Trumpův nástup? Nejistý východ Evropy čeká na dohodu s Putinem, Česko má výhodu v Ivaně

Spojené státy mají nového prezidenta a země střední a východní Evropy s napětím čekají, jaké změny Donald Trump přinese. Zatímco maďarská vláda jeho vítězství slavila, státy jako Polsko, Ukrajina či Pobaltí mají obavy, aby se Trump nesnažil o smíření s Kremlem na úkor jejich bezpečí. „Musíme počkat, co se v reálu stane. Je jisté, že Trump se pokusí s Putinem dohodnout. Jestli se mu to podaří a co vše bude případně obětováno, je zatím hádankou,“ říká novinář Daniel Anýž. Trumpova výhra může posílit neliberální tendence v tomto regionu. Pro Česko může být výhoda, že ho Trump zná díky exmanželce Ivaně.

Blíží se konec tradičnímu dělení na levici a pravici?

Někteří analytici v souvislosti s nástupem Trumpa a populistických protestních evropských stran upozorňují, že tradičnímu rozdělení na pravici a levici možná zvoní umíráček. Trump sliboval v kampani něco z obou táborů – na jedné straně investice do infrastruktury a vytváření pracovních míst, na druhé straně podporoval konzervativní hodnoty, osekání imigrace a patriotismus.

Podobné je to i v Polsku, kde vládní konzervativci slibují podpořit lidi štědrými sociálními programy, na druhou stranu ale prosazují pravicovou-nacionalistickou agendu a váhají s přijímáním běženců. A nejinak je tomu v Orbánově Maďarsku, které rovněž zavádí levicové i pravicové prvky – navíc staví ploty proti imigrantům. Britský Telegraph také upozorňuje, že ve všech těchto zemích značně klesá podpora sociální demokracie, která v nové éře, jež se vyrovnáná s negativními důsledky globalizace a finanční krize, teprve hledá svou identitu.

„(Trumpova výhra) je pro evropské nacionalisty, populisty a odpůrce imigrace obrovskou pozitivní reklamou, když teď mohou poukazovat na to, že největší západní demokratická země zvolila prezidenta, který je proti imigraci a ani se netají tím, že je populista. Víme také, že jak v brexitu, tak u zvolení Trumpa byl strach z imigrace jedním z klíčových faktorů. Třeba Zemanova rétorika vůči uprchlíkům ze Sýrie se v zásadě kryje s tím, co říká a prosazuje Trump. Tedy čím méně uprchlíků, tím lépe, nejlépe žádné. A ti, které sem pustíme, musí být stoprocentně bezpečnostně prověřeni. Což samozřejmě nejde a je to jinými slovy zástupný argument pro úplný zákaz,“ poznamenal novinář Daniel Anýž.

Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka je Trumpův triumf velkou vzpruhou pro všechny nacionalisty, populisty a protiimigrační extremisty kvůli tomu, že jim ukázal cestu k reálné politické moci. „Na druhou stranu však Trumpovo zvolení definitivně politicky probudilo všechny ty, kteří nejsou extremisté a kterým Trump vadí. Lze tedy očekávat další polarizaci na evropské politické scéně,“ upozornil expert na USA.

Budapešť doufá ve spojenectví

Z vítězství Trumpa se v Evropě asi nejvíc radoval maďarský premiér Viktor Orbán a jeho vládní strana Fidesz, kteří jsou ze strany EU často kritizováni, že zemi vedou směrem k neliberální demokracii. Brusel se přel s Orbánem v uplynulých letech kvůli soudní reformě, mediálnímu zákonu či špatnému zacházení s běženci. V Trumpovi vidí Budapešť spojence v pohledu na přistěhovalce i případném rušení protiruských sankcí. „Orbán doufá, že izolacionismus nového prezidenta způsobí, že Washington bude vůči Maďarsku méně kritický,“ napsal list The Atlantic.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó na konci prosince nového šéfa Bílého domu chválil za protiimigrační rétoriku a snahu zlepšit vztahy s Moskvou. „Normalizace vztahů s Ruskem je základní věc. Je v zájmu ekonomiky a bezpečnosti Maďarska, aby se Rusko a EU vzájemně respektovaly. Z historie víme, že v případě konfliktních situací mezi Západem a Východem je to vždy střední Evropa, která tratí,“ řekl Weltu zástupce maďarské vlády.

