Velká Británie se rozloučila s královnou Alžbětou II.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Westminsterské opatství bylo spojeno s hlavními okamžiky života panovnice - jde o místo, kde se vdávala, kde proběhla její korunovace v roce 1953 a kam se nyní pomyslně vrátila na své poslední cestě.

Bohoslužbu vedl westminsterský děkan David Hoyle, kázání pronesl i arcibiskup z Canterbury Justin Welby. „S vděkem vzpomínáme na její neochvějný závazek vznešenému poslaní královny Británie a Společenství,“ pronesl v úvodu bohoslužby Hoyle.

Krátce po děkanovi z Westminsteru a po zpěvu Žalmu 42 složeného pro tuto příležitost vystoupila se čtením z evangelia podle Jana ministerská předsedkyně Liz Trussová. Vybrala si pasáž, kde Kristus svým následovníkům slibuje místo v nebi. „Ať se vaše srdce neznepokojuje: věříte v Boha, věřte také ve mne.“ Se čtením vystoupila i generální tajemnice britského Společenství Patricia Scotlandová.

Po zpěvech žalmů a čtení z Bible následovaly dvě minuty ticha. V tu dobu neztichla pouze katedrála, ale i zbytek země. Bohoslužbu ukončila státní hymna, tentokrát už ale Britové zpívali „Bůh ochraňuj krále“ (God Save The King). 

Rakev po obřadu na lafetě zamířila centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku, kde byla přeložena do pohřebního vozu. Místo opustila za zvuků britské hymny, zatímco nový král Karel III. salutoval směrem k odjíždějícím autům.

Rakev s královnou Alžbětou II. před katedrálou ve Westminsteru
Zdroj: Reuters

Poslední rozloučení ve Windsoru

Po velkolepém průvodu Londýnem přijel pohřební vůz s královninou rakví do městečka Windsor. Ke stejnojmennému hradu rakev panovnice doprovodilo procesí s čestnými strážemi po takzvané Dlouhé stezce, kterou lemovali vojáci z několika vojenských útvarů, vojáci rakev také doprovázeli. Každou minutu se rozezněly zvony a zevnitř hradního areálu zněly dělové salvy.

Procesí, které doprovázela smuteční hudba, na místě pozorovaly tisíce lidí. Zesnulou panovnici přišli vyprovodit také její zvířecí mazlíčci. Zaměstnanci hradu na nádvoří přivedli psy corgi, tedy plemeno, které panovnice chovala celý život, a před hradem byl také královnin poník Emma. 

V pět hodin odpoledne středoevropského času v kapli svatého Jiří na Windsoru začal o něco menší obřad pro osm set hostů. Korunní klenotník poté z rakve sňal korunu, žezlo a jablko. Klenoty se nyní vrátí do londýnského Toweru. Královnin lord komoří, který je rovněž bývalým ředitelem tajné služby MI5, Andrew Parker následně symbolicky zlomil svou úřední hůl a položil ji na královninu rakev.

Za zvuků hymny byla rakev panovnice spuštěna do krypty v kapli. Poté bude přenesena do rodinné hrobky, kde se s ní během soukromého obřadu kolem půl deváté večer středoevropského času naposledy rozloučí členové královské rodiny. Už bez objektivů kamer – jen za přítomnosti windsorského děkana. Zde bude královna pohřbená po boku svého manžela prince Philippa a předků. 

Nahrávám video

Uzavřené stanice metra

Běžní občané se mohli s královnou loučit ve Westminsterském sále v Londýně od středečního večera. Vchod do sálu se v pondělí uzavřel před půl osmou ráno středoevropského času. K rakvi pak mohli už jenom ti, kteří stačili vejít předtím. V ranních ulicích panoval klid, nad městem byly nicméně slyšet hlídkující policejní vrtulníky. Dopravní podnik předem varoval, že cestování v centru Londýna bude v pondělí kvůli uzavírkám obtížné. 

Zřízenci ve stanicích metra od rána instruovali cestující, aby se vyhnuli zavřeným stanicím Westminster, St. James's Park a Hyde Park Corner. Některé stanice fungují pouze pro výstup. Změny se dotkly i linek autobusů, protože uzavřené jsou některé důležité ulice v centru, zejména kolem sídla parlamentu ve Westminsteru a kolem Hyde Parku, ale také ve čtvrtích Kensington a Chelsea.

Lidé, kteří si chtěli pojistit místa s dobrým výhledem podél trasy smutečního průvodu, stanovali na třídě Whitehall a podél třídy Mall vedoucí k Buckinghamskému paláci už od nedělního večera. Mnozí si přinesli skládací židle, spacáky i teplé občerstvení. Čekáním u zátarasů střežených policisty strávili často více než dvanáct hodin.

Lidé nocující podél hlavní trasy smutečního průvodu
Zdroj: Reuters/Kevin Coombs

Samotný pohřeb má svá jasná pravidla a scénář. Vojáci posledních několik nocí vždy kolem čtvrté hodiny celý ceremoniál pečlivě nacvičovali. Na svém vlastním pohřbu se podílela i sama zesnulá královna – například rozhodnutím, že obřad se bude konat právě ve Westminsterském opatství. Poslední rozloučení s králem se tam konalo v roce 1760. 

