Schodek až 390 miliard korun chystá pro příští státní rozpočet ministerstvo financí

Nahrávám video

Ministerstvo financí počítá pro příští rok s maximálně možným schodkem státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun, zjistila ČT. Velká část opozice tak vysoká čísla kritizuje a vytýká vládě, že před volbami místo úspor chystá další výdaje. Například růst důchodů nad navýšení dané zákonem.

Současná vláda předpokládá, že rodičovský příspěvek nechá v příštím roce zmrazený. Zároveň neporostou ani další dávky, jako je nemocenská, podpory v nezaměstnanosti nebo životní i existenční minimum. „To je změna zákona a tam v tuto chvíli nic nového neplánujeme,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí, místopředsedkyně vládní ČSSD Jana Maláčová. 

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak pro příští rok navrhuje zmrazení platů státních úředníků a seškrtání některých provozních výdajů o 5 až 10 procent. 

Přesto podle informací ČT plánuje resort navrhnout pro příští rok schodek státního rozpočtu ve výši 390 miliard korun. Celé veřejné finance (tedy včetně například rozpočtů územních samospráv či zdravotních pojišťoven) by měly podle aktuální prognózy ministerstva financí hospodařit o 20 miliard lépe. Samotná ministryně zatím přesné číslo tají.

Deficit na rok 2022 nepůjde pod 300 miliard, uvedla Schillerová. A dodala, že by se velmi ráda chtěla vejít pod 400 miliard.  

Koalice sice poprvé projedná rozpočet na rok 2022 až příští středu, už teď je ale jasné, které výdaje porostou. Dalších 10 miliard požaduje pro armádu Ministerstvo obrany. Miliardy navíc půjdou na vyšší platy učitelů. Zdravotnictví má dostat až 15 miliard díky růstu plateb za státní pojištěnce. Mezi 16 a 25 miliardami pošle vláda navíc na důchody. Právě na růstu penzí se chce koalice dohodnout příští týden.

„Zkrátka životní náklady našich důchodců stále stoupají a je potřeba je dorovnávat,“ řekl k tomu premiér a šéf vládního ANO Andrej Babiš. 

Opozice by chtěla mnohem menší schodek

Například pravicová opozice a Piráti však považují v době stamiliardových schodků vládní plán na vyšší než zákonný růst důchodů za předvolební populismus. „Je vidět, že vláda Andreje Babiše celých sedm let úplně kašle zejména na výdaje státního rozpočtu. Já si myslím, že příští rok bychom mohli mít ten schodek kolem 250 miliard,“ zmínil předseda poslaneckého klubu ODS a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura. 

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky by se měl schodek pohybovat kolem 150 miliard korun. A místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) soudí, že zásadní je, aby se vláda trochu uskromnila v předvolebním rozdávání.

Komunisté naopak navrhují víc zdanit bohaté lidi i firmy. „My mluvíme o progresivitě daní. Ale v každém případě se bude muset s daňovým mixem pracovat,“ řekla předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). 

O rozpočtu rozhodnou až nově zvolení poslanci

Česká vláda poprvé projedná státní rozpočet na rok 2022 v červnu. Celé léto pak budou jednat jednotliví ministři se šéfkou státních financí o tom, kolik peněz dostanou jejich rozpočtové kapitoly.

Do Poslanecké sněmovny musí vláda předložit návrh státního rozpočtu na rok 2022 do konce září. O schválení nejdůležitějšího zákona roku už ale budou rozhodovat poslanci, kteří vzejdou z voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 15 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...