Pracují v hutním průmyslu i sociálních službách. Někteří bývalí zaměstnanci karvinských dolů ale své místo ještě hledají

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Čtyřiatřicetiletý Josef Eliáš se nyní vrací ke svému původnímu řemeslu. Dříve se živil jako klempíř. Nyní tíhne ke zpracování dřeva. Mezi tím ho ale živil důl. „Začínal jsem tam v roce 2009 a skončil jsem v roce 2021. Myslel jsem si, že to bude stabilní práce,“ řekl.

Stejně jako on se po zavření karvinských dolů podle mluvčí OKD Nadi Chattové vrací ke svým prapůvodním profesím i další. „Většina klientů měla zájem o uplatnění ve svém oboru. V případě, že to již nebylo možné, využívali rekvalifikační kurzy nebo při hledání nového pracovního uplatnění vycházeli ze svých koníčků či dovedností získaných v osobním životě, jako je povolání řidiče, ošetřovatele nebo pečovatele“.

Podle ní byl největší zájem o služby tohoto projektu, který pomáhá bývalým horníkům najít nové uplatnění, v období před ukončením pracovního poměru zaměstnanců. „Naši lidé mají možnost se registrovat do programu Nová šichta taktéž půl roku od ukončení pracovního poměru. Tuto možnost také využili. Naši personalisté v Nové šichtě pomáhali necelým šesti stům zaměstnanců, aktuálně se věnují zbývajícím 120 lidem,“ vyčíslila.

Přechod má bývalým horníkům usnadnit i uzavřená spolupráce mezi programem a potenciálními novými zaměstnavateli. 

Profesi řidiče zmínil spolu s dělnickými pracemi jako nejčastější u bývalých horníků také ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě Petr Prokop. Dodal, že zájem o tyto lidi jeví primárně firmy z odvětví zpracovatelského průmyslu. „Nejčastěji z oblasti výroby základních kovů a hutního zpracování kovů. Klienti našli pracovní uplatnění především jako dělníci ve výrobě, elektrikáři, mechanici, zámečníci, řidiči, skladníci nebo vrátní, truhláři nebo pracovníci v sociálních službách,“ přiblížil Prokop.

I přes možnost pomoci ale horníky provázel strach z neznáma. „V životě jsem tohle nemusel řešit, že bych musel na úřad práce nebo žádat o podporu. Byl jsem zvyklý od svých 21 let pracovat v dole,“ nechal se slyšet jen pár měsíců před uzavřením dolů Robert Dimun.

Rozšířený řidičák i kurz svařování

K tomu, aby si našli nové zaměstnání, byla často potřeba rekvalifikace. „Zde jsme od počátku úzce spolupracovali s Úřadem práce ČR, který zřídil na všech lokalitách své mobilní pracoviště, kde měli zaměstnanci možnost získat veškeré informace týkající se jejich registrace a poskytovaných služeb,“ uvedla Chattová.

Důležitou roli při rekvalifikaci ale hrají podle Prokopa nejen dovednosti a zájem klienta, ale také aktuální nabídka volných pracovních míst. „Tedy aktuální situace na lokálním trhu práce a pravděpodobnost, že daný klient po absolvování kurzu získá nové uplatnění,“ přiblížil.

On-line kurzy

Podobu rekvalifikačních kurzů výrazně ovlivnila covidová pandemie. Mobilní poradenská střediska vloni fungovala za zpřísněných bezpečnostních a protiepidemických podmínek. „Kvůli protiepidemickým opatřením byly na začátku roku 2021 dočasně utlumeny rekvalifikační kurzy,“ podotkl Prokop. Dodal ale, že kde to je jen trochu možné, podporuje úřad práce kurzy v on-line podobě.

