Turecko přistoupilo na platby v rublech za ruský plyn, uvedla Moskva

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

 „Prezidenti se při jednání dohodli, že začínáme s částečnými platbami v rublech za dodávky plynu,“ sdělil Novak. Upřesnil, že Rusko dodává do Turecka ročně 26 miliard metrů krychlových plynu.

Putin s Erdoganem se kromě toho za čtyři hodiny rozhovorů v letovisku na černomořském pobřeží dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství nebo stavebnictví. Podle Novaka znamená dohoda „novou úroveň“ vzájemných vztahů.

Erdogan na úvod setkání uvedl, že schůze „může otevřít úplně odlišnou kapitolu“ v turecko-ruských vztazích a označil také za značně produktivní předchozí politická a ekonomická jednání delegací z Moskvy a Ankary. Putin před samotným jednáním Erdoganovi poděkoval za jeho podíl na vzniku dohody o obnově vývozu potravin z ukrajinských přístavů.

„Díky vašemu přímému zapojení a záštitě OSN se problémy ohledně dodávek ukrajinského obilí vyřešily. Vývoz už začal, za což vám děkuji,“ řekl Putin. První loď z ukrajinského přístavu vyplula v pondělí, další tři ji následovaly v pátek.

Poděkování se Erdoganovi od jeho ruského protějšku dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turkstream. „Evropští partneři by měli být Turecku vděční za zajištění nepřerušovaných dodávek ruského plynu,“ řekl Putin.

Tématem nynější schůze byl kromě ekonomických vztahů také konflikt v Sýrii. Obě strany potvrdily odhodlání spolupracovat v boji proti tamním teroristickým organizacím, stojí podle Reuters ve společném prohlášení.

Oba státníci už v červenci diskutovali o možném mírovém řešení situace v Sýrii společně s íránskými představiteli v Teheránu. Zatímco Moskva a Teherán podporují syrský režim prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan zároveň podle agentury AFP už delší dobu hrozí zahájením nové ofenzivy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům.

Na opačných stranách stojí Turecko a Rusko i v konfliktu na Ukrajině, který Moskva vyvolala letos 24. února. Turecko je členskou zemí Severoatlantické aliance, jejíž země proti ruské agresi politicky, vojensky i hospodářsky podporují Kyjev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 6 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 10 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled