Polská vláda odmítla doporučení Evropské komise k vyřešení vleklého konfliktu kolem ústavního soudu. Ve čtvrtek to oznámila premiérka Beata Szydlová a v polském rozhlase to v pátek zopakoval i ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Kvůli sporu je polský kabinet v Evropské unii terčem kritiky.
Evropská komise koncem července zaslala Varšavě řadu „doporučení týkajících se právního státu“, včetně zveřejňování a plnění rozhodnutí ústavního soudu. Dala přitom Polsku tříměsíční lhůtu, do 27. října, k tomu, aby se podle těchto doporučení zachovalo. Zároveň vůči Varšavě spustila proceduru končící v krajním případě sankcemi.
„Nezavedeme žádné změny právního sytému, které jsou neslučitelné se zájmy polského státu a jeho občanů a pro které nejsou věcné důvody,“ uvedla ve čtvrtek podle serveru EU Observer Szydlová.
Polsko pošle do Bruselu oficiální odpověd. „Máme ale dojem, že doporučení jsou politicky motivovaná. Polsko je demokratický stát. Budeme se s Komisí přít a představíme jí naše důvody a argumenty,“ pokračovala Szydlová.
„Nechápu, proč se Komise Polskem stále zabývá. Cokoliv děláme, je založeno na právu, přijato parlamentní většinou, v souladu s polskou ústavou,“ dodala premiérka.
„Nesouhlasíme s neobjektivní interpretací Evropské komise, zejména jejího komisaře (prvního místopředsedy EK) Franse Timmermanse,“ řekl Waszczykowski v rozhovoru poskytnutém rozhlasu.
Jeho ministerstvo v noci na pátek zveřejnilo prohlášení, v němž se uvádí, že „musí doporučení Evropské komise z 27. července považovat za nepodložená“. „Litujeme, že doporučení Evropské komise jsou projevem neúplné znalosti o tom, jak funguje právní systém v Polsku,“ dodává se v dokumentu.
Poslanci představili další reformu
Polský parlament ve čtvrtek představil další návrh reformy ústavního soudu, který podle vládní strany PiS zohledňuje z větší části doporučení právních expertů Rady Evropy sdružených v takzvané Benátské komisi. Devětačtyřicetistránková novela byla zveřejněna na webových stránkách Sejmu.
Nový návrh například upouští od toho, aby se případy před soudem projednávaly chronologicky, tedy v závislosti na pořadí, v jakém byly předloženy. To podle kritiků mohlo způsobit, že by se kontroverzními reformami PiS soud zabýval teprve po letech.
Polská opozice ale není spokojená ani s touto novelou. Podle ní stále umožňuje PiS ovlivnit ve svůj prospěch volbu budoucího předsedy soudu. Agentura DPA uvádí, že do výběru příštího předsedy se budou moci zapojit kandidáti PiS, nikoli původně jmenovaní soudci. Zatím není jasné, kdy parlament začne nový návrh zákona o ústavním soudu projednávat.
