Rusko ostřelovalo civilní lodě na Ukrajině. Ta pod ochranou OSN vyváží obilí i přes odpor Kremlu

Nahrávám video

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

Podle jižního velení ukrajinské armády se dvě zasažené vlečné lodě zapojovaly právě do vývozu obilí z Ukrajiny. „V důsledku útoku (…) se rozhořel požár, kontrola nad plavidlem byla ztracena, dva členové posádky zahynuli a jeden vyvázl se zraněními. Osud dalšího je neznámý,“ stojí v prohlášení ukrajinské armády.

Není jasné, zda byl ruský útok takto zamýšlený, nebo je výsledkem „hloupého“ bombardování nepřesnými zbraněmi. Server Maritime Executive připomíná, že přístav Očakiv, který leží zhruba na půli cesty mezi Oděsou a Chersonem, není zahrnut v obilné dohodě a během války se mnohokrát stal terčem ostřelování. Například na počátku září podle náměstka tamního starosty Oleksije Vaskova ruský úder zničil v očakivském přístavu tisíce tun obilí.

V prvních měsících války ruská invazní vojska opakovaně cílila na obchodní plavidla a civilní plavbu z ukrajinských přístavů znemožňovala námořní blokáda. Kvůli ruské invazi Ukrajina nemohla vyvézt dvacet až pětadvacet milionů tun obilí a dalších plodin, což vedlo ke zvýšení světových cen potravin a vyvolalo to obavy z jejich nedostatku v Africe a na Blízkém východě.

Situaci částečně vyřešila až istanbulská dohoda o ukončení blokády, která vešla v platnost 1. srpna. Od té doby podle údajů OSN vyvezla Ukrajina přes devět milionů tun obilí, slunečnicového oleje či kukuřice.

Klíčová dohoda v ohrožení

Moskva svou účast na obilném paktu pozastavila v sobotu. Zdůvodnila to tím, že se obává zneužití civilních lodí v koridoru pro vojenské akce proti sobě. Krok přišel po útoku na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Kreml tvrdí, že Kyjev využil obilný koridor k bojové akci proti Rusku, a proto je plavba v něm nepřípustná.

Rusko pro tvrzení o zneužití obilného koridoru k vojenskému útoku nepředložilo žádné důkazy a Kyjev nařčení odmítá. Naopak, stejně jako Západ viní Moskvu z toho, že blokování vývozu potravin používá jako další zbraň ve válce.

Ještě v pondělí vyplulo z ukrajinských přístavů v rámci obilné dohody dvanáct lodí, mimo jiné směřujících do Afrického rohu, kde je situace s dostupností potravin kritická. V úterý ráno opustily přístavy podle OSN další tři nákladní lodě. Dle OSN se na tom dohodla Ankara, Kyjev a zástupci Organizace spojených národů, přičemž ruská strana byla informována. Inspekce lodí s obilím nadále provádí Mezinárodní koordinační centrum, neúčastní se jich ale ani ukrajinští, ani ruští inspektoři.

„Snaží se vydírat celou planetu tím, že zablokují obilný koridor. Ale my pracujeme. V pondělí vyplulo dvanáct lodí a další čtyři čekají na náklad. Doufám, že to takto bude pokračovat,“ řekl v rozhovoru pro ČT mluvčí Oděské regionální vojenské správy Serhij Bratčuk. To, že obilný koridor funguje, považuje vzhledem k ruským výrokům za nejdůležitější zprávu.

Nahrávám video

V úterý večer ale delegace OSN, Ukrajiny a Turecka avizovaly domluvu, že ve středu v rámci obilného koridoru žádná loď neodpluje.

Podle dat OSN Ukrajina každoročně vyveze zhruba desítky milionů tun obilí – v sezoně 2019/2020 to bylo 55 milionů, o rok později 45 milionů. Patří mezi pětici největších exportérů pšenice, ječmene či kukuřice a na světovém vývozu slunečnicového oleje se podílí z více než čtyřiceti procent. Naprostá většina ukrajinského obilí putovala před válkou do světa právě skrze přístavy.

V důsledku obilné dohody a s ní spojeného poklesu cen potravin se podle odhadů OSN vyhnulo extrémní chudobě sto milionů lidí. Pozastavení účasti ze strany Kremlu naopak vyhnalo celosvětové ceny pšenice o pět procent nahoru.

Kreml poukazuje na vyšší riziko

V tuto chvíli není osud obilného paktu jasný. Původní dohoda měla stanovenou dobu trvání na 120 dní, přičemž po vypršení této lhůty v polovině listopadu se měla obnovit. „Mnoho pozorovatelů bylo přesvědčeno, že obnovení nebude rozhodně jednoduché. Teď vidíme tento krok, který obchod s obilninami opět uvrhl do nejistoty,“ konstatuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

„Jakékoliv narušení dohody hrozí zvýšením cen potravin, snížením důvěry pojišťoven a rejdařů, kteří se vrátili do Černého moře, a dalším strádáním chudých zemí,“ okomentoval ruský krok mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.

