Téma Ruská invaze na Ukrajinu strana 5 z 5

Útok na ukrajinské Dnipro nepřežilo pět lidí, zraněny jsou desítky dalších, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho mrtvého a čtyři zraněné hlásí po ruských náletech také sousední Charkovská oblast. Útoky zaznamenala rovněž ruská strana, konkrétně černomořský přístav Novorossijsk, kde útočila skupina bezpilotních člunů. Podle tvrzení místních úřadů nezpůsobila významnější škody.

Česká republika poskytla Ukrajině od vypuknutí otevřené ruské agrese v únoru 2022 do konce letošního května vojenskou pomoc v hodnotě 6,75 miliardy korun. Veškerý materiál darovaný ze skladů Armády České republiky byl vždy vládou schválen v utajeném režimu, a to z bezpečnostních důvodů. Kabinet ale na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) odtajnil seznam darované pomoci.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (v přepočtu přes bilion korun). Nenašli však shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jakou navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Vedle obranné války pokračuje Ukrajina v odminovávání rozsáhlých oblastí. Od začátku ruské invaze už místní pyrotechnici vyčistili víc než třicet tisíc kilometrů čtverečních, území velké zhruba jako Belgie. Zbývá ale ještě nejméně sto čtyřicet tisíc kilometrů čtverečních území a vodních ploch, kde je životu nebezpečné se pohybovat. Jak v terénu zjistila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová, nejhorší je situace v Charkovské, Chersonské a také v Mykolajivské oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.