Budeme svědky neuvěřitelného spektáklu, předesílá zpravodaj ČT Vostal před pohřbem Alžběty II.

Nahrávám video

Státní pohřeb panovníků má ve Spojeném království dlouhou tradici a připravuje se desítky let dopředu, pondělní poslední rozloučení s Alžbětou II. se ale bude od předchozích ceremoniálů v několika ohledech lišit, přiblížil v Interview ČT24 zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Pohřeb se poprvé po dvou stech letech uskuteční ve Westminsterském opatství a ovlivní ho technologický vývoj, uvedl zpravodaj, podle kterého lze proto očekávat „neuvěřitelný spektákl“.

„Když v roce 1952 zemřel Jiří VI., byl samozřejmě státní pohřeb a následovala korunovace (Alžběty II.). Byla to první korunovace přenášená televizí. Nyní jsme v roce 2022, každý má mobil, řada lidí bude státní pohřeb sledovat u sebe na počítači, ať už budou doma, v kavárně, v autobuse, v taxíku… Prostě kdekoliv budou mít přístup k této naprosto historické události,“ uvedl Vostal.

„Budou se dívat na televize, nebude to ale blikající černobílý obraz (jako na začátku 50. let), budou to velké plazmy s dokonalým rozlišením, i to ten prožitek naprosto změní. I z tohoto technologického hlediska budeme svědky neuvěřitelného spektáklu,“ konstatoval zpravodaj ČT.

Změnou bude také místo konání. „Po dvou stech letech se státní pohřeb odehraje ve Westminsterském opatství, a to i z toho důvodu, aby se tam vešlo víc lidí,“ vysvětlil Vostal. Král Jiří VI. měl pohřeb na hradě Windsor.

Státní pohřeb se chystá desítky let dopředu. „Má to na starost vévoda z Norfolku a ta tradice je už od roku 1672. Aktuální vévoda z Norfolku se na pohřeb Alžběty II. chystal dvacet let a citoval svého otce, který měl toto (také) za úkol a který měl říct: ‚Organizoval jsem přechod Rýna za druhé světové války, pohřeb královny pro mě bude lahůdkou.‘ Takže, jak je vidět, ti, kteří to mají na starost, si to snaží ulehčit i mírným vtipkováním,“ doplnil Vostal.

Většina Britů jiného panovníka než Alžbětu II. nepamatuje

Britové se podle něj musí vyrovnat s tím, že přišli o stálici svých životů, neboť většina Britů se za éry Alžběty II. narodila. „Budou si teď muset zvyknout na to, že mají nového krále. Samozřejmě na to byli dlouho připravovaní, Alžbětě II. bylo šestadevadesát let. Přesto je to pocit, který možná ani nechtěli přijmout, který si ani nechtěli představovat,“ míní Vostal.

Že jde pro Brity o velmi emociální událost dokazuje i průzkum agentury YouGov, která se obyvatel ptala, jak prožívali první moment, když se o smrti sedmdesát let panující královny dozvěděli. „Čtyřiačtyřicet procent Britů přiznalo, že se rozplakali – pětapadesát procent žen a dvaatřicet procent mužů,“ upřesnil zpravodaj ČT.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.