Nemůžeme mít pocit, že jedeme na Titaniku a všechno je v pořádku, říká exprezident Václav Klaus

Nahrávám video

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause před třiceti lety vypadaly věci nadějně a dvacet let směřovaly kupředu. „A najednou se ta karta obrátila a obrací. A já obviňuji ty, kteří se tváří, že to nevidí,“ řekl. Dodal, že „nemůžeme mít pocit, že jedeme na Titaniku a že je všechno v pořádku. Já myslím, že se blížíme k nějakému velmi nepříjemnému skalisku“.

Uvedl, že v jeho očích je aktuální vývoj světa velkým neštěstím. Odkázal přitom například na zelenou politiku, která podle něj dopadá na ekonomiku. Zmínil také inflaci, migraci, či epidemickou situaci, kterou nazval „covidovým šílenstvím“.

Klaus už v minulosti často upozorňoval na omezování svobody v souvislosti s koronavirovou pandemií. „Netrivializuji epidemii,“ zdůraznil v ČT. Kritiku směřuje ke kabinetu. „V prvních týdnech jsem připustil, že vláda reaguje překvapením, v nepřipravenosti, v šoku. A proto jsem vládě za ty první kroky, které udělala, nenadával,“ zdůvodnil.

Taková překvapená reakce podle něj mohla trvat ale jen několik týdnů či měsíců „Pak měla nastoupit úplně jiná, promyšlenější, cílená politika. A ta nenastala,“ vytýkal. Kritizoval zároveň výrok ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) o „epidemii neočkovaných“. Klaus to považuje za lež. Domnívá se, že se s covidem přijalo mylné vidění světa „které se covid pokouší zlikvidovat jako nemoc“. Důraz měl být podle něj od začátku na léčení nemocných.

„Evropa si podřezává větev“

Ve svém čtvrtečním svátečním projevu v Míčovně Pražského hradu Klaus také řekl, že politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy. „Bruselská vrchnost jsou progresivisté a globalisté dnešní doby, kteří opravdu sledují jiné cíle, než takové drobnosti jako svoboda, fungování ekonomiky nebo udržování fungujících národních států,“ uvedl Klaus v Interview ČT24 s dodatkem, že tito lidé podporují masovou migraci.

Významní bruselští představitelé také podle něj blokují evropskou prosperitu. „Ten zelený úděl, zelené šílenství, to pomýlené zastavení normálního vývoje energetiky a tvorby energie, v boji s výrobou energie místo se spotřebou, o tom přece mluvíme léta,“ řekl Klaus. Míní, že politici v Bruselu nechtějí v tomto tématu slyšet argumenty.

V době žádosti Česka o vstup do Evropské unie byl přitom Klaus předsedou vlády. Nyní podotýká, že došlo ke změně původní myšlenky. Integraci totiž chápe jako kvalitní vzájemnou spolupráci jednotlivých států. Domnívá se, že právě tato myšlenka byla potlačena. „A já obviňuji Evropskou unii a politiky Evropy z toho, že v jisté chvíli došlo k přesmyčce, zejména Lisabonskou smlouvou, od integrace k unifikaci,“ zdůraznil.

Evropští politici také podle něj ztrácí kontakt se státy, z nichž pochází. „Evropa si podřezává svou větev, na které dlouhou dobu prosperovala,“ řekl.

Vláda pěti stran

Klaus měl výtky i k dění na domácí scéně. Podotkl, že sněmovní volby nenastolily vážná témata. „Šly trivializovaným tématem ‚antibabiš', aniž by se mluvilo o vážných věcech, které na nás doléhají,“ sdělil s odkazem na energetickou krizi a růst cen. Nelíbilo se mu ani vytvoření koalic SPOLU a PirátiSTAN. „To, co se stalo vytvořením předvolebních koalic, je popřením standardního politického souboje,“ tvrdí.

Nedokáže si zároveň představit vládu pěti politických stran, zejména kvůli jejich odlišnosti. Kandidáta na premiéra Patra Fialu (ODS) označil za nevýrazného politika, který podle něj posunul stranu směrem doleva. „Myšlenka, že by tahle pětikoalice vytvářela pravicovou vládu, je snad žert, který myslím, že není možné vážně vyslovit,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 12 hhodinami

Evropský pohled