Schodek rozpočtu se sníží o jednotky miliard, uvedl Macinka po jednání koalice

Nahrávám video

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Finální koaliční dohodu potvrdil i předseda SPD Tomio Okamura, škrty pro rok 2027 vyčíslil celkově na 23 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) podle lídrů menších koaličních stran na základě jednání připraví konečný návrh zákona na pondělní zasedání kabinetu. „Potvrzuji dohodu, nebudu ji do pondělního jednání specifikovat,“ řekla ministryně novinářům. Schodek podle ní bude nižší, než je současný vládní návrh.

Nahrávám video

V rozpočtových jednáních neuspěli Motoristé s návrhem na obnovení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci zaměstnance bez náhrady výdělku. Podle Macinky se tak diskuse nejspíš jen posunula o rok. Na proplácení prvních tří dnů nemocenské ale trvá SPD. „Dneškem (čtvrtkem) je to definitivně smeteno ze stolu, nadále se budou první tři dny nemoci proplácet, aby občané nemuseli přecházet nemoci,“ prohlásil Okamura.

Nahrávám video

Klesnout by neměly navrhované výdaje na obranu, Okamura před jednáním pro tuto oblast navrhoval škrtnout 7,5 miliardy korun. Podle Macinky je potřeba dodržet závazek dát na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.

„Koaliční partneři bohužel odmítli snížit výdaje na zbrojení, ale vybojovali jsme, že vojáci dostanou valorizaci platů a od příštího roku zvedáme všem občanským pracovníkům ministerstva platy o asi 5000 korun měsíčně,“ uvedl po jednání Okamura.

Ušetření dalších dvaceti miliard

Motoristé původně hovořili o návrzích, které by rovnou snížily schodek na příští rok o dvacet miliard – odmítali jen kosmetickou změnu deficitu. Ve čtvrtek Macinka řekl, že koalice jednala o jejich podmínkách, které se nakonec naplnily. Počítá se s okamžitým poklesem deficitu o jednotky miliard.

Dalších dvacet miliard pomohou uspořit opatření, která začnou účinkovat v příštím roce, uvedl Macinka. Koalice je bude prosazovat vládními nařízeními, ministerskými vyhláškami, případně zákony, dodal. Za klíčový pokládá závazek ANO a SPD provést reformy, které sníží schodek rozpočtu o šedesát miliard v roce 2028.

Nahrávám video

SPD je podle Okamury spokojená s dohodou o růstu důchodů v příštím roce, blíží se částce pět set až šest set korun, kterou žádala. Přesnou výši oznámí vláda po schválení rozpočtu. Zákonná valorizace vychází podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na 270 korun, vláda ji může asi o tři sta korun navýšit. Podle Schillerové se koaliční partneři dohodli na úpravě nad rámec zákona, detaily ale nesdělila.

Koalice podle Okamury počítá i se snížením dávek Ukrajincům o čtyři miliardy korun. „My požadovali úplné škrtnutí, což je dohromady asi dvanáct miliard,“ prohlásil Okamura. Juchelka později řekl, že součástí dohody je, že SPD připraví poslanecký návrh ke změně dávek. „Musíme najít model, tak aby byl spravedlivý pro všechny, kteří dočasnou ochranu mají,“ konstatoval.

K růstu důchodů se Juchelka nechtěl blíže vyjadřovat, souhlasí ale s tím, že valorizace o 270 korun by byla příliš nízká. Odkázal na pondělní jednání vlády. Potvrdil, že si Schillerová vyhradila na pondělí informování o přesných částkách.

Dosud návrh rozpočtu počítá se schodkem 389 miliard korun, což by byl druhý nejvyšší po deficitu z covidového roku 2021, kdy činil 419,7 miliardy korun. Výši schodku kritizovali zejména Motoristé, Macinka ve čtvrtek hájil plánované snížení deficitu jen o šedesát miliard korun v roce 2028 tím, že jeho strana nemá v koalici dostatečnou sílu na prosazení úspornějšího rozpočtu.

