Téma Ruská invaze na Ukrajinu

Rozhovory o cestě k ukončení ruské války na Ukrajině získaly tento týden nový rozměr. USA přistoupily na ruský požadavek, že se jejich součástí stane širší debata o úpravách evropské bezpečnostní architektury. Právě o takové změny Moskvě dlouhodobě jde, protože chce jejich prostřednictvím dosáhnout svého hlavního cíle – získat sféru vlivu ve střední a východní Evropě, jejíž součástí by bylo i Česko. USA sice tvrdí, že bez souhlasu Evropy a Ukrajiny k žádným změnám nedojde, Evropu ale posun znervóznil.

Ruský dronový útok na Kyjev zabil ženu a několik dalších lidí zranil, informovaly ve čtvrtek tamní úřady. Moskva na Kyjev udeřila také balistickými raketami. Na zranění utrpěná při ruském dronovém útoku zemřela také žena v Chersonu. V Záporožské oblasti zabily letecké pumy KAB ženu a zranily dítě. Rusko tvrdí, že sestřelilo několik dronů mířících na Moskvu. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla největší ruskou rafinerii v sibiřském Omsku.

Ukrajinská armáda se už několik dní opět potýká se systematickým omezováním satelitního systému Starshield, upozornil ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásadně to komplikuje zachycování ruských dronů, což Rusku umožňuje zabíjet více Ukrajinců, zdůraznil. Starshield je vojenskou verzí satelitního systému Starlink. Oba provozuje společnost SpaceX miliardáře Elona Muska.

Několik neznámých dronů v noci narušilo vzdušný prostor hned tří zemí NATO – Litvy, Lotyšska a Estonska. NATO kvůli jednomu z nich vyslalo do vzduchu stíhačky. Ukrajinské i ruské drony narušují vzdušný prostor tří pobaltských států dlouhodobě. Rusové navíc překračují hranice NATO i svými vojenskými letadly. Loni kvůli tomu Estonsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy a spolu s Litvou posílilo od října své hranice s Ruskem za pomoci protitankových zábran. V Lotyšsku začala na začátku listopadu cvičit dosud nejpočetnější mnohonárodní brigáda NATO.

Prezident Petr Pavel nepovažuje za šťastnou neúčast tuzemských vojáků na cvičení v Polsku nazvaném Koalicja 26.2. Česko by se mělo účastnit příprav na dobu po konci rusko-ukrajinské války, prohlásila ve středu hlava státu. V rámci dvoutýdenního cvičení armády jedenácti evropských zemí trénují, jak by byly schopné po skončení ruské agrese dohlížet na mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že Česko nedostalo na cvičení oficiální pozvánku. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že o neúčasti českých vojáků vláda nejednala. Podle něj jde o záležitost ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).

Rusko a Ukrajina se na trojstranných jednáních v Abú Dhabí dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců, tvrdí vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij. Výměny vězňů byly jednou z mála věcí, na kterých se válčící strany domluvily už při úterních jednáních. Medinskij rovněž tvrdí, že Moskva a Kyjev se přiblížily míru. Zeť prezidenta USA Jared Kushner uvedl, že „nejtěžší bude otázka územních sporů“. Kushner a vyslanec Steve Witkoff mají podle AFP ve čtvrtek odcestovat do Moskvy.

Slzy radosti, objetí, ukrajinské vlajky – před čtyřmi lety, 11. listopadu 2022, osvobodily ukrajinské obranné síly Cherson z ruské okupace. Náměstí Svobody se stalo místem setkání obyvatel města a ukrajinských vojáků. Obyvatelé Chersonu, kteří toho dne byli ve městě, se podělili o své vzpomínky a o to, jak se od té doby změnil jejich život.

Obyvatelé malé vesnice v oblasti Setomaa na jihu Estonska si musí zvykat na život mezi nově vyhloubenými protitankovými příkopy na soukromých pozemcích a státní hranicí. Místní mají obavy z odtoku vody do příkopů a z dostupnosti silnic.

Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA jednali v Abú Dhabí o výměnách zajatců a návratu Moskvou unesených ukrajinských dětí do vlasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách, dodal. Tématem jednání, které bude pokračovat ve středu, by měla být cesta k ukončení ruské války i budoucí systém evropské bezpečnosti. Analytici průlom nečekají. Někteří připomínají, že úpravy evropské bezpečnostní architektury požaduje Rusko, které si tak chce vytvořit sféru vlivu.

Poprvé po téměř pěti letech prodali soukromí těžaři na Ukrajině část plynu do zahraničí. V říjnu to umožnila ukrajinská vláda kvůli poklesu domácí poptávky. Jednou z největších zahraničních firem v oboru působících na Ukrajině je i česká společnost Moravské naftové doly. Nedávno podepsala memorandum o spolupráci se státní firmou Naftogaz. Nejvíce plynu česká firma zatím získává na západní Ukrajině. Ještě větší potenciál podle ní nabízejí východní regiony. Vláda povolila export hlavně kvůli tomu, že se poptávka továren jako hlavních odběratelů snížila. Mnozí po útocích buď zastavili nebo omezili provoz. Na komerčním trhu Ukrajiny tak vzniká přebytek, který mohou využít spotřebitelé ze zahraničí.