Naděje vkládá do Trumpa i slovenská vláda

Lepší vztahy Spojených států s Ruskem očekává od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa i slovenský premiér Robert Fico. „Změna je někdy vítaná a může být k lepšímu. Pokud zde bude rovnováha mezi velmocemi, tak je i více stability ve světě,“ řekl premiér.

Bratislava je proti migračním kvótám i protiruským restrikcím, a Fico dal najevo, že je zvědavý, co udělá Unie, pokud se Trump rozhodne sankce zrušit. „V tu chvíli se ukáže, do jaké míry jsme nebo nejsme v EU poslíčky USA,“ prohlásil s tím, že sankce jsou nesmyslné.

Trumpova rodina má k Česku vztah

Stejně to vidí i český prezident Miloš Zeman, který Trumpa podporoval a dostal už i pozvánku do Washingtonu. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek v listopadu uvedl, že s novým šéfem Bílého domu nastává „nová etapa euro-atlantických vztahů“. Věří přitom, že dlouhodobé přátelství a strategické partnerství mezi USA a ČR bude pokračovat.

„Máme velkou výhodu v tom, že Donald Trump Československo dobře zná. Se svou bývalou ženou Ivanou Zelníčkovou se velmi dobře zná, a tak chápe základní kontext. Jeho současná manželka (Melania) je navíc z vesnice ve Slovinsku, což je pro celý region nové východní Evropy důležitá výhoda. Lze předpokládat, že jedna z jeho zahraničních cest povede právě sem,“ poznamenal Kozák.

Melania Trumpová: Jako první dáma bych hájila ženy a děti (zdroj: EBU)

Zeman dřív uvedl, že by Trumpovu exmanželku rád viděl jako velvyslankyni USA v Česku, zda se tak stane, ale zatím není jasné. „Startovní výhodou pro Česko je, že Trump k němu má přece jen osobnější vztah než třeba ke Slovensku nebo Maďarsku. Jeho nejstarší syn Donald Jr. sem jezdil na prázdniny a pojmenoval svého syna Miloš, po jeho českém dědečkovi. I sám prezident Trump někdejší Československo navštívil. Na jednu stranu to sice nelze přeceňovat, Trump je pragmatik a melancholií za starými dobrými časy mládí určitě netrpí. Na druhou stranu, když se podívá na mapu střední Evropy, tak právě Česko je na ní pro něho o něco viditelnější,“ podotkl Anýž.

168 hodin: Ivana Trumpová jako česká stopa v příběhu nového prezidenta USA (zdroj: ČT24)

Podle něj bude Trump jednat s jednotlivými zeměmi EU dle svých zájmů. „U menších zemí, jako je Česko, bude nejvíc záležet na tom, zda zde bude nějaká konkrétní věc, o čem se bavit. Pokud by se například vrátila na stůl otázka možné výstavby nových jaderných bloků v české energetice, lze si představit, že Trumpova administrativa by měla zájem, aby se o to ucházela japonsko-americká společnost Westinghouse. A pak si myslím, že by Trump tlačil českou vládu ke zdi, aby se Westinghouse na výstavbě podílel přinejmenším jako člen konsorcia firem,“ myslí si novinář.

Varšavě se líbí Trumpův nacionalismus, názor na Rusko má ale odlišný

V Polsku, kde vládnou nacionalisté z Práva a spravedlnosti, kteří mají i svého prezidenta, vzhlíželi k Trumpovi během americké kampaně veskrze s nadějemi. Vicepremiér Mateusz Morawiecki tehdy uvedl, že Trumpovy politické ideje se tak shodují s jeho stranou, že Trump „musel číst náš manifest“. Jak ale kampaň pokračovala, ukázalo se, že překážkou bude postoj k Moskvě, s níž má Varšava historicky špatné zkušenosti.

Polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski se vydal hned v lednu do Ameriky a snažil se přesvědčit vlivné hráče, aby vůči Moskvě nepolevili. Setkal se kvůli tomu mimo jiné s Michaelem Flynnem – poradcem pro národní bezpečnost. Podle politického analytika Vladimira Frolovova se region nemusí bát ruské invaze a „zelených mužíčků“, nýbrž vměšování do domácí politiky a voleb. „Rusko chce politickou a ekonomickou kontrolu,“ říká Frolov.

