Rusko: Americká akce je agresí proti svrchovanému státu. Podle NATO nese plnou odpovědnost Asad

Ruský prezident Vladimir Putin označil americký zásah v Sýrii za „agresi proti svrchovanému státu a za porušení mezinárodního práva pod smyšlenou záminkou“, což poškodí rusko-americké vztahy i společný boj proti terorismu. Moskva žádá o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN a odsouzení americké akce. Pozastavuje také platnost dohody o letech nad Sýrií, která měla zabránit incidentům mezi ruskými letadly a stroji západní koalice. Británie a Izrael naopak útok USA podporují a podle Turecka přispěje operace k rychlejšímu dosažení míru. Podle NATO nese plnou opovědnost za poslední vývoj v Sýrii režim Bašára Asada.

Americký prezident Donald Trump v reakci na úterní chemický útok na město Chán Šajchún v provincii Idlib označil prezidenta Bašára Asada za hlavního aktéra dění a nařídil bombardování základny, z níž byl podle něj útok veden. Podle Trumpa je zásah v „životním národním bezpečnostním zájmu“ Spojených států. O tom, že Sýrie použila zakázanou chemickou látku, není podle něj pochyb.

Ruský prezident Vladimir Putin ovšem americký útok ostře odsoudil. Podle svého mluvčího Dmitrije Peskova ho vnímá jako pokus Spojených států „odvrátit pozornost světa od četných obětí mezi civilním obyvatelstvem v Iráku.“

Prezident Putin považuje americké údery v Sýrii za agresi proti suverénnímu státu a za porušení mezinárodního práva pod falešnou záminkou.
Dmitrij Peskov
mluvčí Kremlu

„Syrská armáda nedisponuje zásobami chemických zbraní,“ zdůraznil Peskov a připomněl, že zničení všech syrských chemických zbraní potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). „Naprosté ignorování faktů o použití chemických zbraní teroristy podle Putinova názoru jen podstatně zhoršuje situaci,“ dodal.

Rusko považuje obvinění Damašku z použití chemických zbraní za dosud neprokázaná. Podle ruského ministerstva obrany se plyn do ovzduší rozšířil, když syrské letouny rozbombardovaly sklad zbraní povstalců, bojujících proti vládě v Damašku.

Moskva svého spojence Bašára Asada podpořila i zásahy vojenského letectva, které v Sýrii operuje od podzimu 2015. Po úterním útoku však Peskov naznačil, že ruská podpora není bezpodmínečná.

Rusko chce jednat v Radě bezpečnosti a pozastavuje dohodu o letech nad Sýrií

Putin se domnívá, že americká akce poškodí vztahy Washingtonu a Moskvy, které jsou už teď špatné, a znemožňuje efektivní boj proti terorismu, dodal Peskov s tím, že akce je překážkou vytvoření koalice proti terorismu.

Rusko po útoku  žádá o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, které by jednostrannou akci USA odsoudilo. Agentuře Ria Novosti to řekl šéf branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov. „Tento (útok) by bylo možné vnímat jako akt agrese Spojených států vůči členu Organizace spojených národů,“ prohlásil.

Rusové zároveň pozastavují dohodu s Američany o letech nad Sýrií, která měla zabránit incidentům mezi ruskými letadly a stroji koalice vedené USA. Podle ministerstva zahraničí je zjevné, že USA útok připravovaly ještě před událostí v Idlibu.

Zasažená letecká základna v Sýrii
Zdroj: ČTK/AP

NATO: Plnou odpovědnost nese Asad

Za poslední vývoj v Sýrii je podle šéfa NATO Jense Stoltenberga plně odpovědný režim prezidenta Asada. Stoltenberg zdůraznil, že užití chemických zbraní je nepřijatelné a nesmí zůstat bez odpovědi. NATO podle něj pokládá použití chemických zbraní za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti.

Generální tajemník Aliance ujistil, že podporuje veškeré snahy směřující k dosažení míru a politického řešení v Sýrii.

Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera USA Evropskou unii informovaly, že údery jsou omezené a mají za cíl zabránit dalšímu využívání chemických zbraní. „Je jasný rozdíl mezi vzdušnými údery na vojenské cíle a použitím chemických zbraní vůči civilnímu obyvatelstvu,“ upozornil Juncker. Opakované použití takových zbraní podle něj nesmí zůstat bez odpovědi.

Podle Junkera by ale měly být nyní zdvojnásobeny snahy o ukončení spirály násilí. Juncker v prohlášení zopakoval postoj EU, že k trvalému míru může vést jen věrohodný politický přechod domluvený samotnými Syřany.

Ankara: Americký útok umožní mír. Je třeba vyhnat Asada

Podle tureckého vicepremiéra Numana Kurtulmse přispěje americká operace k dosažení míru. Celý proces by se podle něj měl nyní urychlit. Turecký vicepremiér také řekl, že mezinárodní společenství by mělo syrskou vládu potrestat a zaujmout vůči „barbarství“ režimu v Damašku tvrdý postoj.

Premiér Mevlüt Cavusoglu zase vyzývá k okamžitému odchodu Bašára Asada. „Je nutné vyhnat tento režim z vedení Sýrie. A pokud nebude chtít jít sám a bude pokračovat ve zločinech proti lidstvu, je nutné učinit kroky k jeho vyhnání.“

Vytvoření bezpečných zón pro obyvatelstvo je podle Cavusoglua nyní důležitější než kdy dříve. Potvrdil, že Američané své spojence o raketovém útoku na syrské cíle informovali.

Británie a Izrael vyjádřily USA podporu, Teherán je proti

Podporu Spojeným státům vyjádřil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Izrael zcela podporuje rozhodnutí prezidenta Trumpa a doufá, že tomuto poselství o odhodlanosti tváří v tvář odporným činům režimu Bašára Asada porozumí nejen v Damašku, ale i v Teheránu, Pchjongjangu a jinde.“

Útok vedený z amerických lodí na leteckou základnu v Sýrii
Zdroj: ČTK/AP

Bombardování přivítaly také Velká Británie, Francie, Saúdská Arábie a Austrálie. „Vláda Spojeného království plně podporuje americkou akci. Považuje ji za přiměřenou reakci na barbarský chemický útok syrského režimu a za krok, který by měl odstrašit od dalších případných útoků,“ uvedl mluvčí úřadu. 

Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault řekl, že americký úder v Sýrii byl varováním zločinnému režimu. Budoucnost Sýrie není s Asadem, dodal. Turecký vicepremiér Numan Kurtulmus řekl, že operace USA v Sýrii přispěje k dosažení míru. Celý proces by se tak podle něj měl zrychlit.

Pochopení pro americký krok vyjádřil i šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel: „Bylo téměř nesnesitelné vidět, jak je Rada bezpečnosti OSN neschopná jasně a jednoznačně reagovat na barbarský čin užití chemických zbraní proti nevinnému syrskému lidu.“ Vyzval také k tomu, aby OSN nyní „celým srdcem“ usilovala o politické řešení občanské války v Sýrii.

Írán: Američané situaci využili k jednostranné akci

Naopak Írán označil americký úder za „destruktivní a nebezpečný“. „Irán odsuzuje použití chemických zbraní. Zároveň ale soudí, že je nebezpečné, destruktivní a také porušením mezinárodního práva využít (chemické zbraně) jako záminku pro jednostrannou akci,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 1 hhodinou

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 6 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 6 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 10 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...