Kyjev čelí stále intenzivnějším ruským útokům. Jejich terčem se stávají obytné domy, energetická infrastruktura či mosty přes řeku Dněpr. Tisíce lidí proto preventivně přespávají v metru, a to i bez vyhlášeného leteckého poplachu. Výpadky elektřiny mezitím ohrožují provoz řady podniků. Jak se žije ve městě, kde ani vlastní domov nemusí znamenat bezpečí, a jak dlouho dokážou jeho obyvatelé fungovat v neustálé nejistotě, zjišťovala pro Reportéry ČT v Kyjevě Ilona Zasidkovyčová.

Čtyři a půl roku žil ukrajinský manželský pár tisíce kilometrů od sebe. Larysa Ryndovová několik měsíců po začátku ruské invaze utekla do Londýna, naopak její manžel Serhij se rozhodl zůstat v okupovaných Oleškách. Několik let přežíval ve městě, které bylo zaminováno a pod neustálou hrozbou dronových útoků. V Oleškách se humanitární krize bez dodávek elektřiny či možnosti topit neustále prohlubovala. Teprve nedávné příměří umožnilo, aby se pár shledal. Pětašedesátiletý Serhij patří mezi zhruba osm set lidí, kteří se během příměří z města evakuovali. Manžele, kteří ve shledání již ani nevěřili, teď čeká život v Anglii. Další jeden až dva tisíce lidí ale i po skončení příměří ve městě zůstávájí.

Německo požaduje, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Deník Financial Times (FT) to hodnotí jako ultimátum, protože Berlín jinak hrozí zablokováním jednání o budoucím rozpočtu sedmadvacítky. Podle FT a agentury AFP to vyplývá z dopisu německého kancléře Friedricha Merze předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.

„Tržiště tu bylo vždycky. Je to stálice, centrum všeho. Bylo skvělé ráno cestou na metro koupit něco k snídani. Když tu žijete a každý den se procházíte po okolí, máte pocit, že už všechny znáte a oni znají vás,“ říká Oksana Pavlenková, která si vybírá okurky u malého stánku na tržišti u zdí vyhořelého obchodního centra Kvadrat. Lukjanivka je jednou z nejstarších kyjevských čtvrtí a zároveň patří k těm, které válka zasáhla nejvíce. Významnou roli v tom hraje skutečnost, že se zde nachází továrna Artem, na kterou Rusové opakovaně útočili, a to již mnohokrát.

Ukrajina po nočních ruských úderech ohlásila v pondělí tři mrtvé a na tři desítky zraněných civilistů včetně dětí. Rusko dle portálu Ukrajinska pravda útočilo v Oděské, Poltavské, Charkovské či Záporožské oblasti. Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska, kde způsobily požár rafinerie, uvedl tamní gubernátor Alexandr Drozděnko.

Hranice poválečné Ukrajiny budou vypadat „trochu jinak“. V rozhovoru se stanicí CBS News to prohlásil americký prezident Donald Trump, který věří v brzkou mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, která se od té doby brání.

Moskva zaútočila dronem na záchranáře pracující na místě velkého pondělního ruského útoku na středisko humanitární pomoci v Komyšuvaše v Záporožské oblasti. Záchranáři nebyli zraněni, úder ale poškodil jejich techniku. Nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Oděsu, další zemřel na předměstí Dnipra. V Dněpropetrovské oblasti zůstalo po ruských náletech bez proudu přes půl milionu odběratelů.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro stanici RTL uvedl, že se evropské země, včetně Francie, zapojí do mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Za zprostředkování Spojených států amerických se jednání uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Dhabí. Ministr ale neupřesnil, která z dalších evropských zemí se rokování konkrétně zúčastní.

Noční ruský útok na Kyjevskou oblast zabil člověka, poškodil domy i energetickou infrastrukturu, uvedl šéf regionální vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě je šest zraněných, zasažené jsou obytné budovy, školka či most přes Dněpr. Ruská armáda útočila na Kyjev více než třiceti balistickými raketami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavním cílem byla energetika a že Moskva chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu. Ukrajinská armáda mezitím oznámila zásah ruského podniku vyrábějícího komponenty pro balistické a další střely.

Sedmadevadesátiletá Drahomíra Kovářová ze Zlína stále pravidelně cvičí v Sokole, ke kterému ji přivedli už v dětství. Zažila druhou světovou válku, bombardování Zlína i komunistické represe. Režim jí později bránil také v návštěvách dcery, která emigrovala do Spojených států. Na sokolské hodnoty nikdy nezanevřela.