Trump se při prvním osobním setkání zeptal Putina na ruské vměšování do voleb

V Hamburku se odpoledne na okraj summitu G20 poprvé k osobnímu jednání sešli prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin. Setkání, které mělo podle původních předpokladů trvat zhruba hodinu, se nakonec protáhlo na dvě a půl hodiny. Trump během něj chtěl odpověď na roli Moskvy v loňských prezidentských volbách v USA. Putin jakékoliv nařčení z vměšování odmítl.

„Pokud jde o vměšování Ruska, prezident (Trump) naléhal na prezidenta Putina více než jednou. Prezident Putin takové vměšování odmítl, jako to učinil v minulosti,“ řekl americký ministr zahraničí Rex Tillerson k diskusi o ruské roli v amerických volbách.

AP uvedla, že Trump jednání právě otázkou o možném vměšování do voleb začal. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov k postoji Moskvy řekl, že Trump přijal Putinovo ujištění, že Rusko do amerických voleb nezasahovalo.

Tillerson a Lavrov na tiskové konferenci po jednání obou prezidentů také uvedli, že se Trump a Putin shodli na příměří na jihozápadě Sýrie, které by mohlo platit od neděle.

Setkání Putina s Trumpem
Zdroj: Reutres

Začátek ve vzájemné úctě

„Je pro mě čest být tady s vámi,“ řekl Trump na začátek jednání ruskému prezidentovi. „Velmi rád se s vámi osobně setkávám a věřím, že naše schůzka přinese výsledky,“ odpověděl Putin s tím, že telefonní jednání jsou nedostatečná.

Trump také řekl, že s Putinem již projednával řadu věcí a že tyto diskuze vedly správným směrem. Oba prezidenti během dne na summitu G20 už měli možnost potřást si rukama; stalo se tak za přítomnosti předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

Trump se v rámci summitu G20 prvně sešel s Putinem
Zdroj: Reuters

Ne ve všem se shodneme, ale budeme dál jednat, zní z Moskvy i Washingtonu

Podle Tillersona a Lavrova bylo jednání Trumpa s Putinem přínosným a konstruktivním počinem. Tillerson diskusi označil za velmi dobrou výměnu názorů, ačkoli ne ve všem se Moskva s Washingtonem shodují. Žádný termín dalšího společného jednání obou
prezidentů stanoven nebyl.

„Jednání bylo velmi konstruktivní,“ řekl Tillerson s tím, že Putin s Trumpem se „velmi rychle naladili na stejnou notu“. V řadě témat, jako jsou kybernetická bezpečnost nebo nutnost stabilizace Sýrie, oba státníci našli společnou řeč, v náhledu na řešení krize na Korejském poloostrově se ale jejich názory lišily.

„Rusové to vidí trochu jinak než my, proto s nimi o tom budeme dále diskutovat a budeme je žádat, aby činili více. Rusko s KLDR obchoduje,“ řekl Tillerson. Dodal, že Washington chce na Moskvu naléhat, aby se zasadila o zastavení severokorejských jaderných a raketových ambicí.

Pokud mírové kroky vůči KLDR selžou, tak již podle Tillersona mnoho dobrých možností, jak krizi vyřešit, nezůstane. Americký ministr dodal, že USA i přes nedávné Trumpovo kritické prohlášení na Twitteru vůči Pekingu stále věří v pomoc Číny, která je klíčovým spojencem Pchjongjangu.

Oba světoví vůdci si, jak vyplývá z prohlášení jejich ministrů zahraničí, uvědomují složitost současných americko-ruských vztahů, proto se věnovali možnostem, jak v této věci učinit pokrok. Lavrov k tomu řekl, že prezidenti chápou, že je nutné hledat vzájemně výhodné postoje.

USA i Rusko slíbily vytvořit pracovní skupiny, které by se věnovaly otázkám kybernetické bezpečnosti a také volebního vměšování. Zda se ale obě země na podobě příslušné rezoluce o nezasahování do voleb vůbec dohodnou, není podle Tillersona jasné.

Melania Trumpová s Vladimirem Putinem
Zdroj: Reuters

Rozhovor Putina s Trumpem přišla ukončit první dáma

První osobní schůzka Trumpa a Putina trvala přes dvě hodiny, což byla dvojnásobná délka maximálních původních očekávání. Tillerson k tomu poznamenal, že ani jeden z prezidentů se neměl k ukončení diskuse. Nepomohl ani zásah americké první dámy Melanie Trumpové. „V určitém okamžiku poslali první dámu, aby nás dostala ven. Ale ani to nepomohlo,“ komentoval situaci Tillerson. Jednání pak trvalo ještě další hodinu.

Vedle Putina se Trump vůbec poprvé osobně od svého nástupu do funkce setkal i s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem, který se staví kriticky k Trumpově plánu na stavbu zdi na hranicích s Mexikem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 47 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 54 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...