Středočeský kraj je výjimečný svojí geografií – uprostřed má Prahu, která však není jeho součástí. Hlavní město přitom má na život v kraji mimořádný vliv. Například žádný jiný region se nepotýká s tak intenzivní dopravou. Praha přitom nemá dokončené obchvaty, a tak se část zátěže, kterou by měly pobrat, přenáší do okolních obcí. Doprava byla i jedním z témat poslední debaty ČT24 s lídry do krajských voleb.
Že všechny cesty vedou do Prahy, platí v Čechách snad ještě více než ve starém impériu o Římu. Pomineme-li krátký úsek D35, všechny již postavené dálnice v Čechách směřují do Prahy, a tedy přivádějí desetitisíce aut denně i do Středočeského kraje. „Největší problém ve Středočeském kraji je velká intenzita dopravy. Je tady velká míra urbanismu,“ zdůraznil Martin Höfler z Fakulty dopravní ČVUT.
A protože infrastruktura zdaleka není dokončena, mnoho z nich končí místo kapacitních dálnic na regionálních silničkách, které procházejí obcemi, jejichž obyvatelé ovšem na takový provoz vůbec nejsou zvědavi.
Velmi problematická je silnice II/101 na jihovýchodě Prahy, která vede zhruba po trase, na které by měla stát dosud chybějící část Pražského okruhu. Obce, kterými silnice prochází, se sice v posledních letech domohly rozmístění zákazových značek, díky kterým ubylo projíždějících kamionů, stále ale třeba městysem Škvorec projíždějí čtyři tisíce osobních aut denně. Krajská silnice přitom nemá přechody, chybějí i chodníky. Starosta proto volá po obchvatu. Protože jde o silnici II. třídy, musel by jej financovat kraj.
Krajský úřad přitom musí platit také opravy silnic, které ničí těžká nákladní doprava. Ne všude zmíněné zákazové značky jsou a kamiony si po krajských silnicích zkracují trasu, případně se výhybají zpoplatněným úsekům státních silnic a dálnic. Kraj dává na údržbu silnic II. a III. třídy, které mu patří, přibližně 1,5 miliardy korun ročně. Spravuje 8650 kilometrů silnic, v posledních letech nechal opravit asi osminu této délky.
Doprava není ale jenom otázka silnic. Železniční doprava v jednotlivých částech Středočeského kraje má přitom velmi rozdílnou podobu. Z Prahy na východ nebo na jih vedou modernizované tratě, směrem na západ se nyní s velkými obtížemi modernizuje, ale například tratě spojující Prahu se dvěma největšími městy Středočeského kraje – Kladnem a Mladou Boleslaví – jsou v tristním stavu. Jsou pomalé, jednokolejné, neelektrizované, bez větší nadsázky řečeno ve stejném stavu jako za císaře pána.
Kraj slouží jako ubytovna pro Prahu, řada obyvatel se ale v obcích nepřihlásila
Sousedství s Prahou se také projevuje na rozvoji Středočeského kraje. Obce, které leží bezprostředně za hranicemi hlavního města, se v posledních dvou desítkách let raketově rozrůstají. Například v Květnici se od roku 2000 zdvacetinásobil počet obyvatel i domů. Zázemí tomu však neodpovídá – není obchod, nejsou lékaři, chybí i jiné služby a infrastruktura. Podařilo se sice otevřít školku, ale škola zatím chybí.
Situaci komplikuje fakt, že jen část obyvatel je v obci hlášená. Z nátoku na čistírnu vyplývá, že v Květnici žije asi 3500 lidí, formálně je ale nahlášen jen poloviční počet. Na jedné straně je pádný argument, že je potřeba mít trvalou adresu jinde právě kvůli chybějící škole. Na druhé straně ale radnice dostává peníze z daní podle počtu obyvatel, a když se polovina reálných obyvatel v obci nepřihlásila, na investice není tolik peněz. „Když polovina chybí, tak jsou to velké finanční prostředky – okolo šesti, sedmi milionů ročně,“ poukázala místostarostka Lenka Houžvičková.
Některé obce u Prahy již začaly výstavbu regulovat. Nové domy mohou vznikat až poté, co vznikne klíčová silnice nebo škola.
Témata pro volební lídry
Dopravní potíže i rozvoj obcí byly i tématem předvolební debaty ČT24. Diskutující se do ní nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října. Voliči budou ve Středočeském kraji vybírat mezi kandidáty šestnácti politických uskupení. Lídři, kteří se páteční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.