Podle něj se v rámci Moravskoslezského kraje během uplynulého roku 874 uchazečů a zájemců o zaměstnání zúčastnilo některého z rekvalifikačních kurzů, které hradil Úřad práce ČR. „Dalších 941 lidí absolvovalo rekvalifikaci zvolenou. Nejčastěji to byly v loňském roce v tomto regionu kurzy zaměřené na získání řidičských průkazů, včetně profesní způsobilosti, kurzy pro pracovníky v sociální a zdravotní oblasti, svářečské kurzy a kurzy účetnictví,“ vyjmenoval.

Vysvětlil, že pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se rozhodují zejména lidé s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou i se základním vzděláním. „Z hlediska věku pak převažují účastníci od čtyřiceti do 54 let věku. V roce 2021 poskytl Úřad práce ČR v rámci Moravskoslezského kraje na rekvalifikace 17 928 tisíc korun. Částka zahrnuje i prostředky z Evropského sociálního fondu,“ uvedl Prokop.

Odcházejícím zaměstnancům úřad nabídl podporu například prostřednictvím projektu Outplacement. Ten je zaměřený mimo jiné na rekvalifikační kurzy a následnou podporu zaměstnávání v získané odbornosti. Poskytuje tak pomoc lidem, kterým hrozí ztráta práce, i zaměstnavatelům, kteří propouštěné lidi zaměstnají, případně je budou chtít vzdělávat.

„Současně (projekt – pozn. red.) provozoval na třech místech v prostorách zaměstnavatele – Doly ČSM, Darkov a ČSA – mobilní poradenská střediska,“ doplnil Prokop.

Nezaměstnanost v regionu

Konec těžby však dopadl nejen na bývalé pracovníky, ale projevil se také na zaměstnanosti v regionu. Podíl nezaměstnaných k 31. lednu roku 2022 podle Prokopa meziročně vzrostl o 0,1 procentního bodu. „V evidenci Kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR v Karviné bylo ke konci ledna 2022 celkem 14 093 uchazečů o zaměstnání, což je meziročně o 26, tedy 0,2 procenta osob více,“ vyčíslil.

Za posledních osm měsíců roku 2021 ale počet nezaměstnaných klesal. „Za první čtyři měsíce minulého roku se počet nezaměstnaných osob zvýšil asi o 1700, od května však došlo k obratu a kromě dvou nepatrných navýšení v červenci a prosinci jejich počet do konce roku 2021 již klesal,“ dodal Prokop.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je od roku 2018 stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko. OKD se totiž předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i vlastní předluženosti, insolvenční návrh na sebe v roce 2016 podala sama firma. Těžbu tak postupně ukončuje, protože se nevyplácí.

Před ohlášením ukončení těžby v dolech Darkov a ČSA naposledy koncem listopadu 2019 uzavřela Důl Lazy v Orlové na Karvinsku. V provozu zůstávají už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih. Zavření se ale plánuje i tam. Útlum dostal na starosti státní podnik Diamo, který postupně začal přebírat některé části podniku OKD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Ozbrojený muž z Havířova, který se zabarikádoval v bytě, je po smrti

Policie v Havířově zasahovala proti ozbrojenému muži, který se zabarikádoval v jednom z bytů. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že muž je již po smrti a nikomu nehrozí žádné nebezpečí. Střelec je podezřelý z trestného činu pokusu o vraždu. Na místě byl zraněn policista, není v ohrožení života, oznámil krajský policejní šéf Tomáš Kužel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Útoků na zdravotníky přibývá. Nemocnice posilují ochranu personálu

Slovních i fyzických útoků na personál v nemocnicích přibývá. Zdravotníci to přičítají bolesti a strachu, které lidé v danou chvíli prožívají, ale také vlivu návykových látek. Například ve Fakultní nemocnici Plzeň se počet případů za posledních pět let ztrojnásobil. K incidentům dochází nejčastěji na akutních ambulancích, například na urgentním příjmu. Nemocnice proto zavádí opatření na ochranu personálu a zaměstnance dlouhodobě školí ve spolupráci s policií i s využitím virtuální reality.
23. 2. 2026

VideoBaterie v elektrokoloběžce vybuchne a zapálí byt, popsali hasiči sílící trend

