Rusko ostřelovalo civilní lodě na Ukrajině. Ta pod ochranou OSN vyváží obilí i přes odpor Kremlu

3 minuty
Události: Dohoda o vývozu ukrajinského obilí v ohrožení
Zdroj: ČT24

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Podle jižního velení ukrajinské armády se dvě zasažené vlečné lodě zapojovaly právě do vývozu obilí z Ukrajiny. „V důsledku útoku (…) se rozhořel požár, kontrola nad plavidlem byla ztracena, dva členové posádky zahynuli a jeden vyvázl se zraněními. Osud dalšího je neznámý,“ stojí v prohlášení ukrajinské armády.

Není jasné, zda byl ruský útok takto zamýšlený, nebo je výsledkem „hloupého“ bombardování nepřesnými zbraněmi. Server Maritime Executive připomíná, že přístav Očakiv, který leží zhruba na půli cesty mezi Oděsou a Chersonem, není zahrnut v obilné dohodě a během války se mnohokrát stal terčem ostřelování. Například na počátku září podle náměstka tamního starosty Oleksije Vaskova ruský úder zničil v očakivském přístavu tisíce tun obilí.

V prvních měsících války ruská invazní vojska opakovaně cílila na obchodní plavidla a civilní plavbu z ukrajinských přístavů znemožňovala námořní blokáda. Kvůli ruské invazi Ukrajina nemohla vyvézt dvacet až pětadvacet milionů tun obilí a dalších plodin, což vedlo ke zvýšení světových cen potravin a vyvolalo to obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě.

Situaci částečně vyřešila až istanbulská dohoda o ukončení blokády, která vešla v platnost 1. srpna. Od té doby podle údajů OSN vyvezla Ukrajina přes devět milionů tun obilí, slunečnicového oleje či kukuřice.

Klíčová dohoda v ohrožení

Moskva svou účast na obilném paktu pozastavila v sobotu. Zdůvodnila to tím, že se obává zneužití civilních lodí v koridoru pro vojenské akce proti sobě. Krok přišel po útoku na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Kreml tvrdí, že Kyjev využil obilný koridor k bojové akci proti Rusku, a proto je plavba v něm nepřípustná.

Rusko pro tvrzení o zneužití obilného koridoru k vojenskému útoku nepředložilo žádné důkazy a Kyjev nařčení odmítá. Naopak, stejně jako Západ viní Moskvu z toho, že blokování vývozu potravin používá jako další zbraň ve válce.

Ještě v pondělí vyplulo z ukrajinských přístavů v rámci obilné dohody dvanáct lodí, mimo jiné směřujících do Afrického rohu, kde je situace s dostupností potravin kritická. V úterý ráno opustily přístavy podle OSN další tři nákladní lodě. Dle OSN se na tom dohodla Ankara, Kyjev a zástupci Organizace spojených národů, přičemž ruská strana byla informována. Inspekce lodí s obilím nadále provádí Mezinárodní koordinační centrum, neúčastní se jich ale ani ukrajinští, ani ruští inspektoři.

„Snaží se vydírat celou planetu tím, že zablokují obilný koridor. Ale my pracujeme. V pondělí vyplulo dvanáct lodí a další čtyři čekají na náklad. Doufám, že to takto bude pokračovat,“ řekl v rozhovoru pro ČT mluvčí Oděské regionální vojenské správy Serhij Bratčuk. To, že obilný koridor funguje, považuje vzhledem k ruským výrokům za nejdůležitější zprávu.

6 minut
Mluvčí Oděské regionální vojenské správy Bratčuk k vývozu obilí
Zdroj: ČT24

V úterý večer ale delegace OSN, Ukrajiny a Turecka avizovaly domluvu, že ve středu v rámci obilného koridoru žádná loď neodpluje.

Podle dat OSN Ukrajina každoročně vyveze zhruba desítky milionů tun obilí – v sezoně 2019/2020 to bylo 55 milionů, o rok později 45 milionů. Patří mezi pětici největších exportérů pšenice, ječmene či kukuřice a na světovém vývozu slunečnicového oleje se podílí z více než čtyřiceti procent. Naprostá většina ukrajinského obilí putovala před válkou do světa právě skrze přístavy.

V důsledku obilné dohody a s ní spojeného poklesu cen potravin se podle odhadů OSN vyhnulo extrémní chudobě sto milionů lidí. Pozastavení účasti ze strany Kremlu naopak vyhnalo celosvětové ceny pšenice o pět procent nahoru.

Kreml poukazuje na vyšší riziko

V tuto chvíli není osud obilného paktu jasný. Původní dohoda měla stanovenou dobu trvání na 120 dní, přičemž po vypršení této lhůty v polovině listopadu se měla obnovit. „Mnoho pozorovatelů bylo přesvědčeno, že obnovení nebude rozhodně jednoduché. Teď vidíme tento krok, který obchod s obilninami opět uvrhl do nejistoty,“ konstatuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

„Jakékoliv narušení dohody hrozí zvýšením cen potravin, snížením důvěry pojišťoven a rejdařů, kteří se vrátili do Černého moře, a dalším strádáním chudých zemí,“ okomentoval ruský krok mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

9 minut
Zpravodaj ČT Václav Černohorský o ruské blokaci vývozu obilí z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Turecko, Ukrajina i OSN chtějí nadále pokračovat ve vývozu klíčových artiklů, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je ale přesvědčen, že bez ruské účasti je úmluva nejspíš neudržitelná. „Dostane jiný ráz, bude mnohem riskantnější, nebezpečnější a nezaručitelná,“ prohlásil mluvčí režimu, který se nezdráhá bombardovat školky, nemocnice, dětská hřiště či kritickou energetickou infrastrukturu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož země se na dohodě spolu s OSN podílí, předeslal, že je odhodlán úmluvu o vývozu obilí ochránit. Rovněž koordinátor OSN Amir Abdulla se snaží o plné obnovení dohody.

Erdogan v telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem řekl, že Ankara pracuje na vyřešení problémů kolem obilného koridoru, a vyjádřil přesvědčení, že se podaří dospět k řešení. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu také předeslal, že Erdogan bude o dohodě jednat i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Kreml avizoval, že pokračování obilného vývozu z Ukrajiny bude možné až po „detailním vyšetření okolností incidentu“ v Sevastopolu. Po Kyjevu agresor požaduje také garance, že bude dodržovat istanbulskou dohodu, „především nevyužívat humanitární koridor k vojenským účelům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 15 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...