Evropská unie otevře dveře Kanadě, aby se stala prvním přidruženým členem Unie, řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v projevu před kanadským premiérem Markem Carneym. Hovořila také o rodící se silnější a nezávislé Evropě v otevřeně nepřátelském světě. Šéfka EK dále slíbila, že Unie dodrží klimatické cíle a sníží závislost na Číně. Komise také navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů a zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let.
Subjekty se statusem „přidružený člen“ zakládající smlouvy EU dosud neupravují. Oznámení von der Leyenové představuje významný posun v politice EU. Ta se v minulosti zdráhala zavádět flexibilní kategorie a členské státy reagovaly vlažně na květnový návrh Německa, aby se Ukrajina stala přidruženým členem jakožto mezikrok k plnému členství, píše agentura Reuters. Oznámení proto nyní překvapilo členské země a znepokojilo jejich vlády ohledně možných kompromisů, uvedl server Politico.
Kanada je nejen zásadním obchodním partnerem, ale vnímá dnešní svět podobným pohledem, prohlásila šéfka unijní exekutivy. „Partnerství představují pro Evropu strategickou volbu. Zároveň však reagují na trhliny v mezinárodním systému založeném na pravidlech,“ konstatovala von der Leyenová.
„Na svět se díváme stejnýma očima: od umělé inteligence po změnu klimatu, od Arktidy po geopolitiku. A držíme při sobě: pokud jde o Ukrajinu, obranu, suroviny či dodavatelské řetězce. Především však...Evropa a Kanada věří v demokracii,“ dodala. Podle Carneyho se nyní konají rozhovory o prohloubení partnerství v klíčových oblastech.
Šéfka EK sdělila, že EU a Kanada budou spolupracovat v celé řadě odvětví, od výroby přes umělou inteligenci a kritické suroviny až po energetiku. „Vytvoříme technologické spojenectví. Propojíme naše obranné průmyslové základny. Z Arktidy učiníme vlajkovou loď našich společných projektů,“ řekla.
Von der Leyenová rovněž zdůraznila, že „toto partnerství není namířeno proti nikomu jinému“. Zřejmě se tak snažila vyhnout možnému konfliktu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Minulý měsíc totiž ztroskotala americko-kanadská obchodní jednání, což vyvolalo sérii vzájemných odvetných opatření v oblasti cel.
Podle šéfky EK je třeba budovat nezávislou Evropu, která má sílu jednat. EU nesmí dovolit, aby demokracii podkopávaly loutky autoritářských režimů, zdůraznila von der Leyenová. „Pohrdají našimi hodnotami a chtějí rozbít naši evropskou jednotu. Nenechme se proto pouze zatlačit do defenzivy. Bojujme společně za naši evropskou myšlenku,“ dodala.
Unie podle ní čelí otevřeně nepřátelskému světu. „Na našem kontinentu zuří územní útočná válka; další konflikty vypukly v našem sousedství. Globální konkurenci formuje boj o průmyslové kapacity. A souboj narativů se snaží oslabit důvěru v Evropu,“ varovala předsedkyně Komise. Osud Evropy ale podle ní musí zůstat v rukou Evropanů.
Reakce na hybridní útoky
Von der Leyenová se věnovala také sílícím hybridním hrozbám. EU potřebuje mechanismus podobný NATO, který by jí umožnil lépe reagovat na dronové incidenty, sabotáže a kybernetické útoky v Evropě, prohlásila.
Zopakovala, že při útoku na letiště v Lipsku byl použit materiál vojenské kvality a jednalo se o úder provedený ruskými agenty na evropské půdě. „Útok nejen na jeden členský stát, ale na celou naši Unii. A to nedovolíme,“ zdůraznila.
Unijní instituce a evropské rozhodování podle šéfky EK nedrží krok s novou realitou. „Jsou poháněny dobře míněnými pokusy o konsenzus a kompromis. Musíme však zvážit, zda jsou stále vhodné pro daný účel. Evropa například potřebuje vlastní protihybridní taktiku. Naléhavě potřebujeme konsenzus o tom, jak reagovat na určité incidenty,“ uvedla von der Leyenová.
Kromě vytvoření systému podobného aliančnímu zmínila i možnost zřízení Evropské bezpečnostní rady. Mělo by se jednat o politický formát pro strategickou koordinaci evropské bezpečnosti, do kterého by byli zapojeni i důležití nečlenové EU, především Velká Británie, Ukrajina, Norsko a Kanada.
Protiimigrační opatření
Evropská komise také podle von der Leyenové navrhne pravidla ochrany hranic před náhlým řízeným přílivem velkého počtu migrantů. K výjimečným krokům budou moci země Unie sáhnout pouze ve striktně určených případech.
