Téma Ruská invaze na Ukrajinu strana 3 z 5

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Odblokování šedesáti miliard dolarů převážně vojenské pomoci pro Ukrajinu v americké Sněmovně reprezentantů je sice skvělá zpráva, Kyjev a jeho spojenci tím ale získají jen oddechový čas, upozornil bezpečnostní analytik Michal Smetana. Expert z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Interview ČT24 dodal, že tento zhruba rok je třeba využít k výraznému navýšení výrobních kapacit zbrojního průmyslu, přičemž hlavní odpovědnost je na Evropě. Pro Spojené státy totiž bude prioritou spíše situace v Indo-Pacifiku.

Ruské síly v pondělí odpoledne zničily televizní věž v Charkově na východě Ukrajiny. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na jiném místě v témže regionu si ruské ostřelování vyžádalo jeden lidský život.

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Enormní užívání dronů na Ukrajině, které postupně mění válečnou strategii, si začalo vybírat daň na jednom z nejmocnějších symbolů vojenské síly – tanku. Za poslední dva měsíce vyřadili Rusové z provozu pět z jednatřiceti tanků M1 Abrams americké výroby, které Pentagon loni na podzim poslal armádě okupované země, což potvrdil jeden z vysoce postavených amerických činitelů. Také Ukrajina se ovšem na používání dronů zaměřila. I proto, že se hlasování ve Sněmovně reprezentantů USA o balíčku další pomoci ve výši 61 miliard dolarů notně pozdrželo.

Pomoc od Spojených států by se měla k vojákům na Ukrajinu dostat už v řádu týdnů, mezi dodávkami by také podle zpravodaje ČT Jana Řápka měly být střely ATACMS, které mají dostřel až 150 kilometrů. Na frontě se ale dodávky projeví později. Munice, kterou pomáhá zprostředkovat česká iniciativa, by na Ukrajinu měla dorazit nejdříve v červnu. Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že Rusko se pokusí mezičas využít k útokům a získání dalších území. Prezident USA Joe Biden už ujistil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že jeho země urychleně poskytne Kyjevu významné balíky vojenské pomoci, jakmile Senát po Sněmovně reprezentantů schválí uvolnění dodatečných peněz na tento účel.