Hasiči ze severní Moravy upozorňují na specifický sílící trend – přibývá bytů zapálených po výbuchu baterií v elektrokoloběžkách. Podle nich je nejčastější příčinou výbuchu a požáru neodborná manipulace nebo nevhodné skladování. „Ty baterie nemají rády vlhko, nulové a záporné teplotní hodnoty,“ sdělil náměstek pro prevenci moravskoslezských hasičů Miloš Střelka. Podle něj je potřeba koloběžky ideálně skladovat pod kamerovým dohledem s autonomní detekcí. V loňském roce zasahovali moravskoslezští hasiči celkem u dvaceti požárů elektrokoloběžek. Zraněno nebo evakuováno při nich bylo okolo stovky lidí. Celkem v roce 2025 hasiči vyjížděli k největšímu počtu požárů v domácnostech za poslední dekádu. Bylo jich přes 3,5 tisíce. Nejčastěji vznikly z nedbalosti.
21. 2. 2026

Za rasistické urážky romských dětí ve vlaku policie nikoho neobvinila

Pražští kriminalisté odložili případ, kdy měly romské děti čelit ve vlaku rasistickým urážkám ze strany ostravských fotbalových fanoušků. Policii se nepodařilo prokázat, že šlo o trestný čin, a nikoho neobvinila, sdělil ČT mluvčí pražské policie Jan Daněk. K incidentu došlo loni v listopadu, nadávky mířily k malým romským fotbalistům z organizace Mongaguá.
19. 2. 2026

Soud snížil investičnímu podvodníkovi z Přerova trest

Olomoucký vrchní soud snížil o rok na sedm let trest vězení padesátiletému Aleši Vrubelovi z Přerova za investiční podvody, ve kterých přišlo podle rozsudku přes dvě stě lidí o zhruba 191 milionů korun. Podle verdiktu se nesmí také sedm let věnovat investiční činnosti. Jeho obchodní společnost dostala již dříve zákaz činnosti na dvanáct let. Vrubel tvrdil, že nikoho nepodvedl. Soud mu uložil i trest propadnutí majetku a povinnost náhrady škody.
18. 2. 2026

Inspekce znovu potrestala firmu za znečištění Odry

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) opět uložila pokutu firmě BorsodChem MCHZ za znečištění Odry v prosinci předminulého roku. Firma se podle mluvčí inspekce znovu odvolala. Případ tak bude opět řešit ministerstvo životního prostředí (MŽP). Poprvé ČIŽP pokutu udělila minulý rok v září, v prosinci ale ministerstvo rozhodnutí zrušilo. Podle inspekce měla firma vypouštět do řeky kyanid a zinek, které mohly v prosinci roku 2024 otrávit desítky ryb.
16. 2. 2026

Po celé republice se konaly akce na podporu prezidenta Pavla

Ve městech i menších obcích se odpoledne sešli lidé podporující prezidenta Petra Pavla v jeho sporu s vládní stranou Motoristé. Akci inicioval spolek Milion chvilek. Lidé dorazili například na brněnské náměstí Svobody, dopravní podnik kvůli davu musel odklonit tramvajovou dopravu z náměstí, ale shromáždění byla i v Olomouci či Ostravě. Navazují na pražskou demonstraci z 1. února na Staroměstském a Václavském náměstí.
15. 2. 2026Aktualizováno15. 2. 2026

V noci napadlo až patnáct centimetrů sněhu, problémy v dopravě měl Moravskoslezský kraj

Na jihu Čech a východě Moravy a Slezska přes noc napadlo místy až deset centimetrů sněhu, v Beskydech i kolem patnácti centimetrů, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který před vydatnějším sněžením v těchto oblastech varoval. Nový sníh v neděli ráno komplikoval dopravu hlavně v Moravskoslezském kraji, řidiči ale museli být opatrní také v dalších krajích. Někde se tvořily sněhové jazyky. Na Klatovsku se převrátil sypač.
15. 2. 2026Aktualizováno15. 2. 2026
Načítání...