Schillerová dříve řekla, že vidí prostor pro škrty v jednotkách miliard korun. Opozice označuje navrhovaný deficit v době hospodářského růstu za neobhajitelný. Letos by výdaje státu měly převyšovat příjmy o 310 miliard korun.

Nahrávám video

Opoziční kritika

Předseda STAN Vít Rakušan jednání o rozpočtu označil za „tanečky, jejichž výsledek byl jasný předem“. „Zavřou se za dveře a (premiér Andrej) Babiš (ANO) jim řekne, jak to bude. Takže tak to dopadlo, to je princip koaličního vládnutí,“ uvedl. Je to podle něj znak už započaté kanibalizace koaličních partnerů ANO.

Starostové budou podle Rakušana navrhovat, aby sněmovna vrátila rozpočet kabinetu k přepracování, i když připustil, že to bude vzhledem k vládní většině marný výkřik.

Starostové ve čtvrtek po jednání své stínové vlády kritizovali Okamurův návrh ubrat obraně 7,5 miliardy korun, které jsou určené na nezahájené investice. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že od „proruské SPD“ ho tento návrh nepřekvapuje, ostatní koaliční strany si v této otázce zaslouží podle něj přiznat kredit za to, že neustoupily.

Hřib varoval před tím, že rozpočet vůbec nepočítá s mimořádnými událostmi, ať už v Česku či zahraničí. „Je dobré tam mít nějakou rezervu,“ dodal. Cílem celkových avizovaných škrtů v celkové výši 23 miliard korun je podle něj snaha nafingovat situaci tak, aby nešlo o druhý nejvyšší schodek v historii země, ale až o třetí.

Předseda ODS Martin Kupka na síti X uvedl, že Babiš s ministryní Schillerovou rozjeli s veřejnými financemi ruskou ruletu. „Před závěrečným schvalováním rozpočtu představíme naše návrhy, které sníží plánovaný schodek o desítky miliard korun. Dnes se ekonomice daří, není možné plánovat deficity jako za krize nebo katastrofy,“ napsal.

Nahrávám video

Mimořádná schůze ke zmrazení platů politiků

Okamura po jednání rovněž oznámil, že na příští čtvrtek byla svolána mimořádná schůze ke koaličnímu návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků. Zmrazení na pět let navrhla koalice ANO, SPD a Motoristů loni v listopadu na začátku nového volebního období. Předlohu vládní tábor dosud neprosadil, byť měla původně platit už od letošního ledna.

„Také je to výdaj státního rozpočtu, tak ať jdou politici příkladem,“ podotkl ve čtvrtek Okamura. Podle současných pravidel by platy prezidenta, členů vlády nebo zákonodárců mohly vzrůst příští rok o pět procent.

Projednávání zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a jejich nahrazení financováním dvojice veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu by podle Okamury měla dolní komora začít projednávat po říjnových obecních a senátních volbách.

Okamura uvedl, že prosazoval zahájení projednání zrušení televizního a rozhlasového poplatku co nejdříve. Ve středu mluvil o konci příštího týdne. Koaliční partneři ale zastávali podle předsedy sněmovny jiný názor.

Navrhovanou změnu financování ČT a ČRo odmítá opozice. Jde podle ní o zásah do nezávislosti veřejnoprávních médií a o jejich faktické zestátnění. Opozice se obává destrukce veřejnoprávní televize a rozhlasu a hodlá projednávání předlohy ve sněmovně blokovat. V případě jejího přijetí by ji napadla u Ústavního soudu.

Česká televize by měla v příštím roce získat z rozpočtu podle vládního návrhu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Oproti letošnímu roku je to přibližně o patnáct procent méně. Podle ČT a ČRo to povede k omezení výroby pořadů a k propouštění. Návrh zákona také obsahuje valorizační vzorec, pokud míra ročních inflací dosáhne v součtu deseti procent.

Účinnost změny financování České televize a Českého rozhlasu už od ledna se vzhledem k délce schvalovacího procesu s největší pravděpodobností nestihne. Okamura bez bližších podrobností uvedl, že peníze pro ČT a pro ČRo jsou v jedné z rozpočtových kapitol, konkrétní položky podle něho představí ministryně financí Schillerová po pondělní schůzi vlády.

