Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) v pátek řekl, že příští týden bude omezeno shromažďování lidí hlavně ve volnočasových aktivitách. Mají kandidáti na hejtmana ve Středočeském kraji dostatek informací o vývoji situace a jak by postupovali v řešení koronavirové krize? Diskutovali o tom v debatě.
Spor o testování seniorů na koronavirus zdarma rozděluje Středočeský kraj. Hejtmanka Jermanová ho hájí, opozice kritizuje jako nebezpečný populismus
Předvolební debata: Středočeský kraj, 1. část (zdroj: ČT24)
„Už i my musíme řešit krizové situace v sociálních zařízeních, nemocnicích, ve školách, máme dostatek ochranných pomůcek, máme 9 odběrových míst, takže už v tom jedeme naplno,“ uvedla na úvod debaty dosavadní hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO.
Lídr ČSSD Robin Povšík si stěžoval na nedostatek informací o plánovaných opatřeních i přesto, že je členem celorepublikového krizového štábu. V pohledu na šíření koronaviru je ale optimistický. „Klesá nám reprodukční číslo a je to naděje, že se situace může zlepšit a nezkolabuje zdravotní systém,“ říká Povšík. Opatření považuje za důležitá pro ochranu zdravotního systému v republice.
S omezením počítá lídr kandidátky SPD Radek Rozvoral. „Nepřál bych si, aby se volnočasové aktivity zakazovaly venku, uvnitř bych to chápal,“ myslí si Rozvoral. Pokud by byl ve vedení kraje, chtěl by se postarat především o nejrizikovější skupiny občanů jako jsou senioři a zdravotníci, kteří by měli být vybaveni respirátory.
„Vláda selhala, zadlužila naši zemi o 500 miliard korun a ty promarnila. Nezvládla připravit hygienické stanice na to, aby zvládly trasovat všechny nakažené,“ kritizuje postup vládních stran Jiří Snížek (Piráti). Středočeský kraj není tak zalidněný jako Praha, je zde podle něj proto potřeba dělat i opatření podle zahuštěnosti sídel.
„Jsem zastánce tvrdších opatření, ale ta současná vnímám jako vytažená z kouzelnického klobouku,“ kritizuje Zdeněk Štefek kandidující za KSČM. Lidé by podle něj měli znát opatření dopředu, aby se na ně dokázali připravit. V rámci pandemického plánu by navrhl několik variant opatření v závislosti na závažnosti šíření epidemie. Kritizuje třeba i snížení počtu pracovníků hygien před více než 10 lety.
„Opět se ukázalo, že na stát se nedá spolehnout, mně se teď jako starostce oproti jaru nedostávají informace žádné, chodí mi excelová tabulka s počty nakažených a uzdravených v okresu a to je všechno,“ říká Petra Pecková za STAN, která je starostkou Mnichovic. Všechny podle ní nejvíc děsí zavření škol, chtěla by zajistit více odběrových míst ve Středočeském kraji.
Podle Martina Kupky z ODS by záchranáři v kraji potřebovali informace o volných kapacitách pro pacienty s covidem-19. „To bude klíčové pro zvládnutí situace, která pravděpodobně nastane, že budeme potřebovat více míst s plicními ventilátory,“ myslí si Kupka. Záchranáři by tak měli vědět, kam přesně pacienty zavézt. Lidé by podle něj potřebovali lépe informovat.
„V tuto chvíli vidím jako nejklíčovější, že nám kolabuje trasování, což je součást Chytré karantény. Pokud se nebude dařit trasovat, tak pak nebude dostatečná kapacita ve zdravotnictví,“ říká Jan Jakob (TOP 09 + Hlas + Zelení). V tuto chvíli je podle něj téměř tisíc nedotrasovaných případů a zaměstnanci kraje by mohli právě s tímto pomoci.
Podle Antonína Fryče z Trikolóry je potřeba, aby občané opět získali důvěru ve státní správu. Myslí si, že lidé už kvůli zmateným rozhodnutím vlády nevěří v její opatření. „V první vlně se tato země komplet zavřela, koronavirus se nešířil a utratili jsme 500 miliard, které teď těžko budeme dávat dohromady,“ kritizuje Fryč. Druhou vlnu by podle něj měli řešit odborníci a ne politici.
V červenci se opatření ve Středočeském kraji opět zpřísnila. Nemohla se konat například pouť v Křeseticích. Opatření nařídila Středočeská hygienická stanice kvůli ohnisku nákazy v obci Církvice. V okrese se kvůli tomu pro návštěvy uzavřely nemocnice a domovy pro seniory. Kutnou Horu, která je dlouhodobě lákadlem pro turisty, tak koronavirus poznamenal.
Ohniska nákazy se v kraji objevila hlavně ve školách, sportovních klubech a po konání kulturních akcí. Řada lidí podle hygieniků nákazu do regionu rozšířila z Prahy. Omezeny tak byly už v létě restaurace nebo bary půlnoční zavírací hodinou. Po Praze je teď Středočeský kraj nejvíce postiženým regionem.
Testy na covid-19 zdarma pro seniory
Současná hejtmanka Pokorná Jermanová (ANO) by se v případě potřeby šla otestovat do benešovské nemocnice. Postup má vyzkoušený z jara, kdy byla v karanténě. Při současné kapacitě testování v kraji a obsazenosti rezervačních systémů se ale člověk s podezřením na nákazu koronavirem může dozvědět výsledek testu třeba až za 9 dní. Hejtmanka by si podle svých slov šla stoupnout do fronty do nemocnice, pokud by neměla rezervaci.
