Trump oznámil nový protiimigrační dekret. Z černé listiny vypustil Irák

Nahrávám video
Donald Trump podepsal druhý prezidentský dekret proti imigraci
Zdroj: ČT24

Prezident Donald Trump podepsal nový imigrační výnos. Oproti lednové verzi ze seznamu sedmi „zakázaných zemí“ vypadnul Irák. Ze zbývajících, tedy Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska mají mít lidé zapovězen vstup do USA na 90 dní. Zákaz se týká jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Oproti původnímu dekretu, který americké soudy v únoru zablokovaly, dostali též výjimku držitelé trvalých pracovních povolení známých jako zelené karty.

Nová vyhláška má být náhradou za lednový protiimigrační dekret, jehož platnost zablokovaly soudy. Změnou proti původnímu dekretu je právě vyjmutí Iráku ze seznamu států, kterých se zákaz vstupu bude týkat. Podle médií je důvodem vyškrtnutí Bagdádu jeho klíčová role v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.

„Irák je významným spojencem v boji proti ISIS,“ zdůvodnil změnu ministr zahraničí Rex Tillerson, který použil jednu ze zkratek teroristické organizace Islámský stát. Americké úřady podle něho zajistí spolu s iráckou vládou opatření, která zabrání cestovat do USA „lidem s kriminálními či teroristickými úmysly“.

Nahrávám video
Podle Tillersona je Irák významným spojencem v boji proti IS
Zdroj: ČT24

Bagdád ocenil krok Bílého domu

Irák již vydal oficiální prohlášení, ve kterém vyslovil úlevu nad tím, že se ho Washington rozhodl neponechat na seznamu. „Takové rozhodnutí je krokem správným směrem, upevňuje strategické spojenectví mezi Bagdádem a Washingtonem v řadě oblastí a také ve válce proti terorismu,“ citoval Reuters prohlášení iráckého ministerstva zahraničí.

Prezidentský vrtulník míří k Bílému domu
Zdroj: Reuters

Zatímco dřívější dekret zakazoval vstup všem občanům vybraných států, nyní se to má týkat jen těch, kteří nejsou držiteli zelených karet. Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že vstup do USA bude umožněn i všem držitelům amerických víz.

Změna se bude týkat i syrských uprchlíků, na jejichž přijímání původní dekret uvalil časově neomezené embargo. Nově podle AP mají americké úřady k syrským běžencům přistupovat jako ke všem ostatním uprchlíkům, na které se bude vztahovat 120denní pozastavení azylových a uprchlických programů.

Trump by rád hlavně vzdělané migranty

Prezident Trump v minulých dnech také poprvé připustil komplexní přistěhovaleckou reformu s tím, že by chtěl, aby i do USA mířili hlavně vzdělaní migranti. Americké úřady navíc zvažují, že v případě nelegálního překročení hranice rozdělí matky od dětí.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Cílem zamýšleného opatření je zamezit ženám, aby s dětmi nedovolené přechody absolvovaly. Zmíněný návrh předpokládá, že ženy by po zadržení vyčkaly na výsledek azylového řízení v detenčním středisku, jejich děti by byly předány do ústavní péče.

V současné době jsou rodiny, které přišly do USA nelegálně, obyčejně po zadržení obratem propouštěny a během azylového i deportačního řízení zůstávají na svobodě. Prezident Donald Trump tuto praxi kritizoval a vyzval k jejímu zrušení.

Republikáni v Kongresu tvrdí, že ženy se na mnohdy nebezpečnou cestu přes hranice s dětmi vydávají, neboť počítají s tím, že budou po případném zadržení rychle propuštěny a že deportační řízení potrvá roky.

Mexicko-americká hranice
Zdroj: Reuters

Nejistota i u rodin, které už v Americe žijí

O nic snazší pozici nemusí mít ani imigranti bez dokumentů, kteří už v Americe žijí. Právě je mohou postihnout širší deportace než dosud. „Vláda dosud tvrdila, že nemá příliš zájem na deportaci člověka, který tu pobýval mnoho let a má děti s americkým občanstvím. A nový dekret říká: všichni jsou stejnou prioritou,“ uvedla výkonná ředitelka poradny CHIRLA Angelica Salasová.

Obavy enormně zvyšují zájem o právní poradenství, v posledních týdnech jde na jihozápadě USA o nárůst v řádu několika tisíc procent. Ve Spojených státech žije na 5 milionů dětí (většina z nich s americkým občanstvím), jejichž alespoň jeden rodič pobývá v zemi nelegálně.

Kontrola mexických imigrantů
Zdroj: Reuters

Dosud není například ani jasné, zda se Bílý dům vydá cestou plošných nebo výběrových deportací. Prezident Trump dokonce naznačil možnost reformy s vidinou legalizace pobytu ‒ tedy oproti kampani obrat o 180 stupňů. V Kongresu pak mluvil hlavně o tom, že chce přilákat vzdělané cizince. Za podobný přístup k migrantům pochválil jmenovitě Kanadu a Austrálii.

Během předvolební kampaně i krátce po nástupu do Bílého domu se Trump ostře vymezoval vůči imigrantům, kteří jsou v USA bez povolení k pobytu. Postupně ale začal zdůrazňovat, že chce ze země deportovat hlavně cizinecké zločince.

Platnost Trumpova nařízení po sérii žalob pozastavil soud. Podle některých amerických médií z něj chce Bílý dům vypustit spornou pasáž o úplném zákazu vstupu syrských uprchlíků do země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že udeřil proti režimu v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí.
před 37 mminutami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 3 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 7 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 8 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 11 hhodinami
Načítání...