Pandemie koronaviru dopadla na lázeňský sektor v Karlovarském kraji. Lídři kandidátek pro říjnové krajské volby hovoří o nutnosti rozšířit záběr regionu, aby na lázeňství nebyla jeho ekonomika tolik závislá. Pomoci by tomu mohlo vysokoškolské vzdělání, které má v kraji udržet mladé a vzdělané lidi. Uchazeči o hejtmanství diskutovali také o tom, jak do západního cípu Česka přilákat turisty.
Účastníci debaty hodnotili pomoc státu ekonomice zasažené koronavirovou pandemií. Podle Evy Valjentové (KSČM) byla chaotická a subjekty nevěděly, jak pracovat například s lázeňskými vouchery. „Proto se taky spousta hotelů a zařízení do podpor nezapojila,“ vysvětluje.
Karla Maříková (SPD) má za to, že opatření přišla ze strany státu pozdě a nedosáhla na menší subjekty, které by pomoc potřebovaly.
„Město dřív než stát muselo reagovat v rámci voucherů a dalších pobídkových aktivit,“ zdůrazňuje Josef März (VOK – Volba pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci). Voliči podle něj často nedokážou rozlišit pomoc, která přichází od státu, od té, kterou připravuje kraj či obce.
S tím souhlasí Petr Kulhánek (STAN společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09). I podle něj města zareagovala na ekonomickou krizi rychleji než stát. Pomoc vlády hodnotí Kulhánek jako pozdní a částečnou.
Opačný názor zastává Petr Kubis (ANO), podle nějž stát pomohl okamžitě. Doplňuje také, že jeden z podpůrných programů zastupitelé schválili v pondělí. „V pondělí, to je od března opravdu pozdě,“ reagoval Kulhánek.
Dle Josefa Janů (Piráti) se opatření na podporu ekonomiky dala dělat rychleji, ale nikdo na situaci nebyl připravený, tudíž pomoc přichází postupně. „Myslím si, že pomoc přichází průběžně a bude využitá,“ věří kandidát.
Karel Jakobec (Koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků) zdůrazňuje, že lázně se ocitly v jiné situaci než další rekreační a ubytovací zařízení. Majitelé penzionů si podle něj mohli mnout ruce, protože Češi trávili dovolené v tuzemsku. Lázním ale dle Jakobce chybí cizinci, které Češi nejsou schopni zastoupit, jelikož chtějí trávit dovolenou s dětmi a lázně jsou příliš drahé.
Michal Červenka (ČSSD) apeluje především na pomoc zaměstnavatelům, jelikož v kraji je potřeba udržet 11 tisíc pracovních míst v cestovním ruchu. Pokud ta zaniknou, budou znovu vznikat jen těžko, varuje kandidát.
Petr Ajšman (Zdraví Sport Prosperita) celou pomoc zpochybňuje. Podotýká, že podnikatelé – například restauratéři či hoteliéři – musí odpuštěné nájmy splatit do konce roku. Je podle něj dobře, že stát podpořil hoteliéry, některé restaurace a živnostníky, ale ti nakonec stejně budou platit z vlastní kapsy, dodává.
Lídři chtějí lákat turisty nejen lázněmi, ale také cyklostezkami či adrenalinem
Maříková (SPD) chce v příštím volebním období zlepšit propagaci lázní v Karlovarském kraji v tuzemsku i ve světě. Kraj by podle ní měl také lépe komunikovat s hoteliéry a znát jejich požadavky.
Navýšit zdroje pro cestovní ruch hodlá též Kulhánek (STAN společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09), který zdůrazňuje nutnost investic. „Tato sezona ukázala slabá místa v turistické infrastruktuře, která potřebují posílit a dovybavit, ať jsou to parkoviště, další cyklostezky,“ jmenuje.
Janů (Piráti) chce větší návštěvnosti kraje dopomoci osvětovou kampaní a marketingem. „Osvěta je o tom, že jako obyvatelé Karlovarského kraje příliš nevyužíváme toho, co máme doma. Máme tu prameny, za kterými se jezdí z celého světa,“ dává za příklad.
Propagace regionu by měla být „ofenzivnější“ dle Jakobce (Koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků), který se chce soustředit i na jiná lákavá místa, nejen lázně. „Lidi začínají objevovat Krušné hory, už to není jen Šumava a Krkonoše,“ uvádí možné turistické cíle a mluví také o rozličných aktivitách jako cyklistice či vodáctví.
Podobný optimismus ve vztahu k turistickým lákadlům ale nesdílí März (VOK – Volba pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci), který dle svých slov nezaznamenal v Česku reklamy na krásy Karlovarského kraje. Chtěl by dosáhnout toho, aby turisté zůstávali v regionu déle. S tím cílem chce posílit infrastrukturu, například cyklostezky. Zdůrazňuje také, že například Sokolovsko už není mrtvou krajinou.
