování amerických voleb.
Trump ruský vliv na volby popírá a vyšetřování zásahů Moskvy označil za hon na čarodějnice. Zkoumáním ruských aktivit se zabývají čtyři výbory Kongresu a zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller jmenovaný ministerstvem spravedlnosti.
- Významné části sankcí postihují ruský energetický sektor a zavádějí nová omezení pro americké investice na ruském trhu. Americké společnosti se rovněž nesmějí účastnit průzkumných těžařských projektů, v nichž mají Rusové větší než třetinový podíl.
- Zákon o sankcích také umožňuje trestat zahraniční společnosti, které investují do průzkumných prací v Rusku, i když v tomto bodě má prezident právo sankce uvolnit. Vláda má rovněž možnost, nikoli povinnost, zavést sankce proti firmám, které pomáhají při budování ruských vývozních plynovodů, jakým je například evropský Nord Stream 2.
Rusko bezprostředně reagovalo ústy stálého zástupce v OSN Vasilije Něbenzji. „Pokud se autoři zákona domnívali, že změníme svou politiku, pak se mýlili,“ uvedl ruský diplomat v prohlášení. „Měli lépe vědět, že se nepodvolíme, že nás nezlomí,“ dodal. Sankce nevyhnutelně poškodí vzájemné vztahy, „budeme ale pracovat za existujících podmínek v naději, že se jednoho dne změní,“ řekl Něbenzja.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov se omezil na konstatování, že Trumpův podpis na situaci nic nemění. Žádná ruská reakce na něj následovat nebude.
Kreml sankce odmítá a obviňuje Spojené státy, že blokují jakoukoli možnost o zlepšení vzájemných styků. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek, tedy ještě před Trumpovým podpisem, vyhlásilo protiopatření namířená na omezení amerického diplomatického personálu v Rusku. Ten se musí do 1. září snížit na úroveň 455 zaměstnanců, což je údajně počet ruských zastupitelských pracovníků v USA.
Spojené státy vyhlásily sankce proti Rusku už několikrát, zejména s ohledem na ruskou anexi ukrajinského Krymu a ruskou podporu východoukrajinských separatistů. Své sankce souběžně ohlásila i Evropská unie, přestože mnohé členské státy mají vůči sankční politice výhrady. Odpor proti novému balíku amerických sankcí dala Evropa najevo i tentokrát, protože sankce ohrožují spolupráci EU s Ruskem v energetice.
Trump se chce zasadit o novou migrační politiku
Trump má také v úmyslu změnit zásady americké přistěhovalecké politiky, která má být místo na rodinných vazbách založena na zásluhách a schopnostech. O podobě budoucího imigračního zákona podle agentury AP Trump v Bílém domě debatoval s republikánskými senátory Davidem Perduem z Georgie a Tomem Cottonem z Arkansasu.
Už v červenci na shromáždění v Ohiu Trump oznámil, že pracuje na „vytvoření nového přistěhovaleckého systému pro Ameriku“. Podle činitelů Bílého domu, na které se AP odvolává, je cílem otevřít dveře profesně zdatným osobám, které by prospěly hospodářskému rozvoji, růstu mezd a vytvoření nových pracovních míst. Podle vládních statistik přijíždí do USA z profesních důvodů jen jeden z patnácti přistěhovalců.
Senátoři Perdue a Cotton v únoru navrhli novelu imigračního zákona z roku 1965, která by během deseti let snížila počet legálních přistěhovalců na polovinu. Na polovinu by se měl snížit i počet osob žijících v USA se statusem uprchlíka. Novela by také omezila okruh osob, které mohou získat zelenou kartu opravňující k pobytu jen proto, aby se v USA připojily ke svým rodinám.
Navrhovanou novelu ale Senát ponechal bez povšimnutí, senátoři údajně nemají v plánu o nové úpravě během letošního roku hlasovat. Trump se nyní za novelu osobně postavil, protože imigrační politikou se během své volební kampaně intenzivně zabýval, uvádí AP.
