Trump v Kongresu poprvé narazil. Zrušení Obamacare bylo nad jeho síly

Nahrávám video
Trump se zrušením Obamacare narazil
Zdroj: ČT24

Donald Trump nenašel ve Sněmovně reprezentantů dost hlasů pro svůj plán zrušit zdravotní reformu svého předchůdce. O ztroskotání klíčového hlasování ho pár hodin před verdiktem informoval šéf sněmovny Paul Ryan přímo v Bílém domě. Po bouřlivém vyjednávání nakonec prezident požádal o stažení návrhu z programu sněmovny. Trumpa potopila část republikánské většiny, která první Trumpův klíčový zákon odmítá jako příliš radikální změnu.

Když Paul Ryan přijížděl zhruba dvě hodiny před plánovaným hlasováním do Bílého domu, vypadal velice napjatě. Prezidentovi zde ukázal nelichotivá čísla ‒ s dotazem, co má nyní hlavní představitel Sněmovny reprezentantů a Trumpův spojenec učinit. Řešilo se také, kdo ponese za případný neúspěch návrhu zodpovědnost.

„Jsme pyšní na to, že jsme pro úspěch udělali vše,“ řekl novinářům mluvčí prezidenta Sean Spicer. „Nyní je to na volitelích,“ dodal s výhledem na plánované hlasování. Ohledně aktuálních šancí na prosazení návrhu ale nic nezmínil. Viceprezident Mike Pence se podle Reuters na Kapitolu snažil vzpurné poslance přemluvit.

Trumpův spojenec na Kapitolu nepřijížděl ke společnému jednání dobře naladěn
Zdroj: Reuters

Když bylo jasné, že ani on nic nezmůže, požádal sám prezident o stažení návrhu. Ryan poté vystoupil před novináři, kterým přiznal, že překvapivý ústup sám prezidentovi doporučil.  

„Byla to v tu chvíli ta nejlepší věc, kterou jsme mohli udělat,“ dodal Ryan. „Je to pro nás den enormního zklamání. Myslím, že to děláme laskavost strůjcům Obamacare. Teď mají možná radost, ale až uvidí, k čemu toto všechno povede…,“ prohlásil před médii.

Donald Trump v Oválné pracovně
Zdroj: Reuters

Sám prezident poté stejně jako Ryan uznal, že Obamacare bude v USA i nadále platit. Podle svých slov se prý ihned vrhne na reformu daní. V ní chce ‒ podobně jako v případě zdravotnictví ‒ hlavně omezit roli státu.

Trump zároveň obvinil demokraty ve Sněmovně reprezentantů, že s Bílým domem náležitě nespolupracovali. S nulovou podporou demokratů nebylo možné zákon prosadit, řekl Trump reportérům v Bílém domě. Zdravotní reforma Baracka Obamy prý teď nejspíš „vyletí do povětří“, což demokraty přinutí ke spolupráci.

První část dne vypadala pro Trumpa slibně

V úvodním, pouze procedurálním hlasování přitom návrh prošel poměrem hlasů 230 ku 194. Jeho součástí byly i některé ústupky, které měly na poslední chvíli přesvědčit odpůrce Trumpova návrhu, aby pro zrušení Obamacare zvedli ruku. Návrh rozšiřoval třeba pojistné výhody seniorů a postižených osob a rušil některé povinnosti pojišťovatelů obsažené v Obamově plánu.

  • snížit výdaje na systém Medicaid, který se týká lidí s nízkými příjmy
  •  zrušit povinnost pro firmy s více než 50 zaměstnanci zajistit jejich pojištění
  • státní dotace dle příjmu nahradit daňovými úlevami podle věku
  • umožnit Američanům ve větší míře využívat nestátní pojišťovny
  • osvobodit jednotlivé státy od povinného zajištění zdravotní péče za stávajících podmínek
  • ponechat možnost sdruženého pojištění rodičů a jejich potomků do 26 let 

Původně se mělo hlasovat už ve čtvrtek, ale Sněmovna reprezentantů napjatě očekávaný krok odvolala. Už tehdy se vedení republikánů zřejmě nepodařilo získat dostatek hlasů pro zrušení Obamacare.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Podle agentury AP byl odklad pro prezidenta Trumpa i špičky Republikánské strany citelnou ranou, protože zrušení Obamacare pro ně bylo během loňské kampaně prioritou. Dodržet sliby se však ukazuje těžší, než se čekalo.

Podle listu The Washington Post se Trumpův návrh v nynější podobě v programu Sněmovny reprezentantů už neobjeví. „Trump se prý k Obamacare někdy letos vrátí,“ napsal list s odvoláním na informace z Bílého domu.

Navržené změny se nelíbí ani části republikánů

Proti zrušení Obamovy klíčové reformy byli přirozeně především menšinoví demokraté, ale oponenti pocházejí také z řad umírněných a naopak ultrakonzervativních republikánů, i když z rozdílných důvodů.

Návrh, který měl Obamovu reformu nahradit, odmítli zákonodárci z konzervativní frakce zvané Freedom Caucus, podle nichž je reforma příliš podobná té Obamově a nejde dostatečně do hloubky v rušení státních zásahů do zdravotnictví.

Umírněné křídlo republikánů se naopak obává, že jde o příliš rázný obrat, na který mohou doplatit nejchudší vrstvy Američanů. Považují za nepřijatelné, aby zrušení Obamacare vedlo ke zdražení lékařské péče pro miliony lidí ponechaných bez zdravotního pojištění.

Protest proti změnám zdravotnické reformy
Zdroj: Reuters

 Reforma zdravotnického systému byla jednou z programových priorit prvního funkčního období prezidenta Obamy. Šéf Bílého domu její potřebnost zdůvodňoval snahou zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů Američanů bez zdravotního pojištění a potřebou zkrotit prudce rostoucí náklady na zdravotnictví. Kongres reformu schválil v roce 2010 a republikáni od té doby slibovali, že ji zruší, až se dostanou k moci.

Obamacare například ukládá zdravotním pojišťovnám, aby bezplatně zajišťovaly řadu základních služeb krytých z federálních zdrojů. Jde například o první pomoc, hospitalizaci, péči o těhotné a nově narozené, o psychicky nemocné a drogově závislé, rehabilitaci, laboratorní testy, zdravotnickou prevenci, pediatrickou péči a zubní a oční prohlídky dětí.

Obamacare
Zdroj: Jonathan Bachman/Reuters

Obamův zákon také přikazuje většině zaměstnavatelů zprostředkovat pojištění zaměstnancům, kteří jsou naopak povinni nabídku využít. Program Obamacare rozšířil okruh lidí, kteří mohou využívat pojistný plán Medicaid.

Dosáhnout na něj mohou osoby, jejichž výdělek dosahuje nanejvýš 138 procent částky uznané za hranici chudoby, což je nyní 16 640 dolarů (asi 416 tisíc korun) ročně na jednu osobu.

Program vytvořil pobídkový systém s cílem pokrýt zdravotním pojištěním větší část populace. Výši státních subvencí ve formě daňových odpočtů odvozoval od výše příjmů. Program zabránil pojišťovnám, aby odepřely služby nemocným lidem, a umožňoval rodinám, aby do pojistného plánu dospělých zařadily i své děti, a to až do věku 26 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 1 hhodinou

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 6 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 6 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 10 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...