Valjentová (KSČM) chce především řešit krizi, která přijde s útlumem těžby uhlí. „Pojímáme dnešní dobu jako šanci připravit nové věci,“ shrnuje program karlovarských komunistů a pokračuje: „Je otázka, jestli nejsme trochu zamrzlí, jestli nemůžeme v rámci lázeňství rozšířit další služby, které by vykryly další podobné krize a zmírnily jejich dopad.“
Lídr krajské buňky hnutí ANO Kubis přislíbil brzké zveřejnění programu a dodal, že tiskovou konferenci k němu pořádal na počátku září. Program se chystá zveřejnit také ČSSD – podle Červenky by k tomu mělo dojít ve čtvrtek. Sociální demokraté chtějí řešit zaměstnanost a transformaci regionu, která má připravit kraj na dobu pouhelnou.
Má být v kraji vysoká škola? Mladí odcházejí studovat jinam a málokdy se vrátí
V polovině září hodlá zveřejnit program také Ajšman. Zdůvodňuje to tím, že voliči se budou rozhodovat krátce před volbami. Hlavním bodem Zdraví Sportu Prosperity je změna statutu karlovarské krajské nemocnice v nemocnici fakultní. „Karlovarská krajská nemocnice je téměř 400 milionů v minusu, dlouhodobě nevykazuje dobrou zdravotní péči,“ upozorňuje Ajšman.
Proti jeho slovům se ohradil März (VOK – Volba pro kraj s podporou hnutí Karlovaráci), podle nějž jde o podpásový útok vůči lékařům. „Co se týče fakultní nemocnice, to má své atributy, to není realita,“ konstatuje s tím, že jednou z podmínek je například návaznost zařízení na vysokoškolskou instituci.
Podle Ajšmana je do celého projektu lékařská fakulta zakomponována. Kandidát chce svým záměrem bojovat proti odlivu lidí – když prý student odjede do Plzně nebo Prahy, málokdy se do regionu vrací.
Dle Valjentové (KSČM) je nesmysl, aby měl Karlovarský kraj vlastní vysokou školu – je na to prý moc malý. „Jde o to, abychom mladým lidem byli schopni nabídnout zajímavou, kvalifikovanou práci, aby se chtěli vracet,“ přidává svůj pohled komunistická kandidátka s tím, že mladí lidé se nemají v regionu jak uplatnit. Důraz chce dát na výzkum a vývoj a podotýká, že nemá smysl, aby se v kraji učil jiný obor než cestovní ruch.
Kubis (ANO) zdůrazňuje, že v Karlovarském kraji sídlí pobočky pedagogické a ekonomické fakulty Západočeské univerzity. Kraj podle něj jedná o dalších pobočkách zdravotnických studií, protože takové obory se týkají lázeňství. „To jsou přesně předměty, které by měly být pro Karlovarský kraj unikátní,“ míní. Zdůrazňuje také potřebu jít jinou cestou kvůli útlumu těžby uhlí, lákat je prý třeba nové investory. Za příklad dává projekt polygonu BMW.
Ajšman (Zdraví Sport Prosperita) se ptá, kolik bude v uvedeném podniku pracovat Čechů, přičemž Kubis připouští, že v první fázi „přijdou mozky z Německa“. Janů (Piráti) upřesňuje, že v polygonu má pracovat celkem 750 lidí, z nichž třetina přijde z Německa. Dodává, že regionu vysokoškolské prostředí chybí a musí na tom pracovat.
Ani podle Kulhánka (STAN společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09) není správné, že Karlovy Vary jsou jediným českým krajským městem, které nemá univerzitní vzdělání. „Je to nezbytné proto, aby mladí lidé, kteří dnes chodí studovat jinam, měli možnost studovat v Karlových Varech, potažmo obory, které k nám patří,“ věří. Lázeňství podle něj může přežit koronavirus, ale může mít v budoucnu problém s nedostatkem kvalifikovaného personálu.
Červenka (ČSSD) upozorňuje, že bude-li se kraj spoléhat pouze na lázeňství, další krize může mít likvidační dopad. „Určitě využít jiných nabídek, které Karlovarský kraj má. Hrady, zámky a vybudovat infrastrukturu do odlehlejších lokalit,“ jmenuje kandidát ČSSD a hovoří také o možnosti přilákat mladé turisty na adrenalinové zážitky či nové cyklostezky.
Kraj podle Janů (Piráti) jedná o tom, aby si projekty rozšiřující možnosti v regionu mohl dovolit. „Celkově se mluví řádově o sedmdesáti miliardách, které by měly pomoci v rámci tranzitního fondu třem strukturálně postiženým krajům,“ nastiňuje s tím, že Karlovarsko se snaží získat co největší díl z těchto prostředků.
Kulhánek (STAN společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09) konstatuje, že komplexní nabídka relaxačních a sportovních aktivit je konkurenční výhodou Karlovarského kraje.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