Jinou mimořádnou schůzi dolní komory už Okamura svolal z koaličního podnětu na úterý a středu příštího týdne. Poslanci se na ní budou zabývat například změnami pravidel penzijního spoření nebo růstem důchodů starších penzistů. Schvalovat mají například zastavení pravidelného zdražování dálničních známek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěV obecních volbách zbývá sečíst poslední procento okrsků

Volební komise už několik hodin sčítají hlasy v komunálních volbách. První výsledky byly zveřejněny před půl třetí z Miskovic na Kutnohorsku. Zhruba o hodinu později začaly přicházet i první výsledky z krajských měst. Ve většině z nich už je i rozhodnuto o vítězi. Před nedělní druhou hodinou ráno zbývalo sečíst poslední desetiny procenta okrsků. Kompletní výsledky budou k dispozici zřejmě až ráno.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

V Praze 5 se v druhém kole senátních voleb utkají Láska (SEN 21) a Sáblík (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 5 podle propočtů ČTK postoupil obhajující senátor Václav Láska (SEN 21) a za týden se utká s Radkem Sáblíkem (ODS). Láska má po sečtení více než 90 procent okrsků 31,97 procenta hlasů, druhý Sáblík má 27,08 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo přibližně 44,66 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
před 22 mminutami

V obvodu 60 Brno-město se o Senát střetnou Papoušek (za ODS) a Zitterbart (za STAN)

Senátor Zdeněk Papoušek (za ODS), který obhajuje mandát v senátním obvodu Brno-město, se ve druhém kole voleb za týden utká s Karlem Zitterbartem (za STAN). Zitterbart byl senátorem v obvodu Vyškov, v nynějších volbách se ale snaží získat mandát v obvodu Brno-město. Papoušek má 42,02 procenta hlasů, Zitterbart 24,41 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 49,08 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Papoušek řekl, že je s postupem do druhého kola spokojený, Zitterbart je rád, že dokázal voliče přesvědčit a do druhého kola postoupit.
00:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo nejméně pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. Zbývá dopočítat hlasy už jen v několika z nich. Senátorem se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud takový není, první dva kandidáti s nejvyšším ziskem postupují do druhého kola, které bude v pátek a sobotu 16. a 17. října.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Obhajující senátor Třetina (TOP 09) se na Znojemsku v druhém kole utká s Kyněrou (za ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Znojmo postoupil obhajující senátor Tomáš Třetina (TOP 09). Za týden se utká s Jiřím Kyněrou (za ANO). Třetina získal 35,55 procenta hlasů, druhý Kyněra má 22,28 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,03 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Třetina, řekl, že je to pro něj čest a potvrzení toho, že jím nabídnutý program funguje.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Ve Strakonicích obhájil Tomáš Fiala za Naše Česko už v 1. kole

Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získal 55,41 procenta hlasů, tedy nadpoloviční počet. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal přes pětinu hlasů. Voleb se zúčastnilo přes čtyřicet procent voličů, o hlasy usilovali tři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Přerově se o Senát střetnou Navařík (ODS) a Vrána (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Přerov postoupili Jakub Navařík (ODS) a Petr Vrána (ANO). Navařík získal 38,54 procenta hlasů, druhý Vrána má 37,62 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala. Hlasování se zúčastnilo 41,59 procenta voličů, o hlasy usilovali čtyři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

O Senát se v Kladně střetnou Sucharda Šípová (za Piráty) a Paták (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kladno postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová zvolená za Piráty, která tentokrát jde do voleb s podporou Pirátů, STAN, TOP 09, Zelených a SEN 21. Za týden se utká s Petrem Patákem (ODS). Sucharda Šípová má 30,80 procenta hlasů, druhý Paták 29,44 procenta. Voleb se zúčastnilo přes 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Sucharda Šípová i Paták jsou s výsledkem spokojení a jsou odhodlaní uspět ve druhém kole, řekli.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.