„Ve chvíli, kdy kraj a paní hejtmanka psali na web, že odběrová místa jsou k dispozici až do 19 hodin a lidé se mohou jít otestovat po práci, tak se už příbramská nemocnice hroutila, neodebírala samoplátce a měla objednávkový systém na dlouhou dobu dopředu,“ reaguje Petra Pecková ze STAN. Kritizovala i to, že v krajských nemocnicích mají mít senioři možnost otestovat se rychlotestem zdarma.
Podle hejtmanky Jermanové z ANO kraj chtěl nabídnout všem seniorům stejnou možnost, protože se takto testují v sociálních zařízeních. „Znám případ, kdy byl žák poslán na test, několik hodin čekal v nemocnici a druhý den měl výsledek,“ brání kraj člen současné koalice Robin Povšík z ČSSD. „Hnát seniory bez příznaků, aby si vystáli frontu, je čistý populismus,“ myslí si Martin Kupka z ODS. Bude to podle něj pouze zátěž pro zdravotnický systém, chce k testům vysílat jen lidi s příznaky a kvůli trasování.
„Jsem přesvědčená, že senioři mají mít speciální péči, pod naším vedením ji vždycky dostanou a nejsou to zbytečné aktivity,“ stojí si za svým hejtmanka Jermanová.
Postup kraje z pohledu informování kritizuje Jiří Snížek z Pirátů. Robinu Povšíkovi z ČSSD vyčítá spoléhání se na informace z krizového štábu. Obcí je v kraji přes tisíc a všichni by podle něj měli být lépe informovaní.
„Selháváme v tom, že neinformujeme nakažené o tom, že jsou nakažení, to je ohromné selhání,“ říká Snížek. „Je zcela absurdní přetěžovat systém testováním, které není nezbytné,“ navazuje Jan Jakob (TOP 09, Hlas, Zelení). Nechce seniory stresovat testováním, ale spíš je ochránit kvalitními pomůckami.
„To, že má někdo zdarma testy, tak proto aby tam šel, to je úplně zbytečné,“ myslí si Antonín Fryč z Trikolóry. Nechce také, aby docházelo k potkávání lidí, kteří jdou na test, protože mají příznaky a těch, kteří test potřebují například preventivně pro cestu do zahraničí. „Musí se zvýšit počet testovacích kapacit,“ říká.
Podle Radka Rozvorala z SPD má Středočeský kraj horší lékařskou péči v místech, kde nejsou krajské nemocnice. „Zarazilo mě, že středočeské nemocnice mají třeba třikrát méně personálu na odděleních JIP a ARO, měli bychom dělat něco, abychom počty navýšili,“ komentuje Rozvoral.
Robin Povšík z ČSSD, který se podílí na současné vládě v kraji, vyzdvihuje péči o seniory v pobytových zařízeních, kde v současnosti narůstá počet případů onemocnění. Martin Kupka z ODS v tomto varuje před nedostatkem personálu, který by se o seniory staral.
Podle Zdeňka Štefka z KSČM už je nyní v kraji akutní nedostatek personálu ve zdravotnictví a sociálních službách, protože mezi nimi rostou počty nakažených. „Už v současnosti pracují nad rámec zákonných podmínek, myslím, že je prostor pro dobrovolníky a zapojení Českého červeného kříže,“ říká Štefek.
Předvolební debata: Středočeský kraj (zdroj: ČT24)
Místo seniorů by chtěl Jiří Snížek z Pirátů testovat personál jejich domovů. Bylo by to podle něj lepší využití peněz. To se nyní podle hejtmanky Pokorné Jermanové z ANO děje a kraj má i připravené záložní plány, pokud by došlo v nějakém sociálním zařízení k nákaze.
Jan Jakob (TOP 09, Hlas, Zelení) kritizuje i nejednoznačnost semaforu, který má v jednotlivých okresech ukazovat závažnost nákazy. „Je to, jak kdyby v Příbrami zelená na křižovatce znamenala, že můžeme jet a v Benešově už ne. Semafor už příliš nefunguje,“ myslí si. Kritizuje vládu za promrhání času, prostředků a populismus. „Zdravotníky teď přetížíme a když je budeme potřebovat nejvíc, tak nebudou a celé se nám to zhroutí, jak domeček z karet,“ varuje Jakob.
„Měli bychom být vždycky o krok dopředu, říkat, že až to nastane, tak to vyřešíme, to si myslím, že už je hodně pozdě,“ říká Antonín Fryč z Trikolóry. Chtěl by, aby kraj měl plán například na stavbu mobilních nemocnic a ochranu zdravotníků. „Pokud se nám nakazí, tak vůbec nebudeme potřebovat nemocnice, protože tam nebude mít kdo sloužit,“ uzavírá.
Podobné otázky podle Robina Povšíka z ČSSD teď řeší republikový Ústřední krizový štáb.
„Musíme udělat všichni maximum pro to, abychom měli co nejméně hospitalizovaných, co nejméně mrtvých, nedělat si z toho politickou kampaň jako někteří politici a hlavně nedělat tomu viru reklamu,“ zakončuje Robert Rozvoral z SPD.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků průzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.