Mattis v Senátu: Rusko se snaží rozdělit NATO, Trumpův zájem o spolupráci ale vítám

Rusko se podle Jamese Mattise snaží rozdělit Severoatlantickou alianci. Američtí spojenci jsou podle něj pod nejsilnějším tlakem od konce druhé světové války. Kandidát na ministra obrany Spojených států to řekl během slyšení v Senátu. Bývalý velitel amerických sil v Iráku a Afghánistánu nicméně podporuje Donalda Trumpa ve snaze o zlepšení vztahů s Ruskem.

V minulosti bylo mnoho pokusů o restart vztahů s Moskvou, „ale seznam úspěchů je krátký“, konstatoval před branným výborem amerického Senátu kandidát na post šéfa Pentagonu.

Nové snahy budoucího prezidenta Trumpa nicméně vítá. „Spolupracovali jsme s Ruskem v nejtemnějších dnech studené války. Podporuji zájem prezidenta Donalda Trumpa spolupracovat s Ruskem nyní,“ řekl šestašedesátiletý Mattis.

Spojené státy však podle něj musejí být připraveny čelit chování Ruska v oblastech, kde oba státy spolupracovat nemohou.

Slyšení Mattise a Pompea v Senátu (zdroj: ČT24)

Mezi hrozbami, které Rusko představuje, jmenoval jeho hackerské útoky proti USA, jejichž existenci ve středu na tiskové konferenci poprvé uznal i Trump. Podle Mattise jde dále o ruskou informační válku, porušování smluv, využívání otevřených vojenských operací k destabilizaci jiných zemí a „alarmující zprávy z Moskvy ohledně užití jaderných zbraní“. Ruský prezident Vladimir Putin se podle Mattise také pokouší rozdělit NATO.

Mattisova kandidatura má vřelou podporu šéfa branného výboru Senátu, vlivného republikána Johna McCaina. Nominaci nového šéfa Pentagonu komentoval slovy, že „nemůže být šťastnější“. Ve čtvrtek McCain při slyšení na adresu Ruska řekl, že „Putin chce být naším nepřítelem, jako nepřítele nás potřebuje. Nikdy nebude naším partnerem“.

Martin Řezníček k odpovědím Mattise a Pompea v Senátu (zdroj: ČT24)
  • Vzhledem k Trumpovým prioritám další klíčová postava. Šestašedesátiletý veterán námořnictva velel jednotkám v Afghánistánu i Iráku. Zejména jeho tvrdý postoj k Iráku ho vzdaluje pozici současné Obamovy administrativy. Za vše mluví i jeho přezdívka „Rozzuřený pes“. Mimo aktivní službu je pouze tři roky, proto bude jeho jmenování záviset na změně federálního zákona – ten vyžaduje minimální pauzu pro post ministra obrany sedm let.