Královna vybírala i další detaily, dokonce i vlastní rakev. Ta byla vyrobena už před třiceti lety z velice vzácného britského dubu. Celá je vykládaná olovem, a proto je nesmírně těžká. Váží přibližně 250 kilogramů.

Bezpečnostní opatření

Posledním státníkem, komu Británie uspořádala státní pohřeb, byl Winston Churchill. Téměř šedesát let poté se proměnila podoba bezpečnostní hrozby, jak ukázal i teroristický útok ve Westminsteru před pěti lety. I proto bylo do londýnských ulic nasazeno nejméně patnáct tisíc policistů a na 1500 vojáků. Starosta britské metropole Sadiq Khan už v neděli označil událost za bezprecedentní bezpečnostní výzvu.

Britská média o pohřbu Alžběty II. hovoří jako o největší policejní akci v britské historii. V ulicích Londýna se proto během pondělí mísí historické obřadní zbraně s moderními zbraněmi policistů a vojáků. Do bezpečnostních akcí jsou zapojené tajné služby i protiteroristické složky. Policie návštěvníky metropole, kterých by podle některých odhadů mohl být milion, žádá, aby spolupracovali a upozornili na cokoli podezřelého.

Pohřbu královny Alžběty II. se účastnilo na 500 zahraničních hostů reprezentujících dvě stovky zemí a teritorií. Byla mezi nimi téměř stovka prezidentů a šéfů vlád a přes dvacet příslušníků královských rodin. Z urozených hostů například japonský císař Naruhito nebo členové panovnických rodů Evropy. Mnoho z nich s královnou pojí příbuzenské svazky. Účast potvrdili belgický král Filip, nizozemský Vilém Alexandr nebo monarchové Španělska, Skandinávie a Monaka.

Mezi hosty z řad prezidentů je například šéf Bílého domu Joe Biden s manželkou Jill, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německá hlava státu Frank-Walter Steinmeier. Účastní se také představitelé Britského společenství národů a Evropské unie – například Ursula von der Leyenová.

Fiala vyjádřil soustrast králi

Českou republiku zastupoval na státním pohřbu premiér Petr Fiala (ODS). Ve Westminsterském opatství seděl společně s dalšími státníky z celého světa, místo měl hned za americkým prezidentem Joem Bidenem. Po obřadu zdůraznil, že je důležité, že Česko bylo na pohřbu zastoupeno. „Účast z jednotlivých zemí dokazuje, jaké vážnosti a úctě se královna Alžběta II. těšila v celém světě. I v Londýně ale bylo vidět, jak si své královny vážili britští občané, kteří to také dávali najevo,“ uvedl na tiskové konferenci po ceremoniálu.

Fiala také řekl, že měl příležitost se z řadou představitelů jiných zemí bavit osobně na nedělní recepci v Buckinghamském paláci. „Ale hlavě jsem měl možnost osobně vyjádřit hlubokou účast jménem České republiky králi Karlu III. Měli jsme i příležitost spolu krátce mluvit,“ uvedl Fiala. Dodal, že panovníkovi připomněl jeho návštěvy v České republice i zastávku na Masarykově univerzitě v době, kdy byl Fiala jejím rektorem, což si podle něj Karel III. pamatoval.

Po bohoslužbě se státníci odebrali na recepci, kterou pořádal britský ministr zahraničí James Cleverly.

Pozvánku na smuteční obřad neobdrželi zástupci Ruska, Běloruska, Sýrie,  Myanmaru, Venezuely a Afghánistánu. Pouze na úrovni velvyslanců mohou být zastoupeny Írán, Severní Korea a Nikaragua.

V parcích i kinech

Státní pohřeb sleduje v televizi po celém světě podle odhadů přes čtyři miliardy lidí, což je víc než polovina lidstva. V přímém přenosu ho vysílají televizní stanice BBC, ITV a Sky a smuteční obřad je možné sledovat mimo jiné ve zhruba 125 kinech po celé Británii. Pohřeb byl v Británii rovněž k vidění na velkoplošných obrazovkách v mnoha parcích, na náměstích i v katedrálách.

Areál pro sledování pohřbu byl připraven také v rohu Hyde parku u vítězného oblouku Marble Arch. Počet návštěvníků podle odhadů pravděpodobně dosahoval desítek tisíc. Mnozí měli britské vlajky nebo obrázky zesnulé královny. Návštěvníci postávali na chodnících a trávnících nebo seděli na dekách, bundách a skládacích židlích, zatímco obřad v nedalekém Westminsterském opatství přenášelo několik velkoplošných obrazovek. 

Britská vláda na pondělí vyhlásila státní svátek. Očekává se, že pohřeb se stane patrně nejsledovanější akcí v britských dějinách a zastíní v tomto směru jiné významné události včetně pohřbu princezny Diany v roce 1997, olympijských her v Londýně v roce 2012 či řady královských svateb. Podle odhadů BBC obřad v televizi sledovaly přes čtyři miliardy lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády.
21:57Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 37 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 2 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 2 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 5 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.