„Evropa potřebuje prostředky, aby mohla vždy ochránit své hranice. Zejména v případech, kdy jsou masové pohyby (lidí) řízeny a využívány jako zbraň,“ řekla von der Leyenová během hodinu a půl trvajícího projevu. Dodala, že navržený „evropský rámec krizové reakce“ bude striktně omezen na přesně definované situace a časově limitován.
Německá politička v tradičním poselství o stavu EU rovněž řekla, že chce i další posílení pohraniční agentury Frontex, zejména v zájmu rychlejších návratů neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
Snížení závislosti na Číně
V projevu se dále věnovala zvýšení konkurenceschopnosti. EU podle ní využije všechny nástroje, aby snížila svou závislost na Číně a obchodní deficit, který se dostal do zlomového bodu.
Komise podpoří snížení závislosti na kritických surovinách, u nichž mnohdy dovoz z Číny představuje až osmdesát procent, přislíbila von der Leyenová. EU podle ní založí novou evropskou společnost, jež pomůže zajišťovat a skladovat důležité suroviny. Narovnat vztahy s Pekingem chce zajistit pomocí všech dostupných nástrojů.
Rozhodnutí izraelské vlády stavět další osady na okupovaném Západním břehu v takzvané oblasti E1 označila šéfka EK za nepřijatelné. Připustila však, že země bloku jsou nejednotné a neshodly se na žádném z opatření navrhovaných Komisí v reakci na postup židovského státu. EK navrhla například omezení obchodu s Izraelem.
„Když je Evropa rozdělena, nemůže změnit běh událostí. Následující měsíce v oblasti budou kritické,“ prohlásila o blízkovýchodním regionu von der Leyenová.
Izraelské úřady schválily realizaci a rozšíření osad v oblasti E1 (East1) v loňském roce. Nové osady s přibližně 3400 bytovými jednotkami se mají rozkládat na ploše o rozloze přibližně 12 kilometrů čtverečních. Realizace projektu by ohrozila územní celistvost případného palestinského státu, protože osady by izolovaly okupovaný východní Jeruzalém od Západního břehu Jordánu.
Nový rámec pro klimatickou odolnost
Von der Leyenová se v proslovu dotkla rovněž dopadům změny klimatu. Extrémní počasí tohoto léta podle ní bylo předzvěstí budoucnosti. Evropa setrvá u svých cílů v oblasti změny klimatu, slíbila. EU podle ní musí posílit schopnost přizpůsobit se vývoji a připravit se na dopady extrémního počasí.
EK podle von der Leyenové v říjnu představí nový rámec pro klimatickou odolnost, kdy určí sto nejzranitelnějších území v Evropě a vyhodnotí rizika, kterým čelí a jak by měla být řešena. „Byly to nejteplejší letní měsíce v historii měření – ale pravděpodobně zároveň nejchladnější z let, která nás čekají,“ řekla před europoslanci. „Věda hovoří jasně: Evropa se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa,“ dodala.
Limity u sociálních médií
Šéfka Komise také dle očekávání zveřejnila věkové limity pro používání sociálních médií a dalších on-line služeb. Evropská unie podle ní navrhne zákaz sociálních sítí pro děti mladší 13 let, účet do 15 let bude jen se souhlasem rodičů.
Konkrétně by to mělo znamenat, že děti ve věku tři až dvanáct let by mohly využívat pouze služby určené dětem a pod dohledem rodičů, ve věku třináct a čtrnáct let by pak měly mít přístup k sociálním sítím jen se souhlasem rodičů a nad patnáct let teprve možnost samostatného účtu bez souhlasu rodičů. Další podrobnosti takzvaného EU Kids Act má EK zveřejnit ve čtvrtek.
Využití AI ve zdravotnictví
Poměrně dlouhou část projevu věnovala šéfka EK AI, jejím příležitostem, ale i možným rizikům, která by mohla představovat pro lidstvo. „Jsem optimistka a věřím, že umělá inteligence může lidstvu přinést velký prospěch – pokud k ní přistoupíme správně,“ uvedla von der Leyenová. „Pokud tato rizika nebudeme řešit, nikdy nebudeme moci plně využít možností, které umělá inteligence nabízí,“ dodala.
Doplnila, že EU bude spolupracovat s „podobně smýšlejícími partnery“, jako je Kanada a Británie. „Chceme se spojit v oblasti hodnocení modelů, ověřování, včasného varování, bezpečnosti umělé inteligence a mnoha dalších,“ řekla šéfka unijní exekutivy.
Zdůraznila důležitost využití umělé inteligence ve zdravotnictví, dopravě, zemědělství a potravinářství i oblasti obrany a vesmíru. Musí jít ale o takovou umělou inteligenci, která ponechává rozhodování v rukou člověka. Zmínila v této souvislosti příklad týkající se screeningu rakoviny prsu. Mamografický screening snižuje úmrtnost žen, které se jej účastní, přibližně o 30 až 40 procent. Klíčový je přitom včasný záchyt onemocnění. Právě tady může pomoci AI.
