Téma Ruská invaze na Ukrajinu strana 4 z 5

V bojích na Ukrajině podle oficiálních údajů ministerstva zahraničí dosud padli čtyři Češi, nejméně pět se jich pohřešuje a jeden je v zajetí, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Zdůraznil, že skutečný počet padlých či pohřešovaných může být vyšší. Web iRozhlas.cz informoval o případu dobrovolníka z Plzeňska, který na Ukrajině padl letos na podzim. V úterý se s ním rozloučila rodina, přátelé a kolegové.

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

Ukrajina zasáhla v ruském přístavu Novorossijsku podvodními bezposádkovými plavidly ruskou ponorku třídy Varšavjanka (v kódu NATO označovanou třída Kilo) a prakticky ji vyřadila z provozu, uvedla ukrajinská tajná služba SBU. Moskva podle státní agentury TASS označila útok za pokus o sabotáž, který selhal. Žádné ruské plavidlo podle ní není poškozeno.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o nastupující vládě premiéra Andreje Babiše (ANO) složené z ministrů ANO, SPD a Motoristů, a jejím pondělním jmenování prezidentem Petrem Pavlem. Probrali také možnost konání voleb na Ukrajině, o které v úterý hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Svůj komentář hosté přidali rovněž ke stavu levice v Česku. Debaty moderované Klárou Radilovou se zúčastnili komentátor z týdeníku Echo Daniel Kaiser, designérka Anna Marešová, herečka Barbora Štěpánová, novinář a komentátor Jindřich Šídlo a advokát Tomáš Sokol.

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

Spojené státy plánují v Donbasu vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z části Doněcké oblasti, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Kdo by ho měl spravovat, zatím není jasné. Podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa bude plán složitý, ale bude dobře fungovat. Významem oblasti se zabývala Zóna ČT24.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.