Rusku přitom vyhovuje, že Unie je v oslabení, ať už kvůli uprchlické krizi či brexitu. Napětí panuje i mezi Bruselem a Varšavou. Současná polská vláda dělá EU vrásky kvůli zásahům do činnosti ústavního soudu, médií i dalších oblastí. Brusel varuje, že právní stát a demokracie v zemi jsou v ohrožení a spustil ojedinělou proceduru, která by v konečném důsledku mohla skončit pro Polsko sankcemi.

Spolu se slábnoucím vlivem Západu budou východoevropské země pravděpodobně prohlubovat své ekonomické a diplomatické vazby na Rusko. Ty země, které dosud nevítaly ruského prezidenta Vladimira Putina s otevřenou náručí, nebudou mít jinou možnost.
Sławomir Sierakowski
zakladatel polského levicového hnutí Krytyka Polityczna

Východní Evropa se bude muset naučit víc starat sama o sebe

Pro země, jako je Polsko, Pobaltí či Ukrajina, ale Trumpův příchod znamená nejistotu a obavy o bezpečnost. Nový americký prezident dal dřív najevo, že by uznal anexi Krymu, pokud by to zlepšilo vztahy s Moskvou. Znevažoval také význam NATO a varoval východní Evropu, že pokud nebude dávat dost peněz do rozpočtu Aliance, USA by jí také nemusely přispěchat na pomoc

„Volba Trumpa změní v mezinárodních záležitostech pravidla hry. Pro východní Evropu to znamená jasný vzkaz. Musíte se postarat o sebe, protože nikdo jiný to neudělá,“ konstatovala ředitelka studií na Evropské akademii v Berlíně Weronika Priesmeyerová-Tkoczová.

Podle Kozáka je Trumpovou prioritou dohodnout se s Putinem tak, aby z výsledné dohody vyšli oba jako vítězové. „Lze tedy čekat například uznání anexe Krymu a zrušení sankcí výměnou za bezpečnostní záruky pro Pobaltí a zbytek Ukrajiny,“ míní amerikanista.

Předseda správní rady při Nadaci pro výzkum bezpečnosti východní Evropy Maksym Chylko si myslí, že obavy z Trumpa jsou přehnané. „Nemusí to nutně znamenat náhlé změny v zahraniční politice USA, kterou nevytváří výhradně prezident. Trump bude muset vzít v úvahu americký Kongres a jeho vlastní stranu; a republikáni vždy ochotně podporovali své východoevropské spojence,“ zdůraznil.

Šéf Bílého domu svá ostrá slova na adresu NATO později mírnil. Při setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou prý prohlásil, že „stoprocentně stojí za NATO“. Trumpův kandidát na ministra zahraničí Rex Tillerson už dříve v Kongresu zdůraznil, že USA neuznají Krym jako součást Ruska, a naopak budou pokračovat v podpoře svých evropských spojenců.

Obamova administrativa loni odsouhlasila, že vyšle do východní Evropy prapory o tisicích vojáků, kteří mají odradit Rusko od případné agrese v oblasti, což se Moskvě nelíbí a je otázkou, jestli Trump vojáky v Evropě zanechá.

Dohoda s Ruskem? Případné oběti neznáme, říká Anýž

Podle Anýže je možné, že v případě ruské pomoci v boji proti islámskému terorismu by Putin mohl chtít od Trumpa „odměnu“. „Podle mě by nešlo o veřejné uznání anexe Krymu, ale o to, že USA by přestaly vidět Ukrajinu jako důležité téma. Dále je zde otázka protiruských sankcí, o kterých Trump vyjádřil pochyby, na druhou stranu někteří členové jeho administrativy, ministr obrany James Mattis či šéf CIA Mike Pompeo, jsou k Putinovi velmi skeptičtí a mluví spíše o ještě tvrdším postupu,“ připomněl novinář.

Vývoj podle něj nelze dost dobře odhadnout. „Neumím si představit, že by za generála Mattise mohlo dojít k nějakému oslabování NATO v Polsku a v Pobaltí. Podle mě musíme skutečně počkat, co se stane v reálu. Je jisté, že Trump se pokusí s Putinem dohodnout, jestli se mu to podaří, a co vše bude případně obětováno, je však zatím hádankou,“ uzavřel novinář.