Světoví lídři odsoudili útoky na Izrael, zasedne Rada bezpečnosti OSN

4 minuty
Události: Reakce světových velmocí
Zdroj: ČT24

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

„Bezvýhradně odsuzujeme útoky Hamásu. Toto hrozné násilí musí ihned skončit. Terorismus a násilí nic nevyřeší,“ uvedl Borrell na internetu. Vyjádřil rovněž solidaritu s Izraelem, podobně se vyjádřili šéf Evropské Rady Charles Michel či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 

Francouzský prezident Emmanuel Macron podle agentury Reuters teroristické útoky proti Izraeli jasně odsuzuje. „Rád bych dal najevo svou naprostou solidaritu s oběťmi, jejich rodinami a blízkými,“ napsal na síti X. „Teroristické útoky“ proti Izraeli odsoudilo rovněž francouzské ministerstvo zahraničí. Potvrdilo „naprosté odmítání terorismu a podporu bezpečnosti Izraele“.  

Také Severoatlantická aliance odsoudila „teroristické atentáty spáchané hnutím Hamás proti Izraeli“, který je partnerem NATO. „Terorismus je základní hrozbou pro svobodné společnosti a Izrael má právo se bránit,“ napsal mluvčí Dylan White na síti X.

Německo je hluboce šokované útokem radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Napsal na sociální síti X spolkový kancléř Olaf Scholz. „Z Izraele k nám přicházejí děsivé zprávy. Jsme hluboce šokováni raketovým ostřelováním z Gazy. Německo tyto útoky Hamásu odsuzuje a stojí na straně Izraele,“ uvedl Scholz.

Německý velvyslanec v Izraeli Steffen Seibert vyzval německé občany, kteří jsou v regionu, aby zůstávali v blízkosti krytů. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na síti X připomněla „právo bránit se proti terorismu“. Rovněž italská vláda uvedla, že podporuje právo Izraele se bránit proti tomuto „brutálnímu útoku“. Španělsko uvedlo, že je šokováno násilím útoku na Izrael.

Britský ministr zahraničí James Cleverly na síti X napsal, že jeho země jednoznačně odsuzuje „hrůzné útoky Hamásu na izraelské civilisty“. Londýn podle něj bude vždy podporovat právo Izraele na sebeobranu.

Nizozemský premiér Mark Rutte na internetu uvedl, že si telefonoval s izraelským šéfem vlády Benjaminem Netanjahuem. Řekl mu, že Nizozemsko jednoznačně odsuzuje teroristické násilí a plně podporuje právo Izraele na sebeobranu.

Před vážnými důsledky nynějšího vzrůstu násilí mezi Palestinci a Izraelem v prohlášení varovala také diplomacie v Egyptě, který s Pásmem Gazy sousedí. Ministerstvo zahraničí v Káhiře vyzvalo obě strany konfliktu k co největší zdrženlivosti a snaze neohrozit civilní obyvatelstvo.

„Apelujeme na izraelskou i palestinskou stranu, aby okamžitě uzavřely příměří a ukončily násilnosti,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. K „rozumnému chování“ a zdrženlivosti strany konfliktu vyzval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ukrajina, která se sama brání ruské agresi a opakovaně zaznamenává dopady ruských střel na své civilní cíle, plně podporuje právo Izraele na obranu vlastní existence a obyvatelstva. Podle agentury AFP ministerstvo zahraničí v Kyjevě důrazně odsoudilo pokračující teroristické útoky vůči Izraeli a odpalování raket na civilní cíle.

Na palestinskou stranu se naopak přidal například Katar, tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že vinu na eskalaci konfliktu nese Izrael, a varovalo před tím, aby Izrael nezneužil situaci k disproporčnímu útoku na Pásmo Gazy. Kuvajt vyjádřil „vážné znepokojení“ nad vývojem situace a obvinil Izrael z toho, co nazval „do očí bijícími útoky“. Kuvajtské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby „zastavilo provokativní praktiky okupace“ a „politiku rozšiřování osad“.

Hnutí Hizballáh označilo útoky Hamásu za „rozhodnou odpověď na pokračující okupaci ze strany Izraele“. Irácká vláda uvedla, že palestinský útok je přirozenou reakcí na desítky let systematického útlaku ze strany „sionistické okupační moci“. Poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího uvedl, že Írán palestinský útok na Izrael podporuje.

Rada bezpečnosti OSN

Kvůli útoku na Izrael bude v neděli zasedat Rada bezpečnosti OSN, oznámil podle agentury Reuters mluvčí OSN Stéphane Dujarric. Brazílie, která tento měsíc převzala rotující předsednictví RB OSN, krátce předtím uvedla, že mimořádné zasedání svolá. Útoky Hamásu mezitím odsoudil generální tajemník OSN António Guterres, který vyzval mezinárodní společenství „k veškerému diplomatickému úsilí“, aby se zabránilo rozšíření tohoto konfliktu.

„Generální tajemník má hluboké obavy o civilní obyvatelstvo a vyzývá k maximální zdrženlivosti. Civilisté musí být vždy respektováni a chráněni v souladu s mezinárodním humanitárním právem,“ uvedl Dujarric.