Nahrávám video

Turecko, Ukrajina i OSN chtějí nadále pokračovat ve vývozu klíčových artiklů, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je ale přesvědčen, že bez ruské účasti je úmluva nejspíš neudržitelná. „Dostane jiný ráz, bude mnohem riskantnější, nebezpečnější a nezaručitelná,“ prohlásil mluvčí režimu, který se nezdráhá bombardovat školky, nemocnice, dětská hřiště či kritickou energetickou infrastrukturu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož země se na dohodě spolu s OSN podílí, předeslal, že je odhodlán úmluvu o vývozu obilí ochránit. Rovněž koordinátor OSN Amir Abdulla se snaží o plné obnovení dohody.

Erdogan v telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem řekl, že Ankara pracuje na vyřešení problémů kolem obilného koridoru, a vyjádřil přesvědčení, že se podaří dospět k řešení. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu také předeslal, že Erdogan bude o dohodě jednat i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Kreml avizoval, že pokračování obilného vývozu z Ukrajiny bude možné až po „detailním vyšetření okolností incidentu“ v Sevastopolu. Po Kyjevu agresor požaduje také garance, že bude dodržovat istanbulskou dohodu, „především nevyužívat humanitární koridor k vojenským účelům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přenosová síť na Kubě zkolabovala, bez elektřiny je deset milionů lidí

Kubu v pondělí kolem poledne postihl celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě, uvedl místní operátor. Bez elektřiny se na karibském ostrově ocitlo na deset milionů lidí.
před 15 mminutami

Kanada a Evropa do obrany investují kolem čtyř procent HDP, prohlásil před summitem Rutte

Do obrany a bezpečnosti investují evropské státy Severoatlantické aliance a Kanada zhruba čtyři procenta HDP, řekl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Mark Rutte. Do roku 2035 by se výdaje na armádu a další bezpečnostní aktivity měly zvýšit na pět procent. Rutte také vyzval státy NATO, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny, uvedly agentury. Vývoj výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat na summitu NATO v Ankaře, který se koná v úterý a ve středu.
před 3 hhodinami

EU k požáru ve Francii vysílá čtyři hasicí letouny, hoří i ve zbytku jižní Evropy

Evropská unie vysílá čtyři hasicí letouny na pomoc v boji s požáry na jihu Francie, napsala na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Stroje podle ní dorazí v pondělí z Kypru a Švédska. Unie je aktivovala v rámci evropského programu pro sdílení zdrojů RescEU. Stovky hasičů bojují s rozsáhlým požárem na jihozápadě Francie, napsala agentura AFP. Oheň podle ní ale zasáhl také některá místa Portugalska, Španělska nebo Řecka.
před 4 hhodinami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti

Ukrajinské drony v pondělí zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž se cíl nacházel téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle Reuters šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku ruské invaze v únoru 2022.
před 4 hhodinami

Rusko opět masivně zaútočilo na Kyjev, úřady hlásí mrtvé a desítky zraněných

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně jednadvacet lidí, uvedly tamní úřady. V hlavním městě podle nich zahynulo nejméně patnáct lidí. Zraněných je dohromady osmdesát. Další lidé přišli podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o život v Kyjevské oblasti. Náčelník tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk odpoledne informoval o šesti obětech. Ukrajina podle agentury Ukrinform požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
01:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Teheránem prochází smuteční průvod za zabitého Chameneího

V Teheránu se v pondělí koná smuteční průvod, který je součástí šestidenního pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího. Rakev s Chameneího pozůstatky zahalená do vlajky projíždí s rakvemi několika jeho příbuzných zaplněnými ulicemi hlavního města, píší agentury. Nejvyšší íránský vůdce a jeho blízcí přišli o život 28. února při úderech na Írán, jimiž Izrael a Spojené státy zažehly regionální válku.
před 6 hhodinami

Při násilnostech ve věznici na Srí Lance zemřelo přes dvacet lidí

Při nedělních násilnostech ve věznici na Srí Lance zemřelo 25 lidí a sto dalších utrpělo zranění. S odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje to napsala agentura Reuters, zatímco agentura AFP uvádí 23 mrtvých. Za potyčkami stojí dvě znesvářené skupiny, které obchodují s drogami.
11:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf OSN varoval před neřízenou AI

Generální tajemník OSN António Guterres varoval před neřízeným rozvojem umělé inteligence. Na globální konferenci v Ženevě uvedl, že AI je experimentem na společnostech, který se uskutečňuje bez plánu a souhlasu, uvádí agentury. Podle něj světové instituce nejsou připravené na stroje, které už nečekají na povely lidí, ale dokáží se samy řídit. Guterres vyzval, aby ti, kteří umělou inteligenci vytváří, nesli za své počínání odpovědnost.
před 8 hhodinami

Evropský pohled