Brazílie vyjádřila solidaritu s izraelským lidem. V prohlášení rovněž zopakovala, že podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, tedy vytvoření nezávislého palestinského státu po boku Izraele.   

Útok na Izrael je odsouzeníhodný teroristický čin, prohlásil Pavel

Útok palestinského radikálního hnutí Hamásu je odsouzeníhodný teroristický čin vůči Státu Izrael a civilnímu obyvatelstvu, uvedl v prohlášení prezident Petr Pavel. Raketové útoky a pronikání komand Hamásu na území Izraele podle něj na dlouhou dobu zablokuje jakékoliv snahy o mírové řešení palestinsko-izraelského konfliktu.

Tato agresivní akce nutně vyvolá tvrdou a oprávněnou reakci Izraele, která přinese mnoho obětí. Cesta k urovnání jakéhokoliv problému nevede přes agresivní ozbrojené akce, ale je třeba ji hledat u jednacího stolu s velkou dávkou dobré vůle, zdůraznil český prezident.

Útoky palestinských ozbrojenců na Izrael odsoudil i premiér Petr Fiala (ODS), jeho předchůdce v čele vlády a šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš a další čeští politici. Zdůraznili, že Izrael se v této situaci může spolehnout na podporu České republiky.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že je znechucen teroristickými útoky na Izrael, a odsoudil „takové barbarské chování“. Praha jako důkaz solidarity s oběťmi útoku a podpory obyvatelům Izraele večer nasvítila Petřínskou rozhlednu v izraelských, tedy modro-bílých barvách. Českým politikům i občanům za vyjádření podpory poděkovalo na síti X izraelské velvyslanectví v Praze.

Kvůli teroristickým útokům vůči Izraeli policie rozhodla přijmout preventivní opatření pro zvýšení ochrany židovských objektů a kulturních památek v Česku. Informace o aktuální hrozbě na českém území nemá, oznámila v poledne na sociální síti X. Konkrétnější ohledně opatření nebyla. 

Zástupci pěti iniciativ a hnutí, které v neděli odpoledne chtěly protestovat proti pondělnímu jednání české a izraelské vlády v Praze, demonstraci nezruší. Jejich zástupce Zdeněk Jehlička řekl, že se akce bude konat k aktuálním událostem. Mluvčí českého kabinetu Václav Smolka sdělil, že plánované společné jednání české a izraelské vlády v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem se v pondělí v Praze kvůli nynější situaci v Izraeli neuskuteční.

Izrael má plnou podporu USA, řekl Netanjahuovi Biden

Spojené státy plně stojí za Izraelem a podporují jeho právo na sebeobranu po útoku palestinských ozbrojenců. V telefonickém rozhovoru to izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi řekl americký prezident Joe Biden. Rovněž šéf americké diplomacie Antony Blinken uvedl, že izraelská vláda má podporu USA a doplnil, že „pro terorismus neexistuje žádné ospravedlnění“.

„Premiéru Netanjahuovi jsem jasně řekl, že jsme připraveni nabídnout vládě a lidu Izraele všechny vhodné prostředky podpory,“ sdělil Biden v prohlášení po rozhovoru s Netanjahuem. „Izrael má právo bránit sebe a svůj lid. Spojené státy varují jakoukoli jinou stranu nepřátelskou vůči Izraeli, která by v této situaci hledala výhody,“ poznamenal.

„Premiér Netanjahu poděkoval americkému prezidentovi Bidenovi za neochvějnou podporu a ujistil, že je potřeba, aby Izrael v rozhodném a dlouhotrvajícím vojenském tažení zvítězil,“ uvedla na sociální síti X Netanjahuova kancelář.

„Podrobně sleduji vývoj v Izraeli. Naše neochvějná podpora izraelského práva na sebeobranu trvá… V následujících dnech se ministerstvo obrany bude ujišťovat o tom, že Izrael má vše, co potřebuje pro svou obranu a ochranu civilistů před nevybíravým násilím a terorismem,“ napsal v prohlášení americký ministr obrany Lloyd Austin.

Jako první z představitelů Bílého domu se vyjádřil bezpečnostní poradce Jake Sullivan. Ten také uvedl, že je v telefonickém kontaktu se svým protějškem, poradcem izraelského premiéra pro národní bezpečnosti Cachim Hanegbim, a další vývoj bude podrobně sledovat.

„Odsuzuji nevybíravý raketový útok ze strany teroristů z Hamásu proti izraelským civilistům. Jsem v kontaktu s izraelskými představiteli a plně podporuji právo Izraele bránit se před takovými teroristickými činy,“ napsala na sociální síti X nejvýše postavená americká diplomatka v Izraeli Stephanie Hallettová, která působí jako chargé d’affaires na velvyslanectví USA v Jeruzalémě.

Palestinští ozbrojenci z Pásma Gazy ráno zahájili rozsáhlý útok na Izrael, k němuž se přihlásilo radikální hnutí Hamás. Izraelská armáda oznámila